V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Je nejaky zpusob, jak si tam neco zajistit sam, aniz bych k tomu potreboval navody tady na internetu?Potíž je v tom, že jak Linux (myšleno tím "holé" jádro), tak OS GNU/Linux (myšleny různé distribuce) z 99% na internetu de facto vznikl(y), tudíž je předpoklad, že na internetu bude také nejvíce dostupných a aktuálních informací. Slovo "aktuálních" jsem zvýraznil záměrně, neboť obojí (jádro i distribuce) se poměrně rychle vyvíjí a řekněme že rok stará kniha ( například Linux a hardware ) nebude obsahovat aktuální informace. Jinak distribuce sami o sobě obsahují dostatek dokumentace například v adresáři /usr/share/doc , dále obsahují manuálové stránky a info stránky. Pro prohlížení manuálových a info stránek je dobré (nikoliv nezbytné) mít v systému nainstalován prográmek pinfo - je to trošku komfortnější náhrada za klasické programy man a info.
lsmod, nebo instalaci dokončit a pročíst si obsah /etc, zejména pak modules.conf/modprobe.conf.make menuconfig. Pro doplnění informaci lze vzít za vděk informacemi z /proc/pci, nebo použít výpisy programů lspci, lsusb atd.Nejspíše bez internetu se neobejdete. Ale pokud jste začátečník, bylo by dobré si zakoupit nějaké distro s knížkou, kde většinou jsou základy linuxu a rozdíly o proti windows trochu popsány. Pokud si seženete jen CD nebo DVD s instalací, tak se také nic neděje, protože se Linux na Váš počítač nainstaluje. Pokud je Váš comp tedy sestaven, jak zde již někdo uvedl a hrozně se mi ten termín líbí, "ne z exotických komponentů".
Ovšem problém ovladačů různých zařízení (interní modemy, wifi karty, adsl modemy, čtečky karet atd.) je spíš problém výrobců těchto zařízení, pro které je zatěžko tyto drivery pro linux napsat, nebo dokonce nejsou ochotni poskytnout informace, aby někdo za ně ty drivery mohl napsat. Je pravdou, že spousta výrobců si již toto uvědomilo a podpora linuxu u nich je.(třeba NVIDIA).
Ještě, pokud se dostanete k internetu, zde odkaz, kde získáte nějakou představu o podporovaném HW. Hardware
Tiskni
Sdílej: