V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Víš, je trochu rozdíl, jestli ti virtuální stroj používá nějakou generickou síťovou kartu, která jede desítkou a nebo (když máš ty správné vmware tools) to mastí giga. A to samé se týká dalších věcí.
To by možná rozdíl byl, ale takhle to není. I bez VMware Tools funguje emulovaná síťová karta buď jako stovková (je-li to AMD PCNET32) nebo gigabitová (je-li to Intel Pro/1000). Kdyby to bylo tak, jak tvrdíte, trvala by síťová instalace neuvěřitelně dlouho, protože VMware Tools lze nainstalovat až po ní. Mám čím dál silnější pocit, že VMware se podařilo rozšířit mýtus o nezbytnosti VMware Tools, kterému spousta uživatelů uvěřila, aniž by si ho zkusila ověřit.
Kupř. pokud nemáš nainstalované vmware tools tak nemůžeš monitorovat stav virtuálního stroje přes www rozhraní.
Tak to celkem klidně oželím. Bavím se o tom proklamovaném rozdílu ve výkonu, protože jsem zatím v praxi žádný nepozoroval.
Ještě bych měl možná vysvětlit, proč je pro mne tak důležité, jestli jsou VMware Tools potřeba nebo ne. Jde o to, že stejně jako VMware samotný, i Tools se velmi těžko instalují neinteraktivně. A v okamžiku, kdy jednou až dvakrát týdně instalujete guest systém na 12 virtuálních strojů, začne to být dost podstatná nevýhoda.
U playeru jdou vmware tools nainstalovat také.
Postup jak na to:tar ztvf VMware-workstation-VERZE.tar.gz | grep linux.iso
tar zxvf VMware-workstation-VERZE.tar.gz vmware-distrib/lib/isoimages/linux.iso
(cesta k image disku, nespíš to bude tohle)
ide1:1.present = "TRUE" ide1:1.deviceType = "cdrom-image" ide1:1.filename = "linux.iso"
Potom tedy nechapu proc se neinstaluji automaticky pri instalaci wmplayeru?
A jak byste to chtěl udělat? VMware Tools se instalují do guest systému, ne na hosta.
Tiskni
Sdílej: