Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Chcem sa trocha pohrať s IPv6. Mám malú LAN, ktorá je cez linuxový router (robiaci NAT) pripojená na internet. Router robí aj DNS. Chcem dva stroje na tej LAN upraviť tak, aby sa mohli rozprávať cez IPv6. Jeden z nich je Vista, ktorá má nejakú IPv6 adresu out of the box. Druhý je Linux. Nezaujíma ma pripojenie cez IPv6 von či tunelovanie (ktoré tu bolo popisované v článkoch).
Prvý zádrhel: akú si vybrať IP adresu? Neexistujú privátne rozsahy. Myslím, že ani neexistujú pravidlá hovoriace, aké adresy sa prideľujú tomu-ktorému svetadielu/krajine/ISP. IPv6 adresa sa môže generovať podľa MAC, času v NTP formáte, či dokonca starej IPv4 adresy ... ale ku konrétnemu postupu som sa nedogooglil. Na druhej strane IPv6 rezervuje niektoré prefixy pre site local/link local/...
Myslím, že bind/ssh/apache/ping (resp. ping6) by nemali robiť problémy. Takže otázka znie:
a) aký postup zvoliť pre vytvorenie IPv6 adresy(, tak aby ten postup bol platný aj za 20 rokov.) A stačí mi jedna adresa pre stroj?
b) čo potrebujem okrem priradenia IPv6 adresy a pridania DNS záznamov?
Proč nechcete ten link-local unicast? Vždyť to se na to hodí.To je pravda. Ale IPv6 chápem tak, že interface má adresu, ktorá je celosvetovo unikátna. A preto by som chcel adresu, ktorá je použiteľná, ako celosvetovo unikátna ... asi sa neviem dobre vyjadriť ... Chcem si urobiť svoju "odtrhnutú" časť IPv6 internetu, na ktorej funguje všetko okrem spojenia na zvyšok sveta. A keď to môj ISP začne podporovať, tak len vybudujem spojenie na zvyšok Internetu (PPPoE s IPv6 ?) a u mňa všetko zostane tak, ako predtým. Zopakujem ale otázku, ktorú som už napísal nižšie: až bude celý svet fungovať na IPv6 - koľko adries má jedena sieťová karta? (Jasne, že napridávať si možem koľko chcem, ale ide mi o typickú situáciu.) Má jednu link local začínajúcu FE80 a jednu globálnu dodanú autokonfiguráciou, teda dohromady dve? Alebo má jednu a globálnu a stroje na mojej LAN ma môžu dosiahnuť aj ak v mojej globálnej nahradia prvé dva bajty za FE80?
Když nejste připojen do IPv6 Internetu, tak nepotřebujete global.Ale za 10 rokov možno budem. Keď bude IPv6 bežnou vecou, budú všetci koncoví užívatelia fungovať na auto-konfigurácii? Chcem rozumieť aj tomu, ako budú fungovať ISP. Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu? Čo by som robil, ak by som bol ISP?
Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu?No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adres a patřičně nastavenej DHCP server, ne?
No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adresTým si zrovna nie som istý. Mohlo by to totiž viesť k tomu, že niekto si zoberie primalý rozsah, ktorý mu o desaťročie nebude stačiť. Niečo podobné ako (tuším) IBM a HP si zobrali veľké časti IPv4 priestoru, hoci ich nepotrebovali a teraz sa iným nedostáva.
Tiskni
Sdílej: