Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Dale wm myslim ze by sednul FluxBoxMě se zdá rychlejší OpenBox.
(do /opt/aplikace/verze/ aby v tom nebyl čurbes)
Pěkný oxymoron. Doufám, že jde pouze o vtip.
Zásada číslo 1: Nikdy nekompiluj jednotlivé programy svépomocí do vlastních adresářů. Když to uděláš, budeš sluhou svého systému, místo aby on sloužil tobě. Něco takového je přípustné možná u Linux from Scratch, ale rozhodně ne u spořádané distribuce. Proč by se měl někdo dobrovolně vzdát možnosti automatických aktualizací celého systému?
ArchLinux má svůj balíčkovací systém skvěle provázaný s možností kompilovat balíčky na míru. Viz abs
, makepkg
, makeworld
. Není tedy důvod sahat k pokoutním praktikám.
Předpokládám, že (zmiňovaný) Debian má taktéž podobné možnosti, ne-li lepší. A u Gentoo není co dodat - tam se kompiluje defaultně.
Pokud jde o ten hardware: Zkus sehnat na nějakém aukčním serveru nebo v bazaru aspoň 256 MB RAM. Mám doma starý stroj, na kterém bylo 96 MB. Nebylo to nic moc a musel jsem se silně omezovat, pokud jde o volbu software. Jakmile jsem tam nasoukal 256 MB, přímo zázračně to ožilo.
Arch, Debian, Slackware. V abecedním pořadí . Hoď si mezi nimi korunou...
Kompilace na míru IMHO znamená víc práce než užitku.
Tak tu zaznělo pár distribucí, ale ani jednou Gentoo, chci se zeptat proc?IMHO proto, ze predstava, ze na miru kompilovany system pri provozu nejak zasadne poznas od binarniho, je licha. A na tomhle stroji bys to Gentoo instaloval leda tak pro svoje pravnoucata
Tiskni
Sdílej: