Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
b a g. Jako bonus by mohla být podpora 2.4GHz i 5GHz sítí.
Zatím jsem našel tuto, máte s ní někdo zkušenosti? Podařilo se vám ji rozchodit v Linuxu?
Díky, Vojta
Co je vlastně na těch Atherosech tach skvělého? Já mám miniPCI kartu Intel (součást Centrina), která mi funguje skvěle a spolehlivě. Ježto nepoužívám desktop, neměl jsem možnost vyzkoušet žádné desktopové karty. Uvažuju, že bych si pořídil WiFi kartu k domácímu serveru, čímž bych si vytvořil druhý přístupový bod.
Existuje nějaké objektivní srovnání (nejlépe benchmark s jasnými čísly), které by ukázalo, v čem má chipset Atheros navrch?
Inu, takové pohádky jsem už slyšel o leckterém chipsetu. Kdyby to bylo tak snadné, neptal bych se.
Záleží na vysílacím výkonu. Ne každý chipset využívá maximální povolený výkon. Záleží na druhu použité antény. Ta může změnit dosah z desítek metrů na jednotky kilometrů. A to zdaleka nejsou všechny faktory ovlivňující komunikaci.
Používají-li chipsety Atheros maximální povolený výkon a jsou-li dodávány s kvalitními výstupními prvky a připojeny k dobré anténě, jistě fungují spolehlivě. Totéž ale může mít kterýkoliv jiný chipset. Proto bych raději viděl čísla.
Pokud jde o citlivost, ta je v přímém rozporu s odolností proti rušení a WiFi zařízení musí v každém okamžiku nacházet rozumný kompromis. Obojí naráz mít nelze. Nacházejí-li chipsety Atheros tento kompromis automaticky a lépe než jiné chipsety, opět bych rád viděl čísla.
Selektivita? To je nějaký oxymoron. U WiFi nelze mluvit o selektivitě. Kanály jsou poměrně široké a existují pouze tři, které se nepřekrývají. Některé způsoby kódování signálu umožňují, aby zároveň probíhalo na téže frekvenci několik přenosů, které lze od sebe oddělit, viz například DSSS. To ale vyžaduje vždy tutéž (poměrně velkou) šírku pásma. Takže kdepak selektivita.
Nejsem příznivcem nějaké konkrétní značky, ale zatím tu nezazněl jediný argument, který by mě přesvědčil, že Atheros je v nějakém ohledu lepší než výrobky jiných značek. Uvidím-li benchmark, který by ukazoval, že Atheros dosahuje za stejných (náročných) podmínek lepších přenosových rychlostí než jiné chipsety, rád tomu uvěřím.
Mnoha spojum pomuze kdyz se proste stavajici karty/krabicky vymenej za atherosy, spoj jede jako pred rokem a pul.
Zdenek
ath_hal: 0.9.14.9 (AR5210, AR5211, AR5212, RF5111, RF5112, RF2413) wlan: 0.8.6.0 (EXPERIMENTAL) ath_rate_sample: 1.2 ath_pci: 0.9.6.0 (EXPERIMENTAL) Build date: Apr 2 2006 Debugging version (IEEE80211) ath0: 11a rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: 11b rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps ath0: 11g rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: turboG rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: H/W encryption support: WEP AES AES_CCM TKIP ath0: mac 5.6 phy 4.1 radio 3.6 ath0: Use hw queue 1 for WME_AC_BE traffic ath0: Use hw queue 0 for WME_AC_BK traffic ath0: Use hw queue 2 for WME_AC_VI traffic ath0: Use hw queue 3 for WME_AC_VO traffic ath0: Use hw queue 8 for CAB traffic ath0: Use hw queue 9 for beacons Debugging version (ATH) ath0: Atheros 5212: mem=0x11000000, irq=11
Tiskni
Sdílej: