Byla vydána nová verze 24.2 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Yonada. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.12.
Byla vydána verze 31.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Emulátory Box86 a Box64 umožňující spouštět linuxové aplikace pro x86 a x86_64 na jiných než x86 a x86_64 architekturách, například ARM a ARM64, byly vydány v nových verzích: Box86 0.3.8 a Box64 0.3.2. Ukázka možností na YouTube.
Byla vydána nová verze 6.1 neměnné (immutable) distribuce openSUSE Leap Micro určené pro běh kontejneru a virtuálních strojů. S vydáním verze 6.1 byla ukončena podpora verze 5.5.
Poslanci dnes ve třetím čtení schválili návrh zákona o digitálních financích. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv. Zákon nyní míří k projednání do Senátu ČR. U kryptoměn bude příjem do 100 tisíc Kč za zdaňovací období osvobozen od daně, podobně jako u cenných papírů, a to za podmínky jejich držení po dobu alespoň 3 let.
O víkendu (15:00 až 23:00) proběhne EmacsConf 2024, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji bude možné na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Mozilla má nové logo a vizuální identitu. Profesionální. Vytvořeno u Jones Knowles Ritchie (JKR). Na dalších 25 let.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.12 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2026. LTS jader je aktuálně šest: 5.4, 5.10, 5.15, 6.1, 6.6 a 6.12.
Byla vydána nová stabilní verze 3.21.0, tj. první z nové řady 3.21, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu architektury Loongson LoongArch64.
Řešení dotazu:
Deska odpoji napajeni do CPU. Ventilator by mel mit snimac otacek a vracet impulsy na patricnou elektroniku motherboardu jez by mela reagovat s predstihem na prehrati (pokud je toto v nastaveni BIOSu ovsem povoleno ci umozneno).
Kratkodobe je to celkem v pohode. Nejhorsi jsou caste rozdily teplot typu budto vypnuto a nebo na plny vykon. to uz je lepsi jet na plny vykon s konstantni teplotou neb zmenami teplot dochazi k mechanickemu namahani vlivem roztaznosti.
Jednou jsem dostal na spravku bednu a asi dopravou odpadl chladic z CPU. Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.
Sak jasny jen jsem mel na mysli staly beh stroje namisto jeho vypinani a uplneho vychladnuti pres noc treba.
Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.No nevim, Intel se v době P4 chlubil, že jejich nové úžasné hlídání teploty dokáže tohle zvládnout.
Intelovské CPU toto umí, AMD ovšem ne. Osobně vyzkoušenoVěřím, že abys toto mohl tvrdit, tak jsi vyzkoušel všechny typy procesorů AMD, nebo aspoň většinu.
Záleží na interpretaci, AMD ani Intel není kvantifikován.Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.
Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.Pokud své tvrzení o mé neschpnosti číst stavíš na mém zkrácení "intelovské CPU" na "Intel", tak je mi tě upřímně líto.
patrne bylo USB pres PCI, zvedl FSB -> zvedla se PCI a prestalo to chodit. U starych masin to byla bezna vec.. pamatuju si ze takovych 40Mhz misto 33Mhz PCI uz periferie casto nedavaly na starem amd K6 nebo co to tehda bylo
mno, já jsem takhle upekl dva durony.Tak o duronech to bylo všeobecně známé.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling".
http://www.hardwaresecrets.com/article/Pentium-4-Thermal-Throttle/104/1
Pokud jsem schopen posoudit, dělá to procesor sám o sobě, nepotřebuje k tomu spoluúčast BIOSu, ACPI, nějakých senzorů na motherboardu apod. První to měly snad P4, ale Atom to má tuším taky. Tímhle se spotřeba sníží přinejlepším na úroveň "idle" příkonu, procesor se úplně nevypne.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.
Krátkodobé přehřátí asi není problém. Zejména pokud to ani nepřekročilo horní hranici specifikace, tak je to myslím v poho (je tam tuším prakticky nějakých 10-15 stupňů rezerva). Velké procesory bych se bál provozovat úplně bez chladiče - i klidový příkon je příliš vysoký, procesor by se upekl. Pokud je na procesoru aspoň pasivní tělísko (resp. vypnutý ventilátor) tak je riziko o poznání menší. No a zrovna Atom v BGA pouzdru je mrcha poměrně úsporná, odhaduju že by se v klidovém stavu mohl uchladit přes plošák na který je naletovaný. Záleží na modelu. Nějakých 5W tepelné ztráty by se snad dalo vydržet.
Prakticky poslední dobou poměrně žasnu nad některými "průmyslovými" "fanless" počítači. Někteří výrobci šetří na odvodu tepla opravdu až nemístně. Nebo ještě líp na odvodu tepla a zároveň na elytech apod. Nebo výrobce zvládne navrhnout a vyrobit mnohavrstvý plošák v úžasné třídě rozlišení a čistotě provedení, ale mechanický design skříně je zoufalý (konkrétně koncepce odvodu tepla a design chladičů, tepelných můstků apod.).
A pak jsou taky pozoruhodné rozdíly ve spolehlivosti a zmetkovosti navenek velmi podobného hardwaru od různých výrobců (mluvím o malosériové "průmyslové" branži) - osobně si to vysvětluji neviditelnými rozdíly v úrovni zvládnutí pájecího procesu, výstupní kontroly, smyslu pro detail při návrhu.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling". ... První to měly snad P4To si vzpomínám, u P4 montovaných do notebooků to bylo trvale zapnuté (tuším že po každých 7 instrukcích se udělal jeden nop), aby se nerozpouštělo šasi, do kterého do bylo zamontované.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.Kdysi dávno jsem měl nějakou desku QDI Kudoz s Athlonem XP a tam se to v případě přehřátí vypnulo, i když mám pocit, že si to na starost vzal už Linux (kritická teplota se nicméně furt nastavovala v BIOSu). Bohužel ten senzor byl nějakej vadnej, podle dmesg ohlásil přehřátí a vteřinu nato, že teplota je v normálu - to už ale bylo vypnutí (natvrdo) naplánované.
2) není vůbec vyloučeno, že skutečná teplota CPU v BIOS SETUPu může být vyšší, než v Linuxu. V několika konkrétních případech jsem si všiml, že BIOS zřejmě neřeší, zda je aplikace zvaná "BIOS SETUP" idle (většinu času, čeká na klávesu od uživatele) či nikoli. Reálně tedy BIOS SETUP většinu času "busy-waituje".Ano, to jsem zatim pozoroval na vetsine pocitacu, kde jsem wattmetrem meril prikon - v BIOSu byl podobny jako pri vytizeni CPU.
Tiskni Sdílej: