Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Vždy som sa divil čo robia tie úžasné Win programíky, ktoré "zrýchlia internet" (a osobne to tipujem na dynamické vylaďovanie parametrov TCP/IP stack-u).Ale houby většinou je to nějaká proxy, a snížení různých timeoutů aby se nečekalo na nedostupné věci.
na jednom pocitaci mam win aj linux a z druheho pocitaca stiahnem nejaky film napr a stopnem ktory OS to stiahne rychlejsie nie?? to neporovnavam vykon??Ani nie. Potrebujes urcit co sposobuje, ze prenos trva prave tolko, kolko trva. Mozno sietova infrastruktura; v tom pripade s tym nic neurobis. Mozno sietova karta a driver, volby ako scater-gather, zero-copy, device polling a pod.; tu sa dostavas na ladenie sietoveho subsystemu. Mozno tcp handshake, tu sa dostavas na ladenie tcp stacku. Mozno citanie z disku; tu sa dostavas na vyber filesystemu, ladenie dvoch tuctov premennych a problem s tym, ze a) nemozes mat rovnake podmienky v oboch os na jednom pocitaci uz len preto, ze nemozes mat jeden subor ulozeny vzdy presne na tom istom mieste s tou istou fragmentaciou, alebo b) mozes ho mat ulozeny na zdielanej fat-ke ale nemas tu istu implementaciu fs v roznych os. Ze merias "overall performance"? Nic take neexistuje.
porovnanie vykonnosti samby win vs. linux vs. bsd vs. solaris; je zname, ze unixovske implementacie samby su pomale. (Mozno aplikovat na akukolvek konkretnu sluzbu poskytovanu obomi zamyslanymi platformami, samba je len priklad
Tak mně tohle opravdu známo není - kdykoli jsem to zkoušel měřit, vycházelo to opačně.
ten win32 API gtkperf, su tam len screenshoty a downloady pre linux ide to aj pod windowsom??Aj, tak jsem to nemyslel.

Prostě jen tak. Samozřejmě se s těchto testů nedá nic vyvozovat ...Takze su uplne zbytocne.
... nepopírejte, že se pak na ty výsledky (pokud budou) se zájmem nepodíváte.Nie, dakujem. Osobne som velmi opatrny pri interpretacii vlastnych performance testov (ktore mam v pracovnej naplni), nakolko si uvedomujem podmienky, v ktorych boli vykonane a najma to, co o tychto podmienkach neviem. Na webe publikovane testy serioznych vyvojarov ma zaujmu vtedy, ak su doplnene velmi presnymi informaciami o hypoteze, ktoru merali ("abc" by malo byt rychlejsie za podmienok "xyz" lebo zamykanie v jadre systemu "pqr" sa s touto kniznicou riesi takto, zatial co defaultna ho riesi takto...) a vysledky takychto testov beriem len ako upozornenie na co si treba dat pozor. Preco asi v sql existuju zdanlivo ekvivalentne direktivy "EXISTS" a "IS IN"? Existuje skupina db vyvojarov tvrdiacich ze "EXISTS" je rychlejsie ako "IS IN", existuje ina skupina tvrdiaca opak a konecne existuju benchmarky ktore jednoznacne potvrdzuju hypotezu jednej ci druhej skupiny. Pravda je, ze raz je lepsie jedno, potom ine. Preto existuje v Oracle dedicated aj shared server. Ze index-scan tabulky je vzdy lepsi ako full-scan alebo ze vyuzitie vyrovnavacej pamate bliziace sa 100% je optimalne? Ale prosim vas...
Tiskni
Sdílej: