PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
N Na desktopu jsem zvyklý na Mandrivu, systém (vcetne KDE) startuje za 38 sekund (NB, Celeron 1.6, 768MB RAM)Pokud vám jde o start KDE, kdesi jsem něco četl o ipv6, což je možné nějak vypnout, aby to KDE při startu zbytečně nehledalo ... hledejte pojmy "ipv6" a "KDE". Obecně mi spíš vadí viditelná odezva než start a podobné věci, které zas tak často člověk nedělá. Tam je možné ladit i nastavením KDE atd. Je fakt, že na stejném stroji to v různých distribucích dopadá různě (alespoň co se týče výchozí instalace).
Takže, když jsem odešel od Gentoo ke Kubuntu, jsem zase začátečník? ParádaBuďte rád, že jste nepřešel ze Slackware na Gentoo, to byste se stal z pololamy superkingem
Mám pocit, že to nováčkovia považujú za nejakú métu, ktorú treba dosiahnuť a ktorou prestúpia z kategórie nýmandov do kategórie ľudí, s ktorými sme ochotní sa baviť. Nie je to tak.Spíš bych to tipoval na jakousi psychickou bariéru. Když se k tomu člověk odváží a ejhle, ono to dopadne dobře a funguje, najednou máte v "těch linuxech" tak nějak domácký pocit
Neoslni rychlosti, ...Ako koho ...
Je FreeBDS vhodne pro domaciho uzivatele?Jednoznacne ano. Pouzivam ho na desktope v praci aj na svojom notebooku uz od verzie 4.7 a k operacnym systemom (3 diametralne odlisne), ktore som pouzival predtym, by som sa vracal nerad.
Doporučuji Arch Linux. hotové balíčky pro i686 a x86_64. Co není v hlavní repository, to je v AUR (Arch User Repository) - jednoduchá tvorba vlastních balíčků formou kompilace.
Neobsahuje žádná klikátka na nastavení (kromě standardních v KDE). Konfigurační soubory jsou jednoduché, stejně jako startovací sripty. K dispozici wiki i s několika články přeloženými do češtiny.
Přechodem získáš pár vteřin při startu, běh aplikací se zase tak moc nezrychlí (kromě pár, co využijí optimalizaci pro 686, Mandriva má optimalizaci pro 586). Ale můžeš si systém lépe doladit sám (nebo taky podělat ).
Hm, a to jste dělal nějaké objektivní testy aktuálních verzí všech těch distribucí nebo jste se (jak je zvykem) podíval z okna a seřadil distribuce podle svých osobních sympatií?LOL - jako SUSák opravdu nezklamete
Mne ale opravdu zajímalo, kde se ten žebříček vzal. Plácnutí typu "A je rychlejší než B" jsou tu každou chvíli, ale kompletní žebříček sedmi distribucí, to už je jiné kafe.
Pak mne tam zaujala ještě zajímavá formulace "A v těsném závěsu vyhrává: Arch." :-)
Mne ale opravdu zajímalo, kde se ten žebříček vzal. Plácnutí typu "A je rychlejší než B" jsou tu každou chvíli, ale kompletní žebříček sedmi distribucí, to už je jiné kafe.Evidentně subjektivní. Mně stačí přebootovat si z Gentoo nebo Archu např. do Mandrivy (svého času jsem tu měl i SUSE 10.0) a odezva grafického prostředí KDE je evidentně pomalejší, prostě to vnímáte: když pracujete, jak jste zvyklý třeba v Archu, GUI se za vámi opožďuje: Reakce ikonek na pohyb myší, spouštění programů na kliknutí, dokonce i odezva klávesnice - a ne všechno se dá upravit nastavením voleb myši a klávesnice. Třeba to jde nějak vytunit (asi určitě), ale není to triviální záležitost. Zajímavé je, že Kubuntu na stejném stroji je někde mezi: pocitově rychlejší než Mandriva a SUSE, ale pomalejší než Gentoo/Arch. Tak tady máte další žebříček, z těch systémů, které tu mám nainstalované a do kterých čas od času bootuji. Zajímavé, že se v podstatě shoduje s tím jednou zde uvedeným.
Ono se hlavně nedá jednoznačně říci, co to znamená rychlejší.Když máte vedle sebe na tomtéž stroji 3-4 distribuce s KDE, tak to prostě vnímáte. Nemění se ani výkon procesoru, ani paměť: jediné, co se liší, jsou někdy nepatrně verze KDE a výchozí nastavení distribuce. Já si tipnu, že je to tím, že SUSE nebo Mandriva jsou možná příliš předpřipravené na velmi různé druhy instalací, protože je těžké odhadnout, co kdo bude a nebude potřebovat. A proto relativně "čisté" instalace KDE z Gentoo nebo Archu prostě jedou na první pokus i pohled rychleji (týká se hlavně startu a odezvy). Zas je tam třeba mnohé nastavit ručně při speciálnějších požadavcích apod. Což už si po nějaké době moc nepamatuji, co vlastně... Vzhledem k tomuto soukroménho odhadu stavu věcí jsem dalek toho, abych prohlašoval ty "pomalejší" distribuce za nějak handicapované. Spíš by si měli uživatelé ujasnit, co vlastně chtějí.
Chtěl jsem upozornit na to, že porovnání, která verze nebo distribuce je rychlejší, může vyjít různě v závislosti na tom, na jakém systému porovnání děláte. Např. proto, že nová verze je sice rychlejší, ale také paměťově náročnější. Takže na stroji s dostatkem paměti vyjde jako rychlejší nová verze, ale na stroji, kde je paměti málo, bude rychlejší stará.
No a že jste tradičně nepochopil zásadní rozdíl mezi reakcí na pomlouvání mé oblíbené distribuce a vnucováním se ke každé zmínce o nějaké jiné, to asi ani nemá smysl komentovat. To už prostě patří k vašemu stylu "diskuse".
Asi nečekáte zase tak moc napjatě, když jste si nevšiml, že jsem se o SuSE mnohokrát kriticky zmínil sám. Ale proč si kazit svůj vyhraněný názor nějakými hloupými fakty, že…1) Když to děláte vy, je to samozřejmě "něco jiného"
Tiskni
Sdílej: