Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
. S tou bezpecnosti (a ted ji nechci podcenovat) by me absence "nekolika firewallu" na databazovem serveru zas az tolik nevadila, protoze od toho jsou firewally na jinych serverech. Tento je ciste databazovy.
)
sem tam patchujete.. rychlo sa na to zvyka a je to koplexny OS ...- (nie jadro + GNU) (Linuxaci nehnevajte sa na mna..)
Behom jedneho dna si pekne na novy OS zvyknete a budete spokojny.. uvidite.
Povedzme, ze chlapik by si uplne zablokoval akekolvek lokalne prihlasovanie a mal pristup len cez ssh (pri niektorych housingoch je to nutnost), a root by bol premenovany inak (napr. matejko UID 0).A co třeba zakázat přihlášení roota přes ssh, než takovéhle kejkle?
Klišé typu "SuSE (Red Hat, Mandrake) se hodí jen na desktop, na server se nehodí" bytostně nesnáším. Je to totiž naprostý nesmysl. Proč třeba Oracle certifikuje své produkty pro Red Hat a SuSE? Že by byly určeny desktopovým uživatelům? Asi ne. Jistě, SLES se na server určitě hodí více než SuSE x.y Professional a RHEL více než Fedora Core. Jenže důvody, proč tomu tak je, by spolehlivě vyřadily ze hry všechny ostatní alternativy, o kterých tu padla zmínka.
A ještě drobnost: váš příklad s přejmenovaným rootem mi připadá poněkud přitažený za vlasy. Můžete mi sdělit jediný praktický důvod, k čemu by to mělo být dobré? Napadá mne leda "zabezpečování" podle hesla security by obscurity. Chápal bych důvody pro zavedení druhého uživatelského účtu s UID 0, ale tam zase nevidím, v čem by měl být problém. A když už o tom přemýšlím, nenapadá mne ani důvod, proč blokovat lokální přihlášení - natož důvod, proč by to snad měla být nutnost.
su nevidím žádnou velkou výhru. Spíš bych chápal zákaz autentizace heslem (autentizace pouze klíčem) nebo restrikci IP adres klientů.
aspon dufam.. ak nie, tak ma opravte..
Ak bez problemov pouzivate suse na serveroch, tak urcite nie s ich jadrami.. ak ano, tak uzrcite nie na raid1+0 s xfs .. pretoze to sa size da vytvorit aj spravit mkfs, ale pri mount toho raidu s xfs kernel spadne..... je to vyriesene az v 2.6.8 - a to je az v suse 9.2
pokial to date na iny mountpoin ( /usr ) tak to v pohode zozerie..
.. potom mi to potvrdili aj po telefone, ked som volal na support.. (nejaka babenka to tam ma nastarosti)
ad 'security by obscurity' - zmena uzivatela root je jednou zo zakladnych veci, ktore treba urobit v ramci lokalneho aj sietoveho zabezpecenia..
2. Úžasné, vy víte lépe než já, na co mne instalační program upozornil. Netvrdil jsem, že to byla verze 9.1. Ale i z jiných náznaků jsem vyrozuměl, že implementace XFS ještě není úplně stoprocentní a v netypických situacích (jako je třeba právě kombinace se SW RAIDem) mohou nastat problémy.
4. To je docela zvláštní názor. Zajímavé je, že jsem se s ním zatím setkal jen u těch, kteří toho jinak o bezpečnosti moc nevěděli. Naopak ti, kteří byli odborně na výši, se na podobné techniky "zabezpečení" dívali s úsměvem nebo opovržením.
Jinak ta verze Apache toho sama o sobě moc neříká, většina linuxových distribucí updaty provádí v naprosté většině formou backportu oprav (ne upgradem na novou verzi s novými featurami a novými chybami), takže pokud v době release SuSE 9.1 (duben 2004) byla aktuální verze Apache 2.0.49 (což je poměrně pravděpodobné), je tam dodnes a bude tam velmi pravděpodobně už pořád. To ale neznamená, že jsou v ní chyby, které byly opraveny v novějších verzích.
Pokud byste udělal analytický benchmark čistě na výkon procesoru (tj. výpočetně náročný algoritmus pracující na malém kousku paměti), nebude mít při algoritmu, nepoužívajícím 64-bitová data, AMD64 nijak zřetelně navrch. Pokud ale bude algoritmus používat často 64-bitová data, bude rozdíl značný. Jako modelový příklad bych uvedl recenzi na http://www.anandtech.com/linux/showdoc.aspx?i=2213&p=8, zejména dva extrémní případy: v John-the-Ripper MD5 je 64-bitová verze dokonce o něco pomalejší (asi nedoladěná optimalizace), ale u OpenSSL RSA-1024 je výkon 64-bitové verze více než dvojnásobný.
uz neviem co pysem.. je 3:18 rano a o 7:00 vstavam, takze majte sa krasne a so sorry za tie security-obscur.. no sak viete.. .. taz zatial papa.. dobru nocku..
Ale vůbec ne. To, že vám taková konfigurace připadá sexy, vůbec neznamená, že je opravdu nejlepší (nebo dokonce nejoptimálnější). Především tu pracujete s jedním velmi dlouhým souborem (nebo několika málo soubory), takže na filesystému zase až tak nezáleží. Pokud tedy nepotřebujete připadat si jako velký borec, který má slavný XFS (a ReiserFS nebo ext3 jsou pod jeho úroveň), není prakticky žádný důvod, proč si s ním komplikovat život. Tím nechcí říct, že jinde XFS nebude přínosem, ale tady nevidím žádný důvod, proč ho nějak preferovat.
A s RAIDem je to také otázka. Viděl jsem mnoho pojednání na téma použití RAID 1 (mirror) vs. databáze a jediný obecný závěr, který bych si dovolil prohlásit za obecně platný, je ten, že názory se různí. V některých případech totiž při provozování databáze nad RAID 1 docházelo i k dost znatelnému zpomalení. Konkrétně v případě Firebirda je alternativou použití shadow files a také není obecně příliš jasné, která z variant je efektivnější - spíš je to třeba posoudit případ od případu.
Vzhledem k vašim relativně krátkým zkušenostem bych vám doporučoval neprezentovat vlastní názory formou jednoznačně dané pravdy. Zvláště v případě, že nejsou podloženy faktickými argumenty, ale pouze pocity.
XFS vykazuje ve (všech co jsem viděl) benchmarcích lepší výsledky než ostatní FS právě při operacích s velkými soubory a ty rozdíly bývají často markantní, takže bych tento faktor určitě nepodceňoval.
Tiskni
Sdílej: