Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
> Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovatTo víš špatne. Knižku o Linuxe si už nejakú čítal? Ako si sa učil používať Windows?
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.Určitě si přečtěte i zdejší učebnici, zejména kapitolu o instalaci softwaru. Stahování „odněkud“ z internetu a kompilace je až ta poslední volba, pokud vše ostatní selže. Normálně pouze řeknete balíčkovacímu systému (správci softwaru) vaší distribuce, že chcete nainstalovat nějaký program, a balíčkovací systém se postará o stažení a instalaci programu i jeho závislostí.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.
To je jen taková otřepaná fáma. Záměnou jednoho slova lze ovšem získat tvrzení ... že se to pak může nějak zkompilovat ..., což už je trochu blíž pravdě. Takové distribuce jako Ubuntu mají k dispozici tisíce aplikací v binární podobě. 99,9% z toho, co může člověk potřebovat, si prostě okamžitě stáhne a nainstaluje, s perfektním přehledem o všech balíčcích i o každém jednotlivém souboru, který k nim patří. A to ještě nemluvím o automatické aktualizaci veškerého software na počítači, která je v každé linuxové distribuci samozřejmostí.
Kompilování je pěkná záliba, ale je lepší to nechat na dobu, kdy už budeš systému trochu rozumět a budeš třeba chtít něco zajímavého vyzkoušet. Nebo až tě začne lákat představa, že aplikace zkompilovaná na míru pro tvůj procesor poběží třeba o 5% rychleji... (Mimochodem, ovladače grafické karty Intel mi zvedly framerate o 20%, když jsem je zkompiloval kompilátorem Intel. )
Vybral sem si pro začátek Ubuntu, docela se mi líbí. Zkoušel sem Mandrivu ale ta mě moc nevzala. Viděl sem u kolegy v akci i gentoo a musim říct že je fajn, ale na netu sem se dočet že je to distribuce spíš pro pokročilejší linuxáře.
Já jsem měl kdysi dávno Mandrake, předchůdce Mandrivy. Ovládání celé distribuce bylo ovšem klikací a všechny podstatné konfigurační soubory tak extrémně nepřehledné, že mě to po pár měsících přestalo bavit. Člověk ten systém nemohl důkadně prozkoumat a zjistit, co to dělá. Proto jsem přešel na ArchLinux. Tam takové problémy nemám. Těžko říct, jestli je lepší dvacektrát kliknout nebo napsat jeden příkaz. Zpočátku možná to první, ale po pár měsících používání už většina uživatelů dá přednost té druhé možnosti.
Mrazilo mě v zádech když sem zjistil jak perfektně dokáže Wine zvládnout třeba Corel Draw 8.0 jestli máte něco co mi můžete do začátku poradit (ne jenom to na co sem se ptal) budu rád.
Wine funguje čím dál lépe, ale zatím není všemocný. Takže není dobré na něj spoléhat jako na pracovní nástroj, který stoprocentně nahradí Windows. Jinak dobrá rada je asi jediná: číst. Ať už manuálové stránky nebo nějaké návody, všechno člověku může pomoct k rychlejšímu a efektivnějšímu ovládání systému. Každý čas investovaný do získávání znalostí se zcela jistě vrátí. Kromě toho, v UNIXu se počítá s tím, že uživatel vždy přesně rozumí tomu, co dělá. Například opisování příkazů bez důkladného pochopení jejich funkce tedy není dobrý nápad.
Proto jsem přešel na ArchLinux.Jo archlinux je super, ale byl to dost porod rozchodit ho tak jak jsem si predstavoval, vetsina HW nefungovala od zacatku a bylo potreba se dost hrabat v konfiguracich a bash skriptech aby vse bylo jak chci, ale ted jsem maximalne spokojen. Nedavno jsem potreboval novej pocitac pro mamu, zkusil jsem Ubuntu a vsechen hardware sel hned od zacatku, jen jsem upravil nejake nastaveni podle mych predstav, nakopiroval tam mamy data, emaily do Thunderbirda, zalozky do Firefoxe a par drobnosti a hotovo, vsechno pripraveno a mama spokojena ze to je vsechno jeste jednodussi nez driv (Windows XP a stejny programy - Ooo, Firefox, Thunderbird...) a pro me to trvalo o cely odpoledne min casu nez instalace Woken. Oproti Archu to ma jen nevyhodu, ze zabira o dost vic mista na disku a zere dost vic RAMky (pomalejsi, ale na novym HW to je jedno), jde o to, ze Arch si udelam namiru, ale vyzaduje to znalosti. A z toho taky vyplyva, ze kdyz neco nejde v Archu tak to opravim spis protoze znam system vic podrobne, v Ubuntu kdyz se nejaky klikatko zblazni, udela nakou haluz tak mam mensi sanci zjistit co s tim bez konzole... Tim chci jen rict, ze Ubuntu je dobra volba pro zacatecnika, ze s Archem je dost prace a je potreba uz trochu znat Linux...
Tiskni Sdílej: