Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
b a g. Jako bonus by mohla být podpora 2.4GHz i 5GHz sítí.
Zatím jsem našel tuto, máte s ní někdo zkušenosti? Podařilo se vám ji rozchodit v Linuxu?
Díky, Vojta
Co je vlastně na těch Atherosech tach skvělého? Já mám miniPCI kartu Intel (součást Centrina), která mi funguje skvěle a spolehlivě. Ježto nepoužívám desktop, neměl jsem možnost vyzkoušet žádné desktopové karty. Uvažuju, že bych si pořídil WiFi kartu k domácímu serveru, čímž bych si vytvořil druhý přístupový bod.
Existuje nějaké objektivní srovnání (nejlépe benchmark s jasnými čísly), které by ukázalo, v čem má chipset Atheros navrch?
Inu, takové pohádky jsem už slyšel o leckterém chipsetu. Kdyby to bylo tak snadné, neptal bych se.
Záleží na vysílacím výkonu. Ne každý chipset využívá maximální povolený výkon. Záleží na druhu použité antény. Ta může změnit dosah z desítek metrů na jednotky kilometrů. A to zdaleka nejsou všechny faktory ovlivňující komunikaci.
Používají-li chipsety Atheros maximální povolený výkon a jsou-li dodávány s kvalitními výstupními prvky a připojeny k dobré anténě, jistě fungují spolehlivě. Totéž ale může mít kterýkoliv jiný chipset. Proto bych raději viděl čísla.
Pokud jde o citlivost, ta je v přímém rozporu s odolností proti rušení a WiFi zařízení musí v každém okamžiku nacházet rozumný kompromis. Obojí naráz mít nelze. Nacházejí-li chipsety Atheros tento kompromis automaticky a lépe než jiné chipsety, opět bych rád viděl čísla.
Selektivita? To je nějaký oxymoron. U WiFi nelze mluvit o selektivitě. Kanály jsou poměrně široké a existují pouze tři, které se nepřekrývají. Některé způsoby kódování signálu umožňují, aby zároveň probíhalo na téže frekvenci několik přenosů, které lze od sebe oddělit, viz například DSSS. To ale vyžaduje vždy tutéž (poměrně velkou) šírku pásma. Takže kdepak selektivita.
Nejsem příznivcem nějaké konkrétní značky, ale zatím tu nezazněl jediný argument, který by mě přesvědčil, že Atheros je v nějakém ohledu lepší než výrobky jiných značek. Uvidím-li benchmark, který by ukazoval, že Atheros dosahuje za stejných (náročných) podmínek lepších přenosových rychlostí než jiné chipsety, rád tomu uvěřím.
Mnoha spojum pomuze kdyz se proste stavajici karty/krabicky vymenej za atherosy, spoj jede jako pred rokem a pul.
Zdenek
ath_hal: 0.9.14.9 (AR5210, AR5211, AR5212, RF5111, RF5112, RF2413) wlan: 0.8.6.0 (EXPERIMENTAL) ath_rate_sample: 1.2 ath_pci: 0.9.6.0 (EXPERIMENTAL) Build date: Apr 2 2006 Debugging version (IEEE80211) ath0: 11a rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: 11b rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps ath0: 11g rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: turboG rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: H/W encryption support: WEP AES AES_CCM TKIP ath0: mac 5.6 phy 4.1 radio 3.6 ath0: Use hw queue 1 for WME_AC_BE traffic ath0: Use hw queue 0 for WME_AC_BK traffic ath0: Use hw queue 2 for WME_AC_VI traffic ath0: Use hw queue 3 for WME_AC_VO traffic ath0: Use hw queue 8 for CAB traffic ath0: Use hw queue 9 for beacons Debugging version (ATH) ath0: Atheros 5212: mem=0x11000000, irq=11
Tiskni
Sdílej: