V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Uživatelé širokopásmového připojení si mohou zrychlit prohlížeč Firefox tím, že mu dovolí načítat více souborů najednou. Viz How To Speed Up Firefox (Helpful Vanity).
Tiskni
Sdílej:
Docela by mě zajímalo, proč odkazuješ na freerepublic.conProtože jsem ten návod našel na nějaké úplně jiné stránce a postupně se přes uvedené zdroje propracoval až na odkazovanou stránku. Odpověď je tedy prostá: myslel jsem, že jde o původní zdroj.
Nastavení lze provádět běžným textovým editorem – doporučuji vyhledat soubory user.js, prefs.js, userChrome.css apod... ^_~
No bezva, a kde jsou ty soubory uloženy? V ~/.mozilla/default/m8ainto2.slt/, potažmo ~/.mozilla/firefox/8tvkiw18.default/. A kde se dozvím to m8ainto2.slt? No přece v ~/.mozilla/appreg
To dá rozum. Jo tenhle soubor je pro vi, vim, sed, ed, awk jak dělanej. Když už jsme u té konfigurace, tak se koukněme blíže, kolik že to tam máme texťátků? No ono je jich dokonce víc jak polovina, hurá! Krom toho nějaké ty BerkleyDB (běžně až 4) a nejaký sajrajt neidentifikovatelného původu XUL.mfasl. Jen název napovídá: "Tady nikdo není, tady je XUL." Ať žijí krotitelé duchů.
Admin App serveru s pár desítkama uživatelů už teď přímo učůravá blahem, když má udělat default profil. To si ani nemusí přečíst obvyklé doporučení, když se porouchá něco v chrome registry, nebo ve spoustě těch ostatních úžasných rdf souborů: "Smažte uživatelský profil a spusťte znova." Upgrade na novou verzi se pak stává noční můrou. K tomu se nám přidá, že občas nějaký ten BFU pozná, že tam přece jen nějaké profily jsou a v adresáři ~/.mozilla/default/ adresář nebude jeden, ale třeba dva a kterej z nich je ten pravej se dozví v ~/.mozilla/appreg
A to všechno proč? Pro slepičí kvoč. Protože woknovvs. V unixových systémech všechno tohle na první pohled jasně řiká: K ho..nu. A to jsem ještě nezabředl do dalších radostí.
Jenže tohle všechno uhrovitý puberťáček se svým vytuněným Gentoo na desktopu může pochopit jen stěží, co je třeba vadného na .xpi (instalace v běžícím Xclientu pod rootem a po každém upgrade znova a znova a znova)
Jako třešničku na dortu přidejme globální konfiguraci v /usr/lib/mozilla[-firefox]/defaults/ a na jiných podobně srandovních místech odlišných od spávného /etc. A nezapomeňme na příjemnou skutečnost, že některé add-on's se začnou chovat hodně podivně (slabé slovo), když se je začnete pokoušet konfigurovat globálně. K silvestrovské zábavě bych doporučil skusit to třeba u mozexu, ale to už jsem prošvih.
A fakt netuším, co je na profilu za windowsovinu... Uživatel na Windows ani nepozná, že Firefox má nějakou podporu profilů... To jenom na Linuxu jsou tak otravné.
Co poznají uživatelé na parodii na OS je mi u p... kradené. Co poznají uživatelé na Linuxu je mi skoro taky tak, ale co zakusí správce s touhle naprosto zbytečnou windovvsovatinou mi sakra jedno není. A že je to to windovvsovatina je na první pohled jasné. Programátora na jakémkoliv u*nixu by něco takového v životě ani nenapadlo, natož aby se s tím programoval. Jediné, kde něco tak geniálního mohlo vzniknout je jistá parodie na OS, protože jen na něčem co má (pořádnou) multiuževatelskou podporu poslední dva roky mohl vzniknout v někjakém chorém mozku takový blbý nápad.
Tady mi nekdo usetril hodne psani.
Jinak se obavam, ze jedinym resenim, jak dostat ten prohlizec do standardniho stavu, je fork a oddeleny vyvoj pro Linux. Dokud to bude pod nadvladou vyvojaru pro Windows, tak se toho priserneho humusu v profilech nikdy nezbavime.