Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
...... nicméně SUSE 10.2, Mandriva 2007 nový Ububtu, Kubuntu, fungovat na tom notebooku by mělo všechno
)
Debian se dá nastavit jen pomocí textových souborů, což by vám nemuselo vyhovovat.Nie je pravda. Nejako som si rozhadzal na notebooku fedoru a zacal som kvoli tomu experimentovat s debianom. Momentalne ho mam na stolnom kompe, k plnej spokojnosti si klikam v KDE nastaveniach. Jedine veci, ktore som zatial editoval v textakoch, bolo pridanie riadku do
/etc/apt/sources.list a editacia mojho .bashrc. Pritom v synapticu ide urcite nastavit aj ten paskage source pomocou nejakeho klikatka...
Som skor zvedavy, nakolko bude debian podporovat moj notebook. Skusil som live CD ubuntu, a v tom mi (konecne) isla automaticky wifina aj zvukovka. Dokonca funguju FN+ tlacitka.
Viac ma ale taha k debianu, cez vikend asi poinstalujem a vyskusam na notase najprv ten. Som z neho fakt nadseny, na stolnom ide vsetko ako po masle. Jediny problem bol, ked som z notasu presiesol vlastnu aplikaciu a nesla spustit. Nastastie mi svitlo a prekompiloval som ju bez prepinacov pre merom procesor :) a uz ide aj ta.
Jak už psali výše, jádro rozhoduje, co bude podporováno, s tím souvisí i ony ovladače a třeba alsa - podpora zvuku. Můžeš když tak nabootovat "nějakej" linux a dát sem výpis lspci? Ať vidíme, o čem mluvíš ... co potřebuješ.
To je v pořádku ... poradíme, vše víme a když ne, víme, co dělat 
Pro diagnostiku se používá třeba lshw, lspci, dmidecode, když máte nějaké instalačky nebo live distribuce, tak na nich něco z toho bývá, spustíte daný program, uvidíte nějaký výpis a podle něj víte, co asi tak máte shánět za ovladače.
Zkuste se to porozhlídnout v sekci hardware - uvidíte tam dost příkladů.
Funguje všechno až na webkameru a čtečku paměťových karet. Ale ani jsem se nesnažil to nějak rozcházet.
1. Nějak mi uniká význam instalace tisíce a jedné distribuce.
2. Ubuntu je počeštěné velmi dobře. Pokud po instalaci něco česky není, stačí jenom pár kliknutí v nastavení systému, nebo:
sudo apt-get install language-pack-cs language-pack-gnome-cs language-support-cs
3. Pokud bych měl někomu doporučit jednoduchou distribuci, řeknu mu ať si hodí korunou mezi Kubuntu a Mandriva One KDE. KDE se mi sice moc nelíbí, ale aplikace jako např. K3b a "jednolitost" prostředí mi příjdou jako celkem zajímavý argument. Jediné, co KDE chybí je Gimp, takže zůstávám jinde... 
Rozhodnutí je podmíněno manuálemA co takhle manualove Wiki, nebo Eng. http://ubuntuguide.org/wiki/Ubuntu:Feisty (preklad se pry pripravuje)
nazev_toho_programu a mel by se spustit.
locate
Pred jeho pouzitim je nutne vytvorit databazu nazvov: updatedb (treba rootovske prava)
V pripade instalacie dalsieho SW je dobre znovu updatnut databazu rovnakym sposobom.
Podle stupně zabezpečení je možná přístup roota na přihlášení v konzoli zakázaný?
Ubuntu se chova uplne jinak a je mi to neprijemny.No nevim spis je to problem vyberu pracovniho prostredi - Gnome vs. KDE. Tebou zminovana Mandriva a OpenSuse pouziva jako vychozi prostredi KDE, Ubuntu je vychozi Gnome. (s KDE je Kubuntu) - jinak jestli je to KDE v Mandrive, OpenSuse, Kubuntu, nebo napr. FreeBSD, tak se chova +- stejne - na distribuci nezalezi.
...Nejvíce mě to táhne k SuSe ale trochu mi vadí, že pro něj nejsou manuály jako k Mandrivě...Nechci nějak mystifikovat, ale k SuSE vždycky bývala tištěná knížka (respektive knížky 3), možná už to tak není, ale bývalo to ke krabicové verzi, která se musela kupovat. Milda
Tiskni
Sdílej: