Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Vždy som sa divil čo robia tie úžasné Win programíky, ktoré "zrýchlia internet" (a osobne to tipujem na dynamické vylaďovanie parametrov TCP/IP stack-u).Ale houby většinou je to nějaká proxy, a snížení různých timeoutů aby se nečekalo na nedostupné věci.
na jednom pocitaci mam win aj linux a z druheho pocitaca stiahnem nejaky film napr a stopnem ktory OS to stiahne rychlejsie nie?? to neporovnavam vykon??Ani nie. Potrebujes urcit co sposobuje, ze prenos trva prave tolko, kolko trva. Mozno sietova infrastruktura; v tom pripade s tym nic neurobis. Mozno sietova karta a driver, volby ako scater-gather, zero-copy, device polling a pod.; tu sa dostavas na ladenie sietoveho subsystemu. Mozno tcp handshake, tu sa dostavas na ladenie tcp stacku. Mozno citanie z disku; tu sa dostavas na vyber filesystemu, ladenie dvoch tuctov premennych a problem s tym, ze a) nemozes mat rovnake podmienky v oboch os na jednom pocitaci uz len preto, ze nemozes mat jeden subor ulozeny vzdy presne na tom istom mieste s tou istou fragmentaciou, alebo b) mozes ho mat ulozeny na zdielanej fat-ke ale nemas tu istu implementaciu fs v roznych os. Ze merias "overall performance"? Nic take neexistuje.
porovnanie vykonnosti samby win vs. linux vs. bsd vs. solaris; je zname, ze unixovske implementacie samby su pomale. (Mozno aplikovat na akukolvek konkretnu sluzbu poskytovanu obomi zamyslanymi platformami, samba je len priklad
Tak mně tohle opravdu známo není - kdykoli jsem to zkoušel měřit, vycházelo to opačně.
ten win32 API gtkperf, su tam len screenshoty a downloady pre linux ide to aj pod windowsom??Aj, tak jsem to nemyslel.

Prostě jen tak. Samozřejmě se s těchto testů nedá nic vyvozovat ...Takze su uplne zbytocne.
... nepopírejte, že se pak na ty výsledky (pokud budou) se zájmem nepodíváte.Nie, dakujem. Osobne som velmi opatrny pri interpretacii vlastnych performance testov (ktore mam v pracovnej naplni), nakolko si uvedomujem podmienky, v ktorych boli vykonane a najma to, co o tychto podmienkach neviem. Na webe publikovane testy serioznych vyvojarov ma zaujmu vtedy, ak su doplnene velmi presnymi informaciami o hypoteze, ktoru merali ("abc" by malo byt rychlejsie za podmienok "xyz" lebo zamykanie v jadre systemu "pqr" sa s touto kniznicou riesi takto, zatial co defaultna ho riesi takto...) a vysledky takychto testov beriem len ako upozornenie na co si treba dat pozor. Preco asi v sql existuju zdanlivo ekvivalentne direktivy "EXISTS" a "IS IN"? Existuje skupina db vyvojarov tvrdiacich ze "EXISTS" je rychlejsie ako "IS IN", existuje ina skupina tvrdiaca opak a konecne existuju benchmarky ktore jednoznacne potvrdzuju hypotezu jednej ci druhej skupiny. Pravda je, ze raz je lepsie jedno, potom ine. Preto existuje v Oracle dedicated aj shared server. Ze index-scan tabulky je vzdy lepsi ako full-scan alebo ze vyuzitie vyrovnavacej pamate bliziace sa 100% je optimalne? Ale prosim vas...
Tiskni
Sdílej: