Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Jedine co jsem jeste neobevil, je neco jako save-session (mam mnoho otevrenych stranek, a potrebuji prerusit serfovani, ale pak chci v nem pokracovat....)
PJ
proste "urpmi firefox"vazne? hodne jsem googloval a findrpmkoval a nakonec dospel k nazoru, ze pro mandrake RPM balicky asi neexistuji. Teda nasel jsem jeden na nejake klubove strance v Holandsku, ale jejich instalaci jsem neriskoval.
Jedine co jsem jeste neobevil, je neco jako save-session (mam mnoho otevrenych stranek, a potrebuji prerusit serfovani, ale pak chci v nem pokracovat....)Tak na tohle urcite existuje nejaky ten plugin... Mozna i vic... Taky funkce, ktera mi z Galeonu dost chybi. Budu ten Plugin muset holt najit...
Ale mam pocit, ze to umi obstarat i ten plugin na vylepsene Tabbed Browsing. Ale s tim se mi zda cely FireFox strasne pomaly. Az na to najdu nejaky samostatny plugin, tak dam vedet...
Ale co nechápu je věta: "Osobně bych ocenil nějaký známý dialog (ať už z KDE či GNOME), učit se další je trochu otravné..." Co tím chtěl autor říci? Jak známý dialog? Mně příjdou dialogová okna z FireFoxu tak akorát. Nevím, proč by měla vypadat zrovna jako v Gnome, nebo zrovna jako v KDE (vlastně ani jedno z toho jako primární desktop nepoužívám, nevím, jak tam má vypadat "typický" dialog - mně příjdou všechny stejné - akorát že jeden používá téma KDE a druhý téma GNOME). Ale proč se snažit nějak svazovat FireFox s KDE nebo Gnome? Spousta lidí nepoužívá ani jedno...Souhlasim! Ja osobne pouzivam na desktopu KDE. Firefox i s jeho menu mi vyhovuje, nemam potrebu roubovat na neho vzhled a menu z KDE. Mam pocit, ze dodrzuje obecne zazite rozmisteni polozek menu, tak jak jsem si na ne zvyknul u Netscape a pote u Mozilly. Takze bych to videl spis jako jeho prednost nez nevyhodu. Ne kazdy kdo pouziva KDE nebo GNOME musi mit hned vsechny programy stejneho vzhledu.
A vůbec, proč to srovnávat zrovna s komeční Operou? Proč ne radši s něčím volně šířitelným? Co já vím - s Galeonem, Konquerorem... Nebo třeba i tím Explorerem...Explorer vůbec není volně šiřitelný, šíří se v souladu s MS EULA (alespoň verze 6 pro Windows, jak na tom byli starší Mac a Unix verze nevím). To je odvěký rozdíl mezi zdarma a v ceně. Já jsem na Firefox (tehdy 0.9.3) přešel z Opery. Kdybych věděl předem co mi udělá s importem záložek, tak bych je neimportoval.
Doufám, že to bude v dalším článku.
network.protocol-handler.app.ftp network.protocol-handler.app.http network.protocol-handler.app.httpsAkorát tam není žádné about:config, takže se to musí zadat to ~/.thunderbird/prefs.js.
. Ano, da se nastavit, aby akceptoval instalaci odevsad (taky jsem to tak udelal), ale PROC? Proc vyjede nahore takovej skoro pop-up a la IE? Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?
Jinak tema "Plastikfox Crystal SVG" vypada s KDE/plastik fakt pekne. S extensionama TBE, UA switcher, AdBlock, Mouse Gestures, Flashblock, Cutemenus, Image-Show-Hide je uz i celkem pouzitelnej. Proc ale nema v defaultu tlacitko a la opera na povoleni/zakazani obrazku? To samy pro pluginy?
Ano, da se nastavit, aby akceptoval instalaci odevsad (taky jsem to tak udelal), ale PROC? Proc vyjede nahore takovej skoro pop-up a la IE? Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?Protože. A defaultně je ve whitelu server update.mozilla.org, kde jsou ty extensions hezky pohromadě (a s jakous takous zárukou, že to není malware).
Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?btw, proc tam neni mozdev?
Už se těším na článek o Thunderbird. Tam mám problémy s templates a s tím, jak přinutit Thunderbird, aby to, co vidím já na své obrazovce (vlastní CSS a emotikony) viděl i příjemce mého emailu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.12.2004 01:40
18.12.2004 14:25