Byla vydána beta verze Linux Mintu 21.3 s kódovým jménem Virginia. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze Cinnamon 6.0 s experimentální podporu Waylandu. Linux Mint 21.3 bude podporován až do roku 2027.
Pavel Bašta se v příspěvku Internetové kšefty podíval na podvody při nákupech a prodejích zboží přes různé bazarové služby. Podělil se o rozhovor, který vedl s jedním podvodníkem. V závěru upozorňuje na databází podvodníků Podvod na bazaru.
Michal Strehovský na svých stránkách píše jak v C# vytvořit "bootovací hru" pro Raspberry Pi, tj. hru, která nepotřebuje operační systém (bare-metal). Zdrojové kódy jsou na GitHubu.
Greg Kroah-Hartman vydal Linux 6.6.6 (LKML) aneb Linux s číslem šelmy. Řeší regresi ve Wi-Fi.
Debian 12.3 byl kvůli chybě v jádře 6.1.64-1 nakonec přeskočen. Vydán byl rovnou Debian 12.4.
Počítačové hře Doom je dnes 30 let. Vydána byla 10. prosince 1993. Zahrát si ji lze také na Internet Archive.
V srpnu společnost HashiCorp přelicencovala "své produkty" Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad a Waypoint z MPL a Vagrant z MIT na BSL (Business Source License). V září byl představen svobodný a otevřený fork Terraformu s názvem OpenTofu. Na konferenci Open Source Summit Japan 2023 byl představen (YouTube) svobodný a otevřený fork Vaultu s názvem OpenBao (GitHub).
Na dnes plánované vydání Debianu 12.3 bylo posunuto. V jádře 6.1.64-1 v souborovém systému ext4 je chyba #1057843 vedoucí k možnému poškození dat.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Tak od ledna linuxové terminály, výchozí pozadí i celé desktopy v barvě "broskvového chmýří", v barvě "jejíž všeobjímající duch obohacuje mysl, tělo i srdce". Barvou roku 2024 je PANTONE 13-1023 Peach Fuzz.
Ano vím.
U většiny klimatizací je příkon 2-3x menší než chladicí/ohřívací výkon.DĚKUJU!!! Teď to jen vysvětlit koffrovi O to se tu celou dobu (možná zmateně) snažím.
Rozumím tomu, že klimatizace se snaží o to, aby bylo v místnosti chladněji, než venku. To teď nechám stranou. V pokoji mám dejme tomu 20°C a v CASE 32°C. Když nyní vezmu místnost se spotřebou 2MW/h, tak by to (při dobré cirkulaci) měli profouknout větráky s příkonem 60kW do okolí (model CASE -> POKOJ, jsem převedl na model MÍSTNOST -> OKOLNÍ SVĚT). Zatímco podle vašich výpočtů by to bylo 3MW/h na chlazení.Nemůžeš nechat stranou to, že se klimatizace snaží o to, aby v místnosti bylo chladněji, než venku. Žádný velký výkon není potřeba. Když použiju ten tvůj příklad, tak máš v pokoji 20˚ a v case 32˚C. Po chvíli provozu, ti ale teplota v pokoji bude stoupat a když nevyvětráš, tak se zvýší až na těch 32˚C. A pokud vzroste teplota v case, tak bude dál narůstat i teplota v místnosti a to tak dlouho, dokud ten počítač neuvaříš. Když vyvětráš, tak se teplota v pokoji vrátí (třeba) na 20˚C, podle toho, kolik je venku. Teď si jako příklad vezmeme místnost - serverovnu - ve které chceme stálou teplotu, řekněme třeba 10˚. Pokud bude venku mráz, není žádný problém, když se v místnosti oteplí, tak se vyvětrá a bude tam zase 10˚C. Problém nastane, když venku bude třeba 20˚C, pak už vyvětráním nemůžeš teploty 10˚C nikdy dosáhnout. A v tu chvíli musí klimatizace začít chladit - tlačit teplo proti tepelnému spádu - a to stojí energii. Klimatizace funguje jako lednička a ledničku větrákem taky nenahradíš.
# /usr/sbin/smartctl -a /dev/sda |grep Temp Current Drive Temperature: 33 C Drive Trip Temperature: 101 C
Tiskni
Sdílej: