Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
...... nicméně SUSE 10.2, Mandriva 2007 nový Ububtu, Kubuntu, fungovat na tom notebooku by mělo všechno
)
Debian se dá nastavit jen pomocí textových souborů, což by vám nemuselo vyhovovat.Nie je pravda. Nejako som si rozhadzal na notebooku fedoru a zacal som kvoli tomu experimentovat s debianom. Momentalne ho mam na stolnom kompe, k plnej spokojnosti si klikam v KDE nastaveniach. Jedine veci, ktore som zatial editoval v textakoch, bolo pridanie riadku do
/etc/apt/sources.list a editacia mojho .bashrc. Pritom v synapticu ide urcite nastavit aj ten paskage source pomocou nejakeho klikatka...
Som skor zvedavy, nakolko bude debian podporovat moj notebook. Skusil som live CD ubuntu, a v tom mi (konecne) isla automaticky wifina aj zvukovka. Dokonca funguju FN+ tlacitka.
Viac ma ale taha k debianu, cez vikend asi poinstalujem a vyskusam na notase najprv ten. Som z neho fakt nadseny, na stolnom ide vsetko ako po masle. Jediny problem bol, ked som z notasu presiesol vlastnu aplikaciu a nesla spustit. Nastastie mi svitlo a prekompiloval som ju bez prepinacov pre merom procesor :) a uz ide aj ta.
Jak už psali výše, jádro rozhoduje, co bude podporováno, s tím souvisí i ony ovladače a třeba alsa - podpora zvuku. Můžeš když tak nabootovat "nějakej" linux a dát sem výpis lspci? Ať vidíme, o čem mluvíš ... co potřebuješ.
To je v pořádku ... poradíme, vše víme a když ne, víme, co dělat 
Pro diagnostiku se používá třeba lshw, lspci, dmidecode, když máte nějaké instalačky nebo live distribuce, tak na nich něco z toho bývá, spustíte daný program, uvidíte nějaký výpis a podle něj víte, co asi tak máte shánět za ovladače.
Zkuste se to porozhlídnout v sekci hardware - uvidíte tam dost příkladů.
Funguje všechno až na webkameru a čtečku paměťových karet. Ale ani jsem se nesnažil to nějak rozcházet.
1. Nějak mi uniká význam instalace tisíce a jedné distribuce.
2. Ubuntu je počeštěné velmi dobře. Pokud po instalaci něco česky není, stačí jenom pár kliknutí v nastavení systému, nebo:
sudo apt-get install language-pack-cs language-pack-gnome-cs language-support-cs
3. Pokud bych měl někomu doporučit jednoduchou distribuci, řeknu mu ať si hodí korunou mezi Kubuntu a Mandriva One KDE. KDE se mi sice moc nelíbí, ale aplikace jako např. K3b a "jednolitost" prostředí mi příjdou jako celkem zajímavý argument. Jediné, co KDE chybí je Gimp, takže zůstávám jinde... 
Rozhodnutí je podmíněno manuálemA co takhle manualove Wiki, nebo Eng. http://ubuntuguide.org/wiki/Ubuntu:Feisty (preklad se pry pripravuje)
nazev_toho_programu a mel by se spustit.
locate
Pred jeho pouzitim je nutne vytvorit databazu nazvov: updatedb (treba rootovske prava)
V pripade instalacie dalsieho SW je dobre znovu updatnut databazu rovnakym sposobom.
Podle stupně zabezpečení je možná přístup roota na přihlášení v konzoli zakázaný?
Ubuntu se chova uplne jinak a je mi to neprijemny.No nevim spis je to problem vyberu pracovniho prostredi - Gnome vs. KDE. Tebou zminovana Mandriva a OpenSuse pouziva jako vychozi prostredi KDE, Ubuntu je vychozi Gnome. (s KDE je Kubuntu) - jinak jestli je to KDE v Mandrive, OpenSuse, Kubuntu, nebo napr. FreeBSD, tak se chova +- stejne - na distribuci nezalezi.
...Nejvíce mě to táhne k SuSe ale trochu mi vadí, že pro něj nejsou manuály jako k Mandrivě...Nechci nějak mystifikovat, ale k SuSE vždycky bývala tištěná knížka (respektive knížky 3), možná už to tak není, ale bývalo to ke krabicové verzi, která se musela kupovat. Milda
Tiskni
Sdílej: