Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dalsi RAID konfigurace jsou popsany treba zde, vcetne navodu, jak je v Linuxu vytvorit. Pokud se RAID vytvari v BIOSu RAID radice, pak je v Linuxu potreba ovladac k tomu radici, ktery s takovym polem umi zachazet.
doscsi doataraid
nezabiraji? A modprobe sata_promise
po nabootovani? Doporucuju pouzit SMP jadro (2.6), tam bude s ovladaci mensi problem. Jinak za par dni vyjde 2004.3, tam uz by to melo byt urcite bez problemu. Normalne nemam slov. Prispevkov plno, informacna hodnota sa blizi k 0.
Otazka znela ako je to s podporou SATA v Linux-e. Nie ako rozbehat dany motherboard, s danym kablom, s danym diskom, s danou distribuciou za danej fazy mesiaca.
Ked kupim IDE disk, tak viem, ze mi pojde prakticky v kazdom PC. Mozno nie tak efektivne, ako to ten disk dokaze, ale pojde.
Takze tu otazku napisem este raz: Ked kupim SATA disk. Kupim k nemu prislusny kabel a pripojim to na motherboard, ktory ma na krabci napisane, ze podporuje SATA disky. Uvidim ho pod Linux-om? Ano alebo nie?
Ked bude jasne ci ano alebo nie, tak sa mozeme bavit o tom aky motherboard, disk, kabel, jadro, patch-e, distribuciu, (ne)RAID, (ne)root fs.
Tiskni
Sdílej: