Jack Dorsey představil (𝕏) open source týmovou komunikační platformu Buzz (GitHub) s cílem snížit závislost na Slacku a GitHubu.
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 153 s kódovým názvem Meadow. Jedná se o ESR (Extended Support Release) vydání. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vylepšuje OAuth. Thundermail lze používat bez instalace doplňku.
AI tento rok naplno vtrhla do vývoje softwaru a výrazně ovlivňuje také open source projekty. Jiří Eischmann v příspěvku Jak mění AI open source na svém blogu rozebírá několik trendů, které v open source v poslední době v souvislosti s AI pozoruje, a jak tyto trendy svět otevřeného softwaru mění (Inflace projektů, Zahlcení kontroly, Klesající motivace zveřejňovat kód).
Evropská komise (EK) vyměřila americké internetové společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy Kč) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
… více »Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
> Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovatTo víš špatne. Knižku o Linuxe si už nejakú čítal? Ako si sa učil používať Windows?
].
Hodne stesti a nezapomen GNU/Linux neni alternativa k MS Windows, ale samostatny operacni system, ktery ma svoji vlastni kulturu, zvyky a zpusob pouzivani -- GNU/Linux NENI Windows.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.Určitě si přečtěte i zdejší učebnici, zejména kapitolu o instalaci softwaru. Stahování „odněkud“ z internetu a kompilace je až ta poslední volba, pokud vše ostatní selže. Normálně pouze řeknete balíčkovacímu systému (správci softwaru) vaší distribuce, že chcete nainstalovat nějaký program, a balíčkovací systém se postará o stažení a instalaci programu i jeho závislostí.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.
To je jen taková otřepaná fáma. Záměnou jednoho slova lze ovšem získat tvrzení ... že se to pak může nějak zkompilovat ..., což už je trochu blíž pravdě. Takové distribuce jako Ubuntu mají k dispozici tisíce aplikací v binární podobě. 99,9% z toho, co může člověk potřebovat, si prostě okamžitě stáhne a nainstaluje, s perfektním přehledem o všech balíčcích i o každém jednotlivém souboru, který k nim patří. A to ještě nemluvím o automatické aktualizaci veškerého software na počítači, která je v každé linuxové distribuci samozřejmostí.
Kompilování je pěkná záliba, ale je lepší to nechat na dobu, kdy už budeš systému trochu rozumět a budeš třeba chtít něco zajímavého vyzkoušet. Nebo až tě začne lákat představa, že aplikace zkompilovaná na míru pro tvůj procesor poběží třeba o 5% rychleji...
(Mimochodem, ovladače grafické karty Intel mi zvedly framerate o 20%, když jsem je zkompiloval kompilátorem Intel.
)
Vybral sem si pro začátek Ubuntu, docela se mi líbí. Zkoušel sem Mandrivu ale ta mě moc nevzala. Viděl sem u kolegy v akci i gentoo a musim říct že je fajn, ale na netu sem se dočet že je to distribuce spíš pro pokročilejší linuxáře.
Já jsem měl kdysi dávno Mandrake, předchůdce Mandrivy. Ovládání celé distribuce bylo ovšem klikací a všechny podstatné konfigurační soubory tak extrémně nepřehledné, že mě to po pár měsících přestalo bavit. Člověk ten systém nemohl důkadně prozkoumat a zjistit, co to dělá. Proto jsem přešel na ArchLinux. Tam takové problémy nemám. Těžko říct, jestli je lepší dvacektrát kliknout nebo napsat jeden příkaz. Zpočátku možná to první, ale po pár měsících používání už většina uživatelů dá přednost té druhé možnosti.
Mrazilo mě v zádech když sem zjistil jak perfektně dokáže Wine zvládnout třeba Corel Draw 8.0 jestli máte něco co mi můžete do začátku poradit (ne jenom to na co sem se ptal) budu rád.
Wine funguje čím dál lépe, ale zatím není všemocný. Takže není dobré na něj spoléhat jako na pracovní nástroj, který stoprocentně nahradí Windows. Jinak dobrá rada je asi jediná: číst. Ať už manuálové stránky nebo nějaké návody, všechno člověku může pomoct k rychlejšímu a efektivnějšímu ovládání systému. Každý čas investovaný do získávání znalostí se zcela jistě vrátí. Kromě toho, v UNIXu se počítá s tím, že uživatel vždy přesně rozumí tomu, co dělá. Například opisování příkazů bez důkladného pochopení jejich funkce tedy není dobrý nápad.
Proto jsem přešel na ArchLinux.Jo archlinux je super, ale byl to dost porod rozchodit ho tak jak jsem si predstavoval, vetsina HW nefungovala od zacatku a bylo potreba se dost hrabat v konfiguracich a bash skriptech aby vse bylo jak chci, ale ted jsem maximalne spokojen. Nedavno jsem potreboval novej pocitac pro mamu, zkusil jsem Ubuntu a vsechen hardware sel hned od zacatku, jen jsem upravil nejake nastaveni podle mych predstav, nakopiroval tam mamy data, emaily do Thunderbirda, zalozky do Firefoxe a par drobnosti a hotovo, vsechno pripraveno a mama spokojena ze to je vsechno jeste jednodussi nez driv (Windows XP a stejny programy - Ooo, Firefox, Thunderbird...) a pro me to trvalo o cely odpoledne min casu nez instalace Woken. Oproti Archu to ma jen nevyhodu, ze zabira o dost vic mista na disku a zere dost vic RAMky (pomalejsi, ale na novym HW to je jedno), jde o to, ze Arch si udelam namiru, ale vyzaduje to znalosti. A z toho taky vyplyva, ze kdyz neco nejde v Archu tak to opravim spis protoze znam system vic podrobne, v Ubuntu kdyz se nejaky klikatko zblazni, udela nakou haluz tak mam mensi sanci zjistit co s tim bez konzole... Tim chci jen rict, ze Ubuntu je dobra volba pro zacatecnika, ze s Archem je dost prace a je potreba uz trochu znat Linux...
Tiskni
Sdílej: