Curl, řádkový nástroj a knihovna pro přenos dat po různých protokolech, slaví 25 let. Vydána byla nová verze 8.0.0. Mimo jiné řeší 6 zranitelností.
V sobotu 25. března proběhne Arduino Day 2023. Od 14:00 lze sledovat oficiální stream. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Fabrice Bellard, tvůrce FFmpeg nebo QEMU, představil TextSynth Server. Jedná se o webový server nabízející REST API k velkým AI jazykovým modelům. CPU verze je k dispozici zdarma jako binárka pod licencí MIT. GPU verze je komerční. Vyzkoušet lze na stránkách TextSynth.
Na konferenci LibrePlanet 2023 byly vyhlášeny ceny Free Software Foundation. Oceněni byli Eli Zaretskii za dlouhodobé příspěvky (správce Emacsu), Tad „SkewedZeppelin“ za nové příspěvky (správce DivestOS, distribuce Androidu) a projekt GNU Jami za společenský přínos.
Projekt Libreboot (Wikipedie) vydal novou verzi 20230319 svého svobodného firmwaru nahrazujícího proprietární BIOSy. Přibyla například podpora Lenovo ThinkPadů W530 a T530. Libreboot je distribucí Corebootu bez proprietárních blobů.
Na YouTube jsou k dispozici videozáznamy z 20. konference SCALE (Southern California Linux Expo). Závěrečnou přednášku měl dnes již osmdesátiletý Ken Thompson. Na otázku, jaký operační systém používá, odpověděl: "Většinu svého života jsem používal Apple, protože jsem se do této společnosti tak trochu narodil. Poslední dobou, myslím posledních pět let, jsem ale kvůli Applu více a více depresivní. To, co dělá s něčím, co by vám mělo umožnit
… více »Byla vydána verze 10.00 linuxové distribuce SystemRescue, původně SystemRescueCd, určené pro záchranu systémů a dat. Přehled novinek v changelogu. Linux byl povýšen na verzi 6.1.20.
Byla vydána verze 16.0.0 překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++ a Polly.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2023 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source notebooku MNT Pocket Reform od společnosti MNT Research. Notebook má mechanickou klávesnici s RGB podsvícením a 7 palcový displej s rozlišením 1920×1200 pixelů. Cena začíná na 899 dolarech. Před třemi lety proběhla úspěšná kampaň na podporu notebooku MNT Reform.
N Na desktopu jsem zvyklý na Mandrivu, systém (vcetne KDE) startuje za 38 sekund (NB, Celeron 1.6, 768MB RAM)Pokud vám jde o start KDE, kdesi jsem něco četl o ipv6, což je možné nějak vypnout, aby to KDE při startu zbytečně nehledalo ... hledejte pojmy "ipv6" a "KDE". Obecně mi spíš vadí viditelná odezva než start a podobné věci, které zas tak často člověk nedělá. Tam je možné ladit i nastavením KDE atd. Je fakt, že na stejném stroji to v různých distribucích dopadá různě (alespoň co se týče výchozí instalace).
Takže, když jsem odešel od Gentoo ke Kubuntu, jsem zase začátečník? ParádaBuďte rád, že jste nepřešel ze Slackware na Gentoo, to byste se stal z pololamy superkingem
Mám pocit, že to nováčkovia považujú za nejakú métu, ktorú treba dosiahnuť a ktorou prestúpia z kategórie nýmandov do kategórie ľudí, s ktorými sme ochotní sa baviť. Nie je to tak.Spíš bych to tipoval na jakousi psychickou bariéru. Když se k tomu člověk odváží a ejhle, ono to dopadne dobře a funguje, najednou máte v "těch linuxech" tak nějak domácký pocit
Neoslni rychlosti, ...Ako koho ...
Je FreeBDS vhodne pro domaciho uzivatele?Jednoznacne ano. Pouzivam ho na desktope v praci aj na svojom notebooku uz od verzie 4.7 a k operacnym systemom (3 diametralne odlisne), ktore som pouzival predtym, by som sa vracal nerad.
Doporučuji Arch Linux. hotové balíčky pro i686 a x86_64. Co není v hlavní repository, to je v AUR (Arch User Repository) - jednoduchá tvorba vlastních balíčků formou kompilace.
Neobsahuje žádná klikátka na nastavení (kromě standardních v KDE). Konfigurační soubory jsou jednoduché, stejně jako startovací sripty. K dispozici wiki i s několika články přeloženými do češtiny.
Přechodem získáš pár vteřin při startu, běh aplikací se zase tak moc nezrychlí (kromě pár, co využijí optimalizaci pro 686, Mandriva má optimalizaci pro 586). Ale můžeš si systém lépe doladit sám (nebo taky podělat ).
Hm, a to jste dělal nějaké objektivní testy aktuálních verzí všech těch distribucí nebo jste se (jak je zvykem) podíval z okna a seřadil distribuce podle svých osobních sympatií?LOL - jako SUSák opravdu nezklamete
Mne ale opravdu zajímalo, kde se ten žebříček vzal. Plácnutí typu "A je rychlejší než B" jsou tu každou chvíli, ale kompletní žebříček sedmi distribucí, to už je jiné kafe.
Pak mne tam zaujala ještě zajímavá formulace "A v těsném závěsu vyhrává: Arch." :-)
Mne ale opravdu zajímalo, kde se ten žebříček vzal. Plácnutí typu "A je rychlejší než B" jsou tu každou chvíli, ale kompletní žebříček sedmi distribucí, to už je jiné kafe.Evidentně subjektivní. Mně stačí přebootovat si z Gentoo nebo Archu např. do Mandrivy (svého času jsem tu měl i SUSE 10.0) a odezva grafického prostředí KDE je evidentně pomalejší, prostě to vnímáte: když pracujete, jak jste zvyklý třeba v Archu, GUI se za vámi opožďuje: Reakce ikonek na pohyb myší, spouštění programů na kliknutí, dokonce i odezva klávesnice - a ne všechno se dá upravit nastavením voleb myši a klávesnice. Třeba to jde nějak vytunit (asi určitě), ale není to triviální záležitost. Zajímavé je, že Kubuntu na stejném stroji je někde mezi: pocitově rychlejší než Mandriva a SUSE, ale pomalejší než Gentoo/Arch. Tak tady máte další žebříček, z těch systémů, které tu mám nainstalované a do kterých čas od času bootuji. Zajímavé, že se v podstatě shoduje s tím jednou zde uvedeným.
Ono se hlavně nedá jednoznačně říci, co to znamená rychlejší.Když máte vedle sebe na tomtéž stroji 3-4 distribuce s KDE, tak to prostě vnímáte. Nemění se ani výkon procesoru, ani paměť: jediné, co se liší, jsou někdy nepatrně verze KDE a výchozí nastavení distribuce. Já si tipnu, že je to tím, že SUSE nebo Mandriva jsou možná příliš předpřipravené na velmi různé druhy instalací, protože je těžké odhadnout, co kdo bude a nebude potřebovat. A proto relativně "čisté" instalace KDE z Gentoo nebo Archu prostě jedou na první pokus i pohled rychleji (týká se hlavně startu a odezvy). Zas je tam třeba mnohé nastavit ručně při speciálnějších požadavcích apod. Což už si po nějaké době moc nepamatuji, co vlastně... Vzhledem k tomuto soukroménho odhadu stavu věcí jsem dalek toho, abych prohlašoval ty "pomalejší" distribuce za nějak handicapované. Spíš by si měli uživatelé ujasnit, co vlastně chtějí.
Chtěl jsem upozornit na to, že porovnání, která verze nebo distribuce je rychlejší, může vyjít různě v závislosti na tom, na jakém systému porovnání děláte. Např. proto, že nová verze je sice rychlejší, ale také paměťově náročnější. Takže na stroji s dostatkem paměti vyjde jako rychlejší nová verze, ale na stroji, kde je paměti málo, bude rychlejší stará.
No a že jste tradičně nepochopil zásadní rozdíl mezi reakcí na pomlouvání mé oblíbené distribuce a vnucováním se ke každé zmínce o nějaké jiné, to asi ani nemá smysl komentovat. To už prostě patří k vašemu stylu "diskuse".
Asi nečekáte zase tak moc napjatě, když jste si nevšiml, že jsem se o SuSE mnohokrát kriticky zmínil sám. Ale proč si kazit svůj vyhraněný názor nějakými hloupými fakty, že…1) Když to děláte vy, je to samozřejmě "něco jiného"
Tiskni
Sdílej: