Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
proste "urpmi firefox"vazne? hodne jsem googloval a findrpmkoval a nakonec dospel k nazoru, ze pro mandrake RPM balicky asi neexistuji. Teda nasel jsem jeden na nejake klubove strance v Holandsku, ale jejich instalaci jsem neriskoval.
Jedine co jsem jeste neobevil, je neco jako save-session (mam mnoho otevrenych stranek, a potrebuji prerusit serfovani, ale pak chci v nem pokracovat....)Tak na tohle urcite existuje nejaky ten plugin... Mozna i vic... Taky funkce, ktera mi z Galeonu dost chybi. Budu ten Plugin muset holt najit...
Ale co nechápu je věta: "Osobně bych ocenil nějaký známý dialog (ať už z KDE či GNOME), učit se další je trochu otravné..." Co tím chtěl autor říci? Jak známý dialog? Mně příjdou dialogová okna z FireFoxu tak akorát. Nevím, proč by měla vypadat zrovna jako v Gnome, nebo zrovna jako v KDE (vlastně ani jedno z toho jako primární desktop nepoužívám, nevím, jak tam má vypadat "typický" dialog - mně příjdou všechny stejné - akorát že jeden používá téma KDE a druhý téma GNOME). Ale proč se snažit nějak svazovat FireFox s KDE nebo Gnome? Spousta lidí nepoužívá ani jedno...Souhlasim! Ja osobne pouzivam na desktopu KDE. Firefox i s jeho menu mi vyhovuje, nemam potrebu roubovat na neho vzhled a menu z KDE. Mam pocit, ze dodrzuje obecne zazite rozmisteni polozek menu, tak jak jsem si na ne zvyknul u Netscape a pote u Mozilly. Takze bych to videl spis jako jeho prednost nez nevyhodu. Ne kazdy kdo pouziva KDE nebo GNOME musi mit hned vsechny programy stejneho vzhledu.
A vůbec, proč to srovnávat zrovna s komeční Operou? Proč ne radši s něčím volně šířitelným? Co já vím - s Galeonem, Konquerorem... Nebo třeba i tím Explorerem...Explorer vůbec není volně šiřitelný, šíří se v souladu s MS EULA (alespoň verze 6 pro Windows, jak na tom byli starší Mac a Unix verze nevím). To je odvěký rozdíl mezi zdarma a v ceně. Já jsem na Firefox (tehdy 0.9.3) přešel z Opery. Kdybych věděl předem co mi udělá s importem záložek, tak bych je neimportoval.
network.protocol-handler.app.ftp network.protocol-handler.app.http network.protocol-handler.app.httpsAkorát tam není žádné about:config, takže se to musí zadat to ~/.thunderbird/prefs.js.
Ano, da se nastavit, aby akceptoval instalaci odevsad (taky jsem to tak udelal), ale PROC? Proc vyjede nahore takovej skoro pop-up a la IE? Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?Protože. A defaultně je ve whitelu server update.mozilla.org, kde jsou ty extensions hezky pohromadě (a s jakous takous zárukou, že to není malware).
Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?btw, proc tam neni mozdev?
Tiskni
Sdílej: