Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Uživatelé širokopásmového připojení si mohou zrychlit prohlížeč Firefox tím, že mu dovolí načítat více souborů najednou. Viz How To Speed Up Firefox (Helpful Vanity).
Tiskni
Sdílej:
Docela by mě zajímalo, proč odkazuješ na freerepublic.conProtože jsem ten návod našel na nějaké úplně jiné stránce a postupně se přes uvedené zdroje propracoval až na odkazovanou stránku. Odpověď je tedy prostá: myslel jsem, že jde o původní zdroj.
Nastavení lze provádět běžným textovým editorem – doporučuji vyhledat soubory user.js, prefs.js, userChrome.css apod... ^_~
No bezva, a kde jsou ty soubory uloženy? V ~/.mozilla/default/m8ainto2.slt/, potažmo ~/.mozilla/firefox/8tvkiw18.default/. A kde se dozvím to m8ainto2.slt? No přece v ~/.mozilla/appreg To dá rozum. Jo tenhle soubor je pro vi, vim, sed, ed, awk jak dělanej. Když už jsme u té konfigurace, tak se koukněme blíže, kolik že to tam máme texťátků? No ono je jich dokonce víc jak polovina, hurá! Krom toho nějaké ty BerkleyDB (běžně až 4) a nejaký sajrajt neidentifikovatelného původu XUL.mfasl. Jen název napovídá: "Tady nikdo není, tady je XUL." Ať žijí krotitelé duchů.
Admin App serveru s pár desítkama uživatelů už teď přímo učůravá blahem, když má udělat default profil. To si ani nemusí přečíst obvyklé doporučení, když se porouchá něco v chrome registry, nebo ve spoustě těch ostatních úžasných rdf souborů: "Smažte uživatelský profil a spusťte znova." Upgrade na novou verzi se pak stává noční můrou. K tomu se nám přidá, že občas nějaký ten BFU pozná, že tam přece jen nějaké profily jsou a v adresáři ~/.mozilla/default/ adresář nebude jeden, ale třeba dva a kterej z nich je ten pravej se dozví v ~/.mozilla/appreg
A to všechno proč? Pro slepičí kvoč. Protože woknovvs. V unixových systémech všechno tohle na první pohled jasně řiká: K ho..nu. A to jsem ještě nezabředl do dalších radostí.
Jenže tohle všechno uhrovitý puberťáček se svým vytuněným Gentoo na desktopu může pochopit jen stěží, co je třeba vadného na .xpi (instalace v běžícím Xclientu pod rootem a po každém upgrade znova a znova a znova)
Jako třešničku na dortu přidejme globální konfiguraci v /usr/lib/mozilla[-firefox]/defaults/ a na jiných podobně srandovních místech odlišných od spávného /etc. A nezapomeňme na příjemnou skutečnost, že některé add-on's se začnou chovat hodně podivně (slabé slovo), když se je začnete pokoušet konfigurovat globálně. K silvestrovské zábavě bych doporučil skusit to třeba u mozexu, ale to už jsem prošvih.
A fakt netuším, co je na profilu za windowsovinu... Uživatel na Windows ani nepozná, že Firefox má nějakou podporu profilů... To jenom na Linuxu jsou tak otravné.
Co poznají uživatelé na parodii na OS je mi u p... kradené. Co poznají uživatelé na Linuxu je mi skoro taky tak, ale co zakusí správce s touhle naprosto zbytečnou windovvsovatinou mi sakra jedno není. A že je to to windovvsovatina je na první pohled jasné. Programátora na jakémkoliv u*nixu by něco takového v životě ani nenapadlo, natož aby se s tím programoval. Jediné, kde něco tak geniálního mohlo vzniknout je jistá parodie na OS, protože jen na něčem co má (pořádnou) multiuževatelskou podporu poslední dva roky mohl vzniknout v někjakém chorém mozku takový blbý nápad.
Tady mi nekdo usetril hodne psani.
Jinak se obavam, ze jedinym resenim, jak dostat ten prohlizec do standardniho stavu, je fork a oddeleny vyvoj pro Linux. Dokud to bude pod nadvladou vyvojaru pro Windows, tak se toho priserneho humusu v profilech nikdy nezbavime. 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz