Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Pokud jste nikdy neprogramoval, naučte se nejdřív CMno, dělal jsem asi 2 roky v PHP (později PHP5, kde je už lepší OOP), což sice není moc programování, ale vím, jak to funguje. Podle mně dostupných zdrojů je prý nevhodné učit se C a pak C++, nevím proč, ale podle jedné knihy co jsem viděl tomu tak je.
Kdybych si dneska mohl vybrat (a musel dělat v C++), začal bych s gtkmm (C++ nadstavba nad GTK). I ostatní bindings na jiné jazyky zachovávají paradigma GTK+.Ano, na gtkmm jsem se už díval, je pěkně zdokumentováno a vypadá dobře.
Na WxWidgets kašlete, je to parodie na C++.Díky, to jsem potřeboval, to byla totiž taky možnost.
QT má pro Windows jenom komerční licenci, takže si to musíte koupit. Možná zkuste počkat na QT4. které _snad_ bude free i na Windows.Trolltech je prosperující firma nevím, proč by to dělala, když z toho má hodně peněz, ale nezbývá než doufat, ale asi pudu do GTK.
GTK není pomalé, co všichni máte. GNOME možná někomu běhá pomaleji než KDE (mě ne), ale zkuste XFCE, ať vidíte jak GTK umí svištět.Čerpal jsem z mých zkušenoustí s Operou a Firefoxem. Díky moc, ještě dneska se na to všecko kouknu.
(kdyby to někdo nepostřehl, tak si dělám srandu, OK?)

Trolltech je prosperující firma nevím, proč by to dělala, když z toho má hodně peněz, ale nezbývá než doufat, ale asi pudu do GTK.
Dneska to dělá hodně prosperujících firem. Živí je podpora a magické managerské slovo "solution".
Čerpal jsem z mých zkušenoustí s Operou a Firefoxem.
Nevím v čem je Opera, ale určitě ne v GTK. Firefox je v XUL a používá GTK widgety, takže taky ne úplně GTK.
Ale abych rekl pravdu tak nevim jestli se to tyka i GUI... :-/
Ale proc by pouzivali nejako jinou knihovnu, kdyz maji v JAVE vse naservirovane? (nejsem programator v Jave a me znalosti o ni jsou dost mizerne, takze jen "hadam")
Každopádně o nutnosti mít JVM nevím a Opera Software ASA v pracovních příležitostech požaduje hlavně zkušenosti s C++…
Ale Opera mi bez JVM nejde
(muzete si to zkusit...)
Tak vcempak je teda programovana? O C++ vim, to mi uz Yetti vysvetlil slusne, ale co GUI?
. A ten staaaaaaaarrrrrrt.
V současnosti koketuju s Mono a Gtk# ale nic většího jsem v tom nedělal.
Kdykoliv je možné použít Python, použiju Python a PyGTK+Glade.
Pokud linkujete staticky, nemusite k vasi binarce nic instalovat (podle pouzitych casti jsou to velikosti asi od 500KB). Samozrejme, pokud mate vic programu, ktere toolkit pouzivaji, zkompilujete si ho jako dll.
Nevyhoda, na kterou brzy upozorni nekdo z dnesnich hracicku - nema skiny a kasle na to, jak je nastavene wokenni prostredi (mozna ne uplne, nikdy jsem to nezkoumal, protoze me to nezajimalo); kresli si vsechno sam a nepouziva widgety hostitelskeho systemu. Ale mozna se na necem takovem pracuje (a mozna take kecam). Nicmene vzdycky si muze clovek pomoci sam
Dosel jsem k nemu pres motif, xforms, gtk, qt, wxwindows, fltk (v tomto poradi) a mozna jeste neco dalsiho a zustal jsem u nej. A jednim z duvodu byla prave i celkem bezproblemova prenositelnost programu na wokna.
RT.
Ale nejak me pripada, ze tady mam tech problemu nejmene
>> Kdyz se napriklad pokusite za behu zvetsovat a zase zmensovat okna
Programove? To jsem nikdy asi nezkusil, aspon si to neuvedomuju
Ale pokud to clovek udela mysi z UI, tak to funguje.
>> Dalsi problemy jsou s lokalizaci pod linuxem...
To je pravda, rozumne lokalizacni nastroje vznikaji az ve stavajici vyvojove verzi. Ale s osmibitovymi znaky jsem problem nemel...
RT.
Tiskni
Sdílej: