V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Chcem sa trocha pohrať s IPv6. Mám malú LAN, ktorá je cez linuxový router (robiaci NAT) pripojená na internet. Router robí aj DNS. Chcem dva stroje na tej LAN upraviť tak, aby sa mohli rozprávať cez IPv6. Jeden z nich je Vista, ktorá má nejakú IPv6 adresu out of the box. Druhý je Linux. Nezaujíma ma pripojenie cez IPv6 von či tunelovanie (ktoré tu bolo popisované v článkoch).
Prvý zádrhel: akú si vybrať IP adresu? Neexistujú privátne rozsahy. Myslím, že ani neexistujú pravidlá hovoriace, aké adresy sa prideľujú tomu-ktorému svetadielu/krajine/ISP. IPv6 adresa sa môže generovať podľa MAC, času v NTP formáte, či dokonca starej IPv4 adresy ... ale ku konrétnemu postupu som sa nedogooglil. Na druhej strane IPv6 rezervuje niektoré prefixy pre site local/link local/...
Myslím, že bind/ssh/apache/ping (resp. ping6) by nemali robiť problémy. Takže otázka znie:
a) aký postup zvoliť pre vytvorenie IPv6 adresy(, tak aby ten postup bol platný aj za 20 rokov.) A stačí mi jedna adresa pre stroj?
b) čo potrebujem okrem priradenia IPv6 adresy a pridania DNS záznamov?
Proč nechcete ten link-local unicast? Vždyť to se na to hodí.To je pravda. Ale IPv6 chápem tak, že interface má adresu, ktorá je celosvetovo unikátna. A preto by som chcel adresu, ktorá je použiteľná, ako celosvetovo unikátna ... asi sa neviem dobre vyjadriť ... Chcem si urobiť svoju "odtrhnutú" časť IPv6 internetu, na ktorej funguje všetko okrem spojenia na zvyšok sveta. A keď to môj ISP začne podporovať, tak len vybudujem spojenie na zvyšok Internetu (PPPoE s IPv6 ?) a u mňa všetko zostane tak, ako predtým. Zopakujem ale otázku, ktorú som už napísal nižšie: až bude celý svet fungovať na IPv6 - koľko adries má jedena sieťová karta? (Jasne, že napridávať si možem koľko chcem, ale ide mi o typickú situáciu.) Má jednu link local začínajúcu FE80 a jednu globálnu dodanú autokonfiguráciou, teda dohromady dve? Alebo má jednu a globálnu a stroje na mojej LAN ma môžu dosiahnuť aj ak v mojej globálnej nahradia prvé dva bajty za FE80?
Když nejste připojen do IPv6 Internetu, tak nepotřebujete global.Ale za 10 rokov možno budem. Keď bude IPv6 bežnou vecou, budú všetci koncoví užívatelia fungovať na auto-konfigurácii? Chcem rozumieť aj tomu, ako budú fungovať ISP. Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu? Čo by som robil, ak by som bol ISP?
Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu?No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adres a patřičně nastavenej DHCP server, ne?
No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adresTým si zrovna nie som istý. Mohlo by to totiž viesť k tomu, že niekto si zoberie primalý rozsah, ktorý mu o desaťročie nebude stačiť. Niečo podobné ako (tuším) IBM a HP si zobrali veľké časti IPv4 priestoru, hoci ich nepotrebovali a teraz sa iným nedostáva.
Tiskni
Sdílej: