V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
?
1) Mě se C# líbí, ale kamkoliv se kouknu na nějaký tutorial/knížku tak je to samá marketingová sračka od Microsoftu a vpodstatě je to vždycky (místo o jazyku jako takovém) o .NET frameworku, nebo hůř o MSVStudio .NET.
2) U projektu Mono dost kašlou na dokumentaci knihoven, je zoufale nekompletní. Je notorická padavost Mono aplikací způsobená patformou, nebo neschopností programátorů?
). Co se parametrů týká tak podporuje i unixový styl.
Jinak díky za reakce, pište dál a cokoliv, chci abyste mě přesvědčili nebo odradili
.
Nebo mozna jen prikaz "mv"...
))
Jinak ty prepinace s lomitkem maji unix-like ekvivalenty, ale zatim jeste ne vsechny.
To by snad mohlo casem (a rychle, je to trivialni) zmenit...
?
Ale když se na to podívám, tak na jedné straně vidím otevřený klon jedné platformy, kterou z části úspěšně implementuje, zatímco na straně druhé vidím pro změnu úplně to samé
Plus samozřejmě to, že když to nepůjde, tak Java je pro Linux i oficiálně a v pohodě od Sunu, což u .NETu moc nehrozí.
?
Volím Javu.
Problém je tedy myslím v tom, že každý telefon si to řeší jak chce, takže nějaká multiplatformnost nic moc.
Problém je tedy myslím v tom, že každý telefon si to řeší jak chce, takže nějaká multiplatformnost nic moc.Pokud firmware telefonu dodržuje standardy MIDP a CLDC specifikované firmou Sun a programátoři budou psát J2ME aplikace pouze s použitím těchto tříd, tak by ty MIDlety měly být spustitelné téměř kdekoliv. Problém je, že každý výrobce si přidá vlastní třídy (speciálně kvůli hrám; různá game API), a tím to všechno padá, bohužel.
Jestli to je nebo není kompatibilní, to je mi vcelku jedno.
Vzpominam si, ze kdyz jsem si chtel onehdy stahnout neco javovyho do mobilu, bylo tam asi milion verzi ruznejch .jaru pro ruzny modely. To je to multiplaformnost? Nebo to melo jiny duvod?Důvodem je to, že mobilní zařízení zpravidla implementují vlastní rozšíření J2ME a ty pak ony "jary" používají. Skutečný problém je ovšem sehnat "pure J2ME" build, který by byl přenositelný i za cenu omezení některých funkcí (na PDA si tak nezahraju nic, i když bych mohl i hry pro zařízení dle MIDP 2.0 - pokud někdo víte, jak na to, rád se přiučím (moc jsem nepátral)).
Ovšem ne vždy to funguje, obzvláště pak, když ta třída nějakým způsobem použije natvrdo hardawre telefonu.Tohle v Javě jde? Jinak díky za radu, určitě to vyzkouším.
.
). Mono je free a jde jedinou možnou cestou.
Koncovka EXE je nejmenší problém. Je tam standardně nejspíš kvůli kompatibilitě a není problém ji odstranit. Koukněte se dovnitř a uvidíte "Cannot be run in DOS mode"
To je stub a je tam, aby se stejná binárka dala spouštět na Windows a na jiných VM. Je to IMHO součást ECMA standardu.
Tohle není Java versus .NET, chci jen získat dostatek informací pro to, abych se mohl rozhodnout pro Mono, nebo zůstat u tradičních prostředků. Chtěl bych slyšet nějakou success story, nebo "je to na prd, protože důvod, důvod, důvod..."
Kazdopadne to tak vazne nejde brat, Java i C# jsou super a jsou srovnatelne. Velke plus pro .NET je podpora Microsoftu, coz se v obchodni sfere proste pocita (bohuzel). Kdyby to melo byt na mne, Javu a .NET bych spojil...
Anyway se dle meho soudu vyplati prejit na Javu/C# kazdopadne. ...pokud tedy nepisete drivery...
Spojení Javy a Mono... IKVM
?
))
), to souhlasím.
.
Chtěl bych slyšet nějakou success story, nebo "je to na prd, protože důvod, důvod, důvod..."Mono je naprd, protože za ním sice možná stojí Novell, ale vždy s tím budou nějaké problémy, a Microsoft si myslím bude vždy "napřed". Z principu se mi Mono a vůbec platforma .NET nelíbí, už jen pro to, že vznikla u Microsoftu. Skutečně radši použiju Javu, protože jakási takási oficiální podpora Sunu pro Linux existuje. Už jen tím, že Sun vydává instalační balíčky Javy pro Linux a Linux bere vážně jako jednu z platforem pro Javu. U Microsoftu toto si myslím nehrozí a už vůbec ne zadarmo.
A že SUN aktivně podporuje patenty v EU vás netrápí? A že Linux je přímým konkurentem Solarisu taky ne?Každá velká firma ty softwarové patenty bude podporovat, ale to zde neřešíme. Solaris a Linux si možná konkurují, ale pokud si koupím nějaký hardware od Sunu tak si na něj nainstaluji Solaris (dle mne by na jejich hardware měl chodit a měl by být na jejich hardware funkční). Jinak co se týče platformy Mono, trošku špatně jsem odpověděl
Mono jako takové je (bude) zřejmě jeden z budoucích vývojových nástrojů, které se budou používat v Linuxu. Spíš jde o to, jak dlouho Microsoft nebude do toho šťourat aby se to dalo používat pod GPL licencí. Samozřejmě ho testuji, ale zatím jsem se vždy přiklonil k té Javě. Mono jako takové nezatracuji a ještě jednou se omlouvám za tu odpověď, nějak jsem rychleji psal než přemýšlel.
To bude asi tim, ze C# a .NET framework jsou dost provazany, v samotnym C# toho asi moc neudelas.
A proc by meli delat dokumentaci ke knihovnam, ktery se snazej 1:1 okopirovat z Windows? Dokumentaci za ne napsal Microsoft (viz. MSDN).
Notoricka padavost? Chci priklad, mne zatim nespadlo nikdy nic!
Pro nekoho, kdo umi instalovat jen pres Windows Update by to mohl byt problem (ano, vazne takovi lide existuji)...
Jazyk je to ale vybornej, hlavne se mi libi delegaty a pretezovani operatoru (i kdyz to normalni smrtelnik moc nepuziva). Spornou vlastnosti jsou Properties (spousta flamu o zbytecnosti/dulezitosti). Ja jsem ale na ty strane, ktery se properties libi. foreach taky neni spatna vec...
Prechod z cehokoliv nizsiho vrele doporucuji...
.
Tiskni
Sdílej: