Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Takže to že projdou všechny testy ještě neznamená že je to vše OK a na to abych zvednul výkon o 1% mě to přetaktování nestojí.
No a CPU si kupuji vždy to než je tam ten velkej cenovej skok - samozřejmě že se nevyplatí kupovat uplné novinky
kde je přemrštěná cena.
PS. I AMD 300Mhz jsem přetaktoval bez problémů na 490Mhz a i jádro šlo přeložit a fungovalo, ale proč to dělat a skracovat si životnost CPU i když je pravda že za rok je to CPU zastaralé ale je to moje domácí PC a nemám na to abych každý rok kupoval nový.
Jo, co z toho, prosímtě, máš ?
Až na kódování Ogg vorbisů a kompilaci větších programů nejsem schopen rozeznat rozdíl mezi 1GHz celeronem a 2.8GHz Pentiem...
a treba UT2004 s 32boty tam je kazdy Hz dobry.
3) Koduju video z DVD do XviD
4) Pouzivam KDE a mam rad eye candy
Mam jeste pokracovat?
Zdálo se mi, že čas ušetřený při kompilacích mi nestojí za riziko jejich chybovosti a z toho vyplývající nestability sytému. Stabilitu procesoru jsem měl otestovanou pomocí mprime souvislým, týden dlouhým, testem.
.
to ovsem pocitate s tim, ze to uchladite viz to "že (za jinak nezměněných okolností)" a tim padem se nezmeni vlastnosti materialu. clanek nevypada jako laboratorni zprava to proto aby ho nekdo vubec cetl, takze se nema smysl o tom hadat...
Jinak pokud se zdroj nevypne ze sítě (tj nevypadne těch 3V co napájí MB aby se dal zdroj zapnout) Tak vše funguje OK.
$ cat /usr/local/bin/cpu
#!/bin/sh
hight () {
echo performance > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 0 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na vyssi vykon"
}
low () {
echo powersave > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 4 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na nizssi spotrebu"
}
[ "$1" == "s" ] && {
FREQ=`egrep "cpu MHz" /proc/cpuinfo | gawk '{print $4}' | gawk -F . '{print $1}'`
[ "${FREQ}" -le "1000" ] && hight || low
}
[ "$1" == "start" ] && {
AC=`cat /proc/acpi/ac_adapter/AC/state | gawk '{print $2}'`
[ "off-line" == "$AC" ] && low || hight
}
staci pak napsat jen cpu s a prepne se to do druhe frekvence(bud 600MHz nebo 1400, zalezi co bylo prave nastaveno)
do rc.local jsem si zaradil cpu start kterej nastavi frekvenci podle toho jesli startuju na baterku nebo ne.
taky jsem si nastavil acpid kterej reaguje na vyndani a zandani napajeni do booka
komplet popis je na t41.zdenda.com
ACPI Processor P-States driver, ale při pokusu o jeho zavedení mě přivítá chybová hláška:
FATAL: Error inserting acpi (/lib/modules/\ 2.6.7-gentoo-r8/kernel/arch/i386/kernel/cpu/\ cpufreq/acpi.ko): No such deviceByl někdo úspěšnější?
Přesto ale děkuji.
. Nize pridavam vypis po zadani prikazu cpuspeedy -f. Nevite nekdo, co s tim? Oba soubory (/usr/sbin/cpuspeedy i /usr/lib/cpuspeedy/pycpufreq.py) jsou tam, kde maji byt. Jinak se jedna o verzi 0.3.0. Diky za rady.
# /usr/sbin/cpuspeedy -f
(Ten vetrak dela podstatne mensi hluk
). Pokud se nekomu povedlo to na athlonu rozbehat, uvitam jakou koliv radu, nepohrdnu ani konfigurakem jadra. Muzete klidne posilat maila na odposlech@post.cz.
Dekuji Dumi
Tiskni
Sdílej: