NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Debian se dá nastavit jen pomocí textových souborů, což by vám nemuselo vyhovovat.Nie je pravda. Nejako som si rozhadzal na notebooku fedoru a zacal som kvoli tomu experimentovat s debianom. Momentalne ho mam na stolnom kompe, k plnej spokojnosti si klikam v KDE nastaveniach. Jedine veci, ktore som zatial editoval v textakoch, bolo pridanie riadku do
/etc/apt/sources.list
a editacia mojho .bashrc
. Pritom v synapticu ide urcite nastavit aj ten paskage source pomocou nejakeho klikatka...
Som skor zvedavy, nakolko bude debian podporovat moj notebook. Skusil som live CD ubuntu, a v tom mi (konecne) isla automaticky wifina aj zvukovka. Dokonca funguju FN+ tlacitka.
Viac ma ale taha k debianu, cez vikend asi poinstalujem a vyskusam na notase najprv ten. Som z neho fakt nadseny, na stolnom ide vsetko ako po masle. Jediny problem bol, ked som z notasu presiesol vlastnu aplikaciu a nesla spustit. Nastastie mi svitlo a prekompiloval som ju bez prepinacov pre merom procesor :) a uz ide aj ta.
Jak už psali výše, jádro rozhoduje, co bude podporováno, s tím souvisí i ony ovladače a třeba alsa - podpora zvuku. Můžeš když tak nabootovat "nějakej" linux a dát sem výpis lspci? Ať vidíme, o čem mluvíš ... co potřebuješ.
To je v pořádku ... poradíme, vše víme a když ne, víme, co dělat
Pro diagnostiku se používá třeba lshw, lspci, dmidecode, když máte nějaké instalačky nebo live distribuce, tak na nich něco z toho bývá, spustíte daný program, uvidíte nějaký výpis a podle něj víte, co asi tak máte shánět za ovladače.
Zkuste se to porozhlídnout v sekci hardware - uvidíte tam dost příkladů.
1. Nějak mi uniká význam instalace tisíce a jedné distribuce.
2. Ubuntu je počeštěné velmi dobře. Pokud po instalaci něco česky není, stačí jenom pár kliknutí v nastavení systému, nebo:
sudo apt-get install language-pack-cs language-pack-gnome-cs language-support-cs
3. Pokud bych měl někomu doporučit jednoduchou distribuci, řeknu mu ať si hodí korunou mezi Kubuntu a Mandriva One KDE. KDE se mi sice moc nelíbí, ale aplikace jako např. K3b a "jednolitost" prostředí mi příjdou jako celkem zajímavý argument. Jediné, co KDE chybí je Gimp, takže zůstávám jinde...
Rozhodnutí je podmíněno manuálemA co takhle manualove Wiki, nebo Eng. http://ubuntuguide.org/wiki/Ubuntu:Feisty (preklad se pry pripravuje)
nazev_toho_programu
a mel by se spustit.
locate
Pred jeho pouzitim je nutne vytvorit databazu nazvov: updatedb
(treba rootovske prava)
V pripade instalacie dalsieho SW je dobre znovu updatnut databazu rovnakym sposobom.
Podle stupně zabezpečení je možná přístup roota na přihlášení v konzoli zakázaný?
Ubuntu se chova uplne jinak a je mi to neprijemny.No nevim spis je to problem vyberu pracovniho prostredi - Gnome vs. KDE. Tebou zminovana Mandriva a OpenSuse pouziva jako vychozi prostredi KDE, Ubuntu je vychozi Gnome. (s KDE je Kubuntu) - jinak jestli je to KDE v Mandrive, OpenSuse, Kubuntu, nebo napr. FreeBSD, tak se chova +- stejne - na distribuci nezalezi.
...Nejvíce mě to táhne k SuSe ale trochu mi vadí, že pro něj nejsou manuály jako k Mandrivě...Nechci nějak mystifikovat, ale k SuSE vždycky bývala tištěná knížka (respektive knížky 3), možná už to tak není, ale bývalo to ke krabicové verzi, která se musela kupovat. Milda
Tiskni
Sdílej: