Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
\TeX
byl stvoren pro hladkou sazbu nejen matematiky. To, ze je na matematiku nejlepsi jaksi souvisi s puvodem jeho vzniku. Ale dulezite na \TeX u
je, ze je nejlepsi na hladkou sazbu (kdyz se to s nim umi, videl jsem i pekna zverstva odporujici uplne vsemu co o typografii znam a take byla vysazena \TeX em
). Vkladani kodu vytvoreneho pomoci programu METAFONT je pro \TeX
samozrejmosti. Vkladani [E]PS grafiky se da snadno osetrit pomoci \special
. Nevidim v tom zadny problem krom toho, ze se clovek musi perfektne naucit nekolik zakladnich veci:
\TeX
\TeX
je zazracnym prostredkem jak docilit kvalitni sazby. Prave naopak. Predpoklada predchozi dobrou znalost zazitych typografickych konvenci. Ostatne jsem i zminil, ze jsem videl i nejake ty "zmetky", ze ano...
Nikde "nedelam" co mi vkladate do ust, ze "delam".To se týká i vás. Mně teď připadá, že se bavíme úplně o něčem jiném. Já jsem zmínil, že používám LaTeX (já, jako já osobně) a už jsem neřekl že ho používám k sazbě časopisu, nebo že ho má použít někdo jiný (autor dotazu, vy) k *sazbě časopisu*. Dále Vaše 2. PS: To, jestli preferuji složitou grafiku nebo ne, není důležité. Důležité je to, co požaduje autor dotazu. To je to co tady pořád připomínám. To je jeho požadavek a tomu se musí přizpůsobit výběr sw - nikoliv naopak. A vzhledem k tomu, že položil dotaz sem asi nemá potřebný aparát, aby si napsal vlastní parser a scanner XML a psal si makra v TeXu. Pro další diskuzi doporučuji synchronizaci s tím co jsem napsal a přečtení mojí argumentace, proč není TeX vhodný "k sazbě časopisu se spoustou bohatě formátovaného textu, obrázků a grafiky". To, že já (zdůrazňuji já, nikomu to nenutím) používám (konkrétně pro mé potřeby vhodný) LaTeX (tetex) k sazbě dokumentace (k tisku) a dokumentů u kterých vyžaduji vysokou kvalitu výstupu (a matematiku) a nevyžaduji složitou grafiku (vložení grafu v png nebo ps je jednoduché, že) jsem uvedl jen na okraj. A také vzhledem k tomuto "bych požadoval větší kontrolu nad formátováním a grafikou" a tomu, že se o to pokoušel v OpenOffice nevidím sazbu pomocí TeXu, dodatečných maker a XML šablon (a psaní nějakého "interpretu" XML) jako vhodné řešení.
\TeX
(nevzpomenu si ted, ktere to bylo, uz je to hodne dlouho, co jsem na tuto informaci pri brouzdani siti nekde narazil, ale bylo to jedno z tech, ktera jsou povazovana za pomerne prestizni a kvalitni). Jenze u nas i dnes, v 21. stoleti, stale (a jaksi i tradicne), vitezi vsudypritomny prumer...
\TeX u
. Bude to stat ale velike pocatecni usili v podobe psani plain\TeX ovych
maker. To se pekne zapotite. Ale vynalozene usili se vyplati! Verte mi.
Tiskni
Sdílej: