Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
\TeX byl stvoren pro hladkou sazbu nejen matematiky. To, ze je na matematiku nejlepsi jaksi souvisi s puvodem jeho vzniku. Ale dulezite na \TeX u je, ze je nejlepsi na hladkou sazbu (kdyz se to s nim umi, videl jsem i pekna zverstva odporujici uplne vsemu co o typografii znam a take byla vysazena \TeX em). Vkladani kodu vytvoreneho pomoci programu METAFONT je pro \TeX samozrejmosti. Vkladani [E]PS grafiky se da snadno osetrit pomoci \special. Nevidim v tom zadny problem krom toho, ze se clovek musi perfektne naucit nekolik zakladnich veci:
\TeX
PS: Nikde "nedelam" co mi vkladate do ust, ze "delam". Nikde netvrdim, ze \TeX je zazracnym prostredkem jak docilit kvalitni sazby. Prave naopak. Predpoklada predchozi dobrou znalost zazitych typografickych konvenci. Ostatne jsem i zminil, ze jsem videl i nejake ty "zmetky", ze ano...
Nikde "nedelam" co mi vkladate do ust, ze "delam".To se týká i vás. Mně teď připadá, že se bavíme úplně o něčem jiném. Já jsem zmínil, že používám LaTeX (já, jako já osobně) a už jsem neřekl že ho používám k sazbě časopisu, nebo že ho má použít někdo jiný (autor dotazu, vy) k *sazbě časopisu*. Dále Vaše 2. PS: To, jestli preferuji složitou grafiku nebo ne, není důležité. Důležité je to, co požaduje autor dotazu. To je to co tady pořád připomínám. To je jeho požadavek a tomu se musí přizpůsobit výběr sw - nikoliv naopak. A vzhledem k tomu, že položil dotaz sem asi nemá potřebný aparát, aby si napsal vlastní parser a scanner XML a psal si makra v TeXu. Pro další diskuzi doporučuji synchronizaci s tím co jsem napsal a přečtení mojí argumentace, proč není TeX vhodný "k sazbě časopisu se spoustou bohatě formátovaného textu, obrázků a grafiky". To, že já (zdůrazňuji já, nikomu to nenutím) používám (konkrétně pro mé potřeby vhodný) LaTeX (tetex) k sazbě dokumentace (k tisku) a dokumentů u kterých vyžaduji vysokou kvalitu výstupu (a matematiku) a nevyžaduji složitou grafiku (vložení grafu v png nebo ps je jednoduché, že) jsem uvedl jen na okraj. A také vzhledem k tomuto "bych požadoval větší kontrolu nad formátováním a grafikou" a tomu, že se o to pokoušel v OpenOffice nevidím sazbu pomocí TeXu, dodatečných maker a XML šablon (a psaní nějakého "interpretu" XML) jako vhodné řešení.
\TeX (nevzpomenu si ted, ktere to bylo, uz je to hodne dlouho, co jsem na tuto informaci pri brouzdani siti nekde narazil, ale bylo to jedno z tech, ktera jsou povazovana za pomerne prestizni a kvalitni). Jenze u nas i dnes, v 21. stoleti, stale (a jaksi i tradicne), vitezi vsudypritomny prumer...
\TeX u. Bude to stat ale velike pocatecni usili v podobe psani plain\TeX ovych maker. To se pekne zapotite. Ale vynalozene usili se vyplati! Verte mi.
Presto si myslim ze v tomto pripade TeX neni dobra volba.
. LaTeX, ConTeXt, Office nebrat.
Tiskni
Sdílej: