Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Chcem sa trocha pohrať s IPv6. Mám malú LAN, ktorá je cez linuxový router (robiaci NAT) pripojená na internet. Router robí aj DNS. Chcem dva stroje na tej LAN upraviť tak, aby sa mohli rozprávať cez IPv6. Jeden z nich je Vista, ktorá má nejakú IPv6 adresu out of the box. Druhý je Linux. Nezaujíma ma pripojenie cez IPv6 von či tunelovanie (ktoré tu bolo popisované v článkoch).
Prvý zádrhel: akú si vybrať IP adresu? Neexistujú privátne rozsahy. Myslím, že ani neexistujú pravidlá hovoriace, aké adresy sa prideľujú tomu-ktorému svetadielu/krajine/ISP. IPv6 adresa sa môže generovať podľa MAC, času v NTP formáte, či dokonca starej IPv4 adresy ... ale ku konrétnemu postupu som sa nedogooglil. Na druhej strane IPv6 rezervuje niektoré prefixy pre site local/link local/...
Myslím, že bind/ssh/apache/ping (resp. ping6) by nemali robiť problémy. Takže otázka znie:
a) aký postup zvoliť pre vytvorenie IPv6 adresy(, tak aby ten postup bol platný aj za 20 rokov.) A stačí mi jedna adresa pre stroj?
b) čo potrebujem okrem priradenia IPv6 adresy a pridania DNS záznamov?
Proč nechcete ten link-local unicast? Vždyť to se na to hodí.To je pravda. Ale IPv6 chápem tak, že interface má adresu, ktorá je celosvetovo unikátna. A preto by som chcel adresu, ktorá je použiteľná, ako celosvetovo unikátna ... asi sa neviem dobre vyjadriť ... Chcem si urobiť svoju "odtrhnutú" časť IPv6 internetu, na ktorej funguje všetko okrem spojenia na zvyšok sveta. A keď to môj ISP začne podporovať, tak len vybudujem spojenie na zvyšok Internetu (PPPoE s IPv6 ?) a u mňa všetko zostane tak, ako predtým. Zopakujem ale otázku, ktorú som už napísal nižšie: až bude celý svet fungovať na IPv6 - koľko adries má jedena sieťová karta? (Jasne, že napridávať si možem koľko chcem, ale ide mi o typickú situáciu.) Má jednu link local začínajúcu FE80 a jednu globálnu dodanú autokonfiguráciou, teda dohromady dve? Alebo má jednu a globálnu a stroje na mojej LAN ma môžu dosiahnuť aj ak v mojej globálnej nahradia prvé dva bajty za FE80?
Když nejste připojen do IPv6 Internetu, tak nepotřebujete global.Ale za 10 rokov možno budem. Keď bude IPv6 bežnou vecou, budú všetci koncoví užívatelia fungovať na auto-konfigurácii? Chcem rozumieť aj tomu, ako budú fungovať ISP. Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu? Čo by som robil, ak by som bol ISP?
Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu?No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adres a patřičně nastavenej DHCP server, ne?
No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adresTým si zrovna nie som istý. Mohlo by to totiž viesť k tomu, že niekto si zoberie primalý rozsah, ktorý mu o desaťročie nebude stačiť. Niečo podobné ako (tuším) IBM a HP si zobrali veľké časti IPv4 priestoru, hoci ich nepotrebovali a teraz sa iným nedostáva.
Tiskni
Sdílej: