Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Ano vím.
U většiny klimatizací je příkon 2-3x menší než chladicí/ohřívací výkon.DĚKUJU!!! Teď to jen vysvětlit koffrovi O to se tu celou dobu (možná zmateně) snažím.
Rozumím tomu, že klimatizace se snaží o to, aby bylo v místnosti chladněji, než venku. To teď nechám stranou. V pokoji mám dejme tomu 20°C a v CASE 32°C. Když nyní vezmu místnost se spotřebou 2MW/h, tak by to (při dobré cirkulaci) měli profouknout větráky s příkonem 60kW do okolí (model CASE -> POKOJ, jsem převedl na model MÍSTNOST -> OKOLNÍ SVĚT). Zatímco podle vašich výpočtů by to bylo 3MW/h na chlazení.Nemůžeš nechat stranou to, že se klimatizace snaží o to, aby v místnosti bylo chladněji, než venku. Žádný velký výkon není potřeba. Když použiju ten tvůj příklad, tak máš v pokoji 20˚ a v case 32˚C. Po chvíli provozu, ti ale teplota v pokoji bude stoupat a když nevyvětráš, tak se zvýší až na těch 32˚C. A pokud vzroste teplota v case, tak bude dál narůstat i teplota v místnosti a to tak dlouho, dokud ten počítač neuvaříš. Když vyvětráš, tak se teplota v pokoji vrátí (třeba) na 20˚C, podle toho, kolik je venku. Teď si jako příklad vezmeme místnost - serverovnu - ve které chceme stálou teplotu, řekněme třeba 10˚. Pokud bude venku mráz, není žádný problém, když se v místnosti oteplí, tak se vyvětrá a bude tam zase 10˚C. Problém nastane, když venku bude třeba 20˚C, pak už vyvětráním nemůžeš teploty 10˚C nikdy dosáhnout. A v tu chvíli musí klimatizace začít chladit - tlačit teplo proti tepelnému spádu - a to stojí energii. Klimatizace funguje jako lednička a ledničku větrákem taky nenahradíš.
# /usr/sbin/smartctl -a /dev/sda |grep Temp Current Drive Temperature: 33 C Drive Trip Temperature: 101 C
Tiskni
Sdílej: