Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Chcem sa trocha pohrať s IPv6. Mám malú LAN, ktorá je cez linuxový router (robiaci NAT) pripojená na internet. Router robí aj DNS. Chcem dva stroje na tej LAN upraviť tak, aby sa mohli rozprávať cez IPv6. Jeden z nich je Vista, ktorá má nejakú IPv6 adresu out of the box. Druhý je Linux. Nezaujíma ma pripojenie cez IPv6 von či tunelovanie (ktoré tu bolo popisované v článkoch).
Prvý zádrhel: akú si vybrať IP adresu? Neexistujú privátne rozsahy. Myslím, že ani neexistujú pravidlá hovoriace, aké adresy sa prideľujú tomu-ktorému svetadielu/krajine/ISP. IPv6 adresa sa môže generovať podľa MAC, času v NTP formáte, či dokonca starej IPv4 adresy ... ale ku konrétnemu postupu som sa nedogooglil. Na druhej strane IPv6 rezervuje niektoré prefixy pre site local/link local/...
Myslím, že bind/ssh/apache/ping (resp. ping6) by nemali robiť problémy. Takže otázka znie:
a) aký postup zvoliť pre vytvorenie IPv6 adresy(, tak aby ten postup bol platný aj za 20 rokov.) A stačí mi jedna adresa pre stroj?
b) čo potrebujem okrem priradenia IPv6 adresy a pridania DNS záznamov?
Proč nechcete ten link-local unicast? Vždyť to se na to hodí.To je pravda. Ale IPv6 chápem tak, že interface má adresu, ktorá je celosvetovo unikátna. A preto by som chcel adresu, ktorá je použiteľná, ako celosvetovo unikátna ... asi sa neviem dobre vyjadriť ... Chcem si urobiť svoju "odtrhnutú" časť IPv6 internetu, na ktorej funguje všetko okrem spojenia na zvyšok sveta. A keď to môj ISP začne podporovať, tak len vybudujem spojenie na zvyšok Internetu (PPPoE s IPv6 ?) a u mňa všetko zostane tak, ako predtým. Zopakujem ale otázku, ktorú som už napísal nižšie: až bude celý svet fungovať na IPv6 - koľko adries má jedena sieťová karta? (Jasne, že napridávať si možem koľko chcem, ale ide mi o typickú situáciu.) Má jednu link local začínajúcu FE80 a jednu globálnu dodanú autokonfiguráciou, teda dohromady dve? Alebo má jednu a globálnu a stroje na mojej LAN ma môžu dosiahnuť aj ak v mojej globálnej nahradia prvé dva bajty za FE80?
Když nejste připojen do IPv6 Internetu, tak nepotřebujete global.Ale za 10 rokov možno budem. Keď bude IPv6 bežnou vecou, budú všetci koncoví užívatelia fungovať na auto-konfigurácii? Chcem rozumieť aj tomu, ako budú fungovať ISP. Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu? Čo by som robil, ak by som bol ISP?
Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu?No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adres a patřičně nastavenej DHCP server, ne?
No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adresTým si zrovna nie som istý. Mohlo by to totiž viesť k tomu, že niekto si zoberie primalý rozsah, ktorý mu o desaťročie nebude stačiť. Niečo podobné ako (tuším) IBM a HP si zobrali veľké časti IPv4 priestoru, hoci ich nepotrebovali a teraz sa iným nedostáva.
Tiskni
Sdílej: