Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Řešení dotazu:
Deska odpoji napajeni do CPU. Ventilator by mel mit snimac otacek a vracet impulsy na patricnou elektroniku motherboardu jez by mela reagovat s predstihem na prehrati (pokud je toto v nastaveni BIOSu ovsem povoleno ci umozneno).
Kratkodobe je to celkem v pohode. Nejhorsi jsou caste rozdily teplot typu budto vypnuto a nebo na plny vykon. to uz je lepsi jet na plny vykon s konstantni teplotou neb zmenami teplot dochazi k mechanickemu namahani vlivem roztaznosti.
Jednou jsem dostal na spravku bednu a asi dopravou odpadl chladic z CPU. Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.
Sak jasny jen jsem mel na mysli staly beh stroje namisto jeho vypinani a uplneho vychladnuti pres noc treba.
Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.No nevim, Intel se v době P4 chlubil, že jejich nové úžasné hlídání teploty dokáže tohle zvládnout.
Intelovské CPU toto umí, AMD ovšem ne. Osobně vyzkoušenoVěřím, že abys toto mohl tvrdit, tak jsi vyzkoušel všechny typy procesorů AMD, nebo aspoň většinu.
Záleží na interpretaci, AMD ani Intel není kvantifikován.Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.
Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.Pokud své tvrzení o mé neschpnosti číst stavíš na mém zkrácení "intelovské CPU" na "Intel", tak je mi tě upřímně líto.
Já jsem kdysi přetaktoval Duron 750 MHz na 810 MHz a přestalo mi jít USB
Takže jsem to musel zase vrátit a pečení se naštěstí nekonalo.
patrne bylo USB pres PCI, zvedl FSB -> zvedla se PCI a prestalo to chodit. U starych masin to byla bezna vec.. pamatuju si ze takovych 40Mhz misto 33Mhz PCI uz periferie casto nedavaly na starem amd K6 nebo co to tehda bylo 
Taky to podle toho vždycky dopadlo.
mno, já jsem takhle upekl dva durony.Tak o duronech to bylo všeobecně známé.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling".
http://www.hardwaresecrets.com/article/Pentium-4-Thermal-Throttle/104/1
Pokud jsem schopen posoudit, dělá to procesor sám o sobě, nepotřebuje k tomu spoluúčast BIOSu, ACPI, nějakých senzorů na motherboardu apod. První to měly snad P4, ale Atom to má tuším taky. Tímhle se spotřeba sníží přinejlepším na úroveň "idle" příkonu, procesor se úplně nevypne.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.
Krátkodobé přehřátí asi není problém. Zejména pokud to ani nepřekročilo horní hranici specifikace, tak je to myslím v poho (je tam tuším prakticky nějakých 10-15 stupňů rezerva). Velké procesory bych se bál provozovat úplně bez chladiče - i klidový příkon je příliš vysoký, procesor by se upekl. Pokud je na procesoru aspoň pasivní tělísko (resp. vypnutý ventilátor) tak je riziko o poznání menší. No a zrovna Atom v BGA pouzdru je mrcha poměrně úsporná, odhaduju že by se v klidovém stavu mohl uchladit přes plošák na který je naletovaný. Záleží na modelu. Nějakých 5W tepelné ztráty by se snad dalo vydržet.
Prakticky poslední dobou poměrně žasnu nad některými "průmyslovými" "fanless" počítači. Někteří výrobci šetří na odvodu tepla opravdu až nemístně. Nebo ještě líp na odvodu tepla a zároveň na elytech apod. Nebo výrobce zvládne navrhnout a vyrobit mnohavrstvý plošák v úžasné třídě rozlišení a čistotě provedení, ale mechanický design skříně je zoufalý (konkrétně koncepce odvodu tepla a design chladičů, tepelných můstků apod.).
A pak jsou taky pozoruhodné rozdíly ve spolehlivosti a zmetkovosti navenek velmi podobného hardwaru od různých výrobců (mluvím o malosériové "průmyslové" branži) - osobně si to vysvětluji neviditelnými rozdíly v úrovni zvládnutí pájecího procesu, výstupní kontroly, smyslu pro detail při návrhu.
Bylo by i dost nelogické, kdyby nějakou takovou ochranu do CPU nedávali, když už interně měří teplotu. Takže s tímhle už jsem v klidu, zbývá jen HDD, který ale zřejmě funguje úplně bez problémů (fsck nic nehlásí), i když se pěkně zahřál (je to mini ITX skříň, takže to za tu hodinu byla docela sauna). Stejně data na HDD nedrží věčně, takže časem můžu vyměnit, kdyby se začly objevovat problémy.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling". ... První to měly snad P4To si vzpomínám, u P4 montovaných do notebooků to bylo trvale zapnuté (tuším že po každých 7 instrukcích se udělal jeden nop), aby se nerozpouštělo šasi, do kterého do bylo zamontované.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.Kdysi dávno jsem měl nějakou desku QDI Kudoz s Athlonem XP a tam se to v případě přehřátí vypnulo, i když mám pocit, že si to na starost vzal už Linux (kritická teplota se nicméně furt nastavovala v BIOSu). Bohužel ten senzor byl nějakej vadnej, podle dmesg ohlásil přehřátí a vteřinu nato, že teplota je v normálu - to už ale bylo vypnutí (natvrdo) naplánované.
).
2) není vůbec vyloučeno, že skutečná teplota CPU v BIOS SETUPu může být vyšší, než v Linuxu. V několika konkrétních případech jsem si všiml, že BIOS zřejmě neřeší, zda je aplikace zvaná "BIOS SETUP" idle (většinu času, čeká na klávesu od uživatele) či nikoli. Reálně tedy BIOS SETUP většinu času "busy-waituje".Ano, to jsem zatim pozoroval na vetsine pocitacu, kde jsem wattmetrem meril prikon - v BIOSu byl podobny jako pri vytizeni CPU.
Thermtrip je ještě další (třetí?) úroveň ochrany - "poslední záchranná brzda". Viz namátkou jeden konkrétní datasheet:
http://download.intel.com/embedded/processors/thermalguide/323439.pdf
Viz signály PROCHOT a THERMTRIP (a taky třeba VID) a popis "Thermal Monitor 2".
Při dosažení "kritické provozní" teploty si Atom umí snížit clock multiplier na minimální hodnotu a zároveň si *změní VID* (to je pár pinů, které říkají motherboardímu VRM, kolik voltů má pouštět Vcore). Vždycky jsem si myslel, že VID je napevno zadrátovené. A ono není
Takže CPU může těma VID nožičkama za provozu šmidlat podle svého, bez účasti softwaru. A dělá to tak, že při překročení téhle "první" kritické teploty vedle zpomalení hodin taky sleze "schodovitě" na nějakou nižší hladinu napájení (patrně kalibrováno při výrobě, stejně jako normální VID). Po téhle reakci procesor dál běží, jenom pomaleji a úsporněji.
No a poslední záchranou je THERMTRIP. To je externí signál (výstup procesoru), který odpovídá nějaké ještě vyšší teplotě. Když procesor tenhle signál nahodí, deska má podle specifikace zareagovat tím, že procesoru vypne napájení. Čili nevypne si ho procesor sám nějakým switchem uvnitř - potřebuje k tomu spolupráci desky (patrně opět VRM). Ale ten vypínací mechanismus je opravdu primitivní = patrně spolehlivý. Zřejmě to prostě potlačí výstup PWM kontroléru ve VRM.
)
Cca jednou za rok se postupně těch 680 gramů měděných žeber jeho chladiče zanese prachem, takže v kernel logu se začne objevovat nejpozději po několika málo hodinách 100% zátěže info o self-throttlingu prociku díky překročení jeho zabudované kritické hranice (tuším je to někde okolo 92-94 st C, jsem línej se teď podívat přesně).
To je pro mne neklamná známka toho, že je potřeba comp po roce opět otevřít, přeluxovat žebra chladiče, a tím snížit pracovní teplotu procíku pod plnou zátěží zpět na cca 62-64 st C. A je zase na rok klid, než to postupně opět naroste.
Jednou za 3-4 roky juknu pod chladič, v jaké stavu je teplovodná pasta (viz teplotní gradient).
A ještě jedna důležitá. Procík je osazen v intel boardu (v té době určeném pro servery) z doby, kdy se ještě používala normální pájka/pasta pro smd, tj. před okamžikem kdy mamlasní ekofašos v EU zakázali olovo.
Se současnou deskou, používající politicky korektní ekopájkopastoblivaz bych tohle neriskoval, už jsem viděl pár strojů z posledních let, kde při tomto - dříve zcela běžném - způsobu používání odpadali chipy z mboardu a váleli se na dně case.
Takhle teplý procesor ale pořádně topí ve svém okolí a to může poškodit disk, pokud se nachází blízko CPU, takže ten bych otestoval (můj router má jenom CF karty, ty to vydrží). Taky to může poškodit zdroj, pokud se nachází blízko a nemá vlastní větráček, ale ten mívá samokontrolní mechanizmy a už by se nespustil. Nicméně vážných problémů bych se neobával, ten procesor má samozřejmě i při kritické teplotě ještě nějakou rezervu a Linux při jejím překročení (u mě 100℃) systém automaticky vypne; a pokud přeci ne (rozbité ACPI), udělá to deska.
Tiskni
Sdílej: