V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Vždy som sa divil čo robia tie úžasné Win programíky, ktoré "zrýchlia internet" (a osobne to tipujem na dynamické vylaďovanie parametrov TCP/IP stack-u).Ale houby většinou je to nějaká proxy, a snížení různých timeoutů aby se nečekalo na nedostupné věci.
na jednom pocitaci mam win aj linux a z druheho pocitaca stiahnem nejaky film napr a stopnem ktory OS to stiahne rychlejsie nie?? to neporovnavam vykon??Ani nie. Potrebujes urcit co sposobuje, ze prenos trva prave tolko, kolko trva. Mozno sietova infrastruktura; v tom pripade s tym nic neurobis. Mozno sietova karta a driver, volby ako scater-gather, zero-copy, device polling a pod.; tu sa dostavas na ladenie sietoveho subsystemu. Mozno tcp handshake, tu sa dostavas na ladenie tcp stacku. Mozno citanie z disku; tu sa dostavas na vyber filesystemu, ladenie dvoch tuctov premennych a problem s tym, ze a) nemozes mat rovnake podmienky v oboch os na jednom pocitaci uz len preto, ze nemozes mat jeden subor ulozeny vzdy presne na tom istom mieste s tou istou fragmentaciou, alebo b) mozes ho mat ulozeny na zdielanej fat-ke ale nemas tu istu implementaciu fs v roznych os. Ze merias "overall performance"? Nic take neexistuje.
porovnanie vykonnosti samby win vs. linux vs. bsd vs. solaris; je zname, ze unixovske implementacie samby su pomale. (Mozno aplikovat na akukolvek konkretnu sluzbu poskytovanu obomi zamyslanymi platformami, samba je len priklad
Tak mně tohle opravdu známo není - kdykoli jsem to zkoušel měřit, vycházelo to opačně.
ten win32 API gtkperf, su tam len screenshoty a downloady pre linux ide to aj pod windowsom??Aj, tak jsem to nemyslel.
Prostě jen tak. Samozřejmě se s těchto testů nedá nic vyvozovat ...Takze su uplne zbytocne.
... nepopírejte, že se pak na ty výsledky (pokud budou) se zájmem nepodíváte.Nie, dakujem. Osobne som velmi opatrny pri interpretacii vlastnych performance testov (ktore mam v pracovnej naplni), nakolko si uvedomujem podmienky, v ktorych boli vykonane a najma to, co o tychto podmienkach neviem. Na webe publikovane testy serioznych vyvojarov ma zaujmu vtedy, ak su doplnene velmi presnymi informaciami o hypoteze, ktoru merali ("abc" by malo byt rychlejsie za podmienok "xyz" lebo zamykanie v jadre systemu "pqr" sa s touto kniznicou riesi takto, zatial co defaultna ho riesi takto...) a vysledky takychto testov beriem len ako upozornenie na co si treba dat pozor. Preco asi v sql existuju zdanlivo ekvivalentne direktivy "EXISTS" a "IS IN"? Existuje skupina db vyvojarov tvrdiacich ze "EXISTS" je rychlejsie ako "IS IN", existuje ina skupina tvrdiaca opak a konecne existuju benchmarky ktore jednoznacne potvrdzuju hypotezu jednej ci druhej skupiny. Pravda je, ze raz je lepsie jedno, potom ine. Preto existuje v Oracle dedicated aj shared server. Ze index-scan tabulky je vzdy lepsi ako full-scan alebo ze vyuzitie vyrovnavacej pamate bliziace sa 100% je optimalne? Ale prosim vas...
Tiskni
Sdílej: