Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
> Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovatTo víš špatne. Knižku o Linuxe si už nejakú čítal? Ako si sa učil používať Windows?
].
Hodne stesti a nezapomen GNU/Linux neni alternativa k MS Windows, ale samostatny operacni system, ktery ma svoji vlastni kulturu, zvyky a zpusob pouzivani -- GNU/Linux NENI Windows.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.Určitě si přečtěte i zdejší učebnici, zejména kapitolu o instalaci softwaru. Stahování „odněkud“ z internetu a kompilace je až ta poslední volba, pokud vše ostatní selže. Normálně pouze řeknete balíčkovacímu systému (správci softwaru) vaší distribuce, že chcete nainstalovat nějaký program, a balíčkovací systém se postará o stažení a instalaci programu i jeho závislostí.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.
To je jen taková otřepaná fáma. Záměnou jednoho slova lze ovšem získat tvrzení ... že se to pak může nějak zkompilovat ..., což už je trochu blíž pravdě. Takové distribuce jako Ubuntu mají k dispozici tisíce aplikací v binární podobě. 99,9% z toho, co může člověk potřebovat, si prostě okamžitě stáhne a nainstaluje, s perfektním přehledem o všech balíčcích i o každém jednotlivém souboru, který k nim patří. A to ještě nemluvím o automatické aktualizaci veškerého software na počítači, která je v každé linuxové distribuci samozřejmostí.
Kompilování je pěkná záliba, ale je lepší to nechat na dobu, kdy už budeš systému trochu rozumět a budeš třeba chtít něco zajímavého vyzkoušet. Nebo až tě začne lákat představa, že aplikace zkompilovaná na míru pro tvůj procesor poběží třeba o 5% rychleji...
(Mimochodem, ovladače grafické karty Intel mi zvedly framerate o 20%, když jsem je zkompiloval kompilátorem Intel.
)
Vybral sem si pro začátek Ubuntu, docela se mi líbí. Zkoušel sem Mandrivu ale ta mě moc nevzala. Viděl sem u kolegy v akci i gentoo a musim říct že je fajn, ale na netu sem se dočet že je to distribuce spíš pro pokročilejší linuxáře.
Já jsem měl kdysi dávno Mandrake, předchůdce Mandrivy. Ovládání celé distribuce bylo ovšem klikací a všechny podstatné konfigurační soubory tak extrémně nepřehledné, že mě to po pár měsících přestalo bavit. Člověk ten systém nemohl důkadně prozkoumat a zjistit, co to dělá. Proto jsem přešel na ArchLinux. Tam takové problémy nemám. Těžko říct, jestli je lepší dvacektrát kliknout nebo napsat jeden příkaz. Zpočátku možná to první, ale po pár měsících používání už většina uživatelů dá přednost té druhé možnosti.
Mrazilo mě v zádech když sem zjistil jak perfektně dokáže Wine zvládnout třeba Corel Draw 8.0 jestli máte něco co mi můžete do začátku poradit (ne jenom to na co sem se ptal) budu rád.
Wine funguje čím dál lépe, ale zatím není všemocný. Takže není dobré na něj spoléhat jako na pracovní nástroj, který stoprocentně nahradí Windows. Jinak dobrá rada je asi jediná: číst. Ať už manuálové stránky nebo nějaké návody, všechno člověku může pomoct k rychlejšímu a efektivnějšímu ovládání systému. Každý čas investovaný do získávání znalostí se zcela jistě vrátí. Kromě toho, v UNIXu se počítá s tím, že uživatel vždy přesně rozumí tomu, co dělá. Například opisování příkazů bez důkladného pochopení jejich funkce tedy není dobrý nápad.
Proto jsem přešel na ArchLinux.Jo archlinux je super, ale byl to dost porod rozchodit ho tak jak jsem si predstavoval, vetsina HW nefungovala od zacatku a bylo potreba se dost hrabat v konfiguracich a bash skriptech aby vse bylo jak chci, ale ted jsem maximalne spokojen. Nedavno jsem potreboval novej pocitac pro mamu, zkusil jsem Ubuntu a vsechen hardware sel hned od zacatku, jen jsem upravil nejake nastaveni podle mych predstav, nakopiroval tam mamy data, emaily do Thunderbirda, zalozky do Firefoxe a par drobnosti a hotovo, vsechno pripraveno a mama spokojena ze to je vsechno jeste jednodussi nez driv (Windows XP a stejny programy - Ooo, Firefox, Thunderbird...) a pro me to trvalo o cely odpoledne min casu nez instalace Woken. Oproti Archu to ma jen nevyhodu, ze zabira o dost vic mista na disku a zere dost vic RAMky (pomalejsi, ale na novym HW to je jedno), jde o to, ze Arch si udelam namiru, ale vyzaduje to znalosti. A z toho taky vyplyva, ze kdyz neco nejde v Archu tak to opravim spis protoze znam system vic podrobne, v Ubuntu kdyz se nejaky klikatko zblazni, udela nakou haluz tak mam mensi sanci zjistit co s tim bez konzole... Tim chci jen rict, ze Ubuntu je dobra volba pro zacatecnika, ze s Archem je dost prace a je potreba uz trochu znat Linux...
Tiskni
Sdílej: