V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
S tím bych nesouhlasil. Čím více se bude Linux používat v praxi, tím bude zajímavější pro výrobce hardware a producenty software. Ti první ho budou muset brát vážně, nebudou moci zbastlit komunikační protokoly s tím, že stačí dodat driver pro Windows a je vymalováno. Ti druzí budou mít zájem portovat své aplikace i pro Linux, takže nebude tolik uživatelů nuceno mít v záloze ještě Windows kvůli pár aplikacím.
Jistě, můžete prohlásit (a párkrát už jste něco podobného naznačil), že komerční software nepotřebujeme, že vystačíme s tím, co vyprodukuje free software komunita (tj. FSF a spřízněné duše). Ale s tím nemohu souhlasit. Tato komunita totiž produkuje především software sama pro sebe, jiné typy aplikací se od ní očekávat nedají. Má-li být Linux plnohodnotným systémem (a teď nemyslím jádro), budou potřeba i ty aplikace (kancelářské balíky, účetní software, zpracování zvuku a videa, high-end databáze), které komunita nevyprodukuje.
Začínal jsem s Linuxem asi před deseti lety a pamatuji si dobře, jaká byla tehdy situace. Při nákupu jakéhokoli hardware jsem musel složitě zjišťovat, jestli bude v Linuxu podpora, použitelného software bylo málo. Opravdu netoužím po tom, aby se tato doba vrátila. Možná byla z určitého pohledu svobodnější, ale tehdy jsem se bez Windows neměl šanci obejít, dnes ano. Ať se vám to líbí nebo ne, Linux může a měl by koexistovat i s komerční sférou. Je to ku prospěchu obou. Nedělejme z toho, prosím, náboženství.
Pro vás je takové nasazení Linuxu bezcenné, protože nešíří evangelium FSF. Pro mne je nesmírně cenné, protože ukazuje dvě věci: že je možné nasadit Linux i na takto rozsáhlé projekty a že je možné nasadit Linux i tam, kde je obsluha počítačově prakticky nevzdělaná. Tím se výrazně vylepšuje pozice ostatních firem a jednotlivců, kteří nabízejí řešení postavená na Linuxu. Snižuje se tím pravděpodobnost, že budu znovu vystaven frustraci z toho, jak je řešení postavené na Linuxu a Firebirdu (tehdy InterBase) nahrazeno Windows a MS SQL víceméně jen proto, že někdo z toho má lepší pocit a připadá mu to profesionálnější.
Jsem nechutný pragmatik? Možná. Ale nemyslím si, že bych se za to měl stydět. Nevím už, kde jsem to viděl, ale docela se to hodí: "Neodsuzujme pragmatiky. Husa neupálili pragmatici, to musel udělat ideologický zaslepenec."
.
Softvare v ziadnom pripade nepovazujem za ciel, iba ak softvare, ktory vyvijam a som za jeho vyvinutie plateny.
The man who trades freedom for security does not deserve nor will he ever receive either.Jenže co chceš dělat s lidma, kteří to dělají dnes a denně a ještě s písní na rtech. Některým blbečkům zkrátka nevysvětlíš, že Linux je tam kde je právě proto, že je svobodný. Rozhodně to není navzdory tomu a už vůbec jeho dalšímu rozvoji nemůže prospět výměna svobody za jakési pochybné krátkodobé výhody. Vždyť to vidíš všude kolem sebe. Kdo dnes myslí dál než na pár neděl dopředu?
Benjamin Franklin
Já např. do nedávné doby programovat vůbec neuměl a momentálně se to učím. Přesto jsem "chápal", jaké dává Svobodný Software výhody oproti soft. proprietárnímu. Kódovat programy nemusí být všechno. Lokalizace, psaní manuálů atd. atd. je taky práce a člověk nemusí vědět nic o tom, jak je co naprogramované a může mu to být srdečně jedno, protože ví, že se může spolehnout na komunitu, ke které se hlásí, že prostě ty potřebné věci ohlídá za něj.
ano, masový rozšíření GNU/Linuxu takový, způsobem (viz také přístup Ubutu) nám (komunitě) asi ublíží. Ale já jsem jeden z těch, co "nezáleží možnosti podívat se na zdrojové kódy, měnit je, etc., ", přesto na "svobodu" jak ji chápe GPL zvysoka nekašlu. Naopak, je mi sympatická. Snažím se svůj díl práce odvést, kde můžu, i když jsem toho moc nenaprogramoval. Snad mi rozumíš.
Takže ještě jednou. Uživatel, kterému nezáleží možnosti podívat se na zdrojové kódy, měnit je, etc., na svobodný software zvysoka kašle. Tyto kvality pro něj mají nulovou váhu a nikdy pro něj žádnou váhu mít nebudou. Klidně zase přejde k proprietárnímu software, když bude mít nějakou výhodu. Tyto uživatele si nemůžeš udržet, nezajímáš je -- a proto nezajímají oni mě.
a přesto že v něm nenalézám některý software který potřebuji stále se ho snažím učit a používám ho.
Tiskni
Sdílej: