Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Řešení dotazu:
Deska odpoji napajeni do CPU. Ventilator by mel mit snimac otacek a vracet impulsy na patricnou elektroniku motherboardu jez by mela reagovat s predstihem na prehrati (pokud je toto v nastaveni BIOSu ovsem povoleno ci umozneno).
Kratkodobe je to celkem v pohode. Nejhorsi jsou caste rozdily teplot typu budto vypnuto a nebo na plny vykon. to uz je lepsi jet na plny vykon s konstantni teplotou neb zmenami teplot dochazi k mechanickemu namahani vlivem roztaznosti.
Jednou jsem dostal na spravku bednu a asi dopravou odpadl chladic z CPU. Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.
Sak jasny jen jsem mel na mysli staly beh stroje namisto jeho vypinani a uplneho vychladnuti pres noc treba.
Nastesti jsem prozretelne bednu rozebral a toto ihned odhalil jinak by to byla pro CPU prakticky okamzita smrt.No nevim, Intel se v době P4 chlubil, že jejich nové úžasné hlídání teploty dokáže tohle zvládnout.
Intelovské CPU toto umí, AMD ovšem ne. Osobně vyzkoušenoVěřím, že abys toto mohl tvrdit, tak jsi vyzkoušel všechny typy procesorů AMD, nebo aspoň většinu.
Záleží na interpretaci, AMD ani Intel není kvantifikován.Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.
Záleží na schopnosti číst, v textu výše není "Intel", ale "intelovské CPU". Z toho se počet takových CPU dá velice snadno určit.Pokud své tvrzení o mé neschpnosti číst stavíš na mém zkrácení "intelovské CPU" na "Intel", tak je mi tě upřímně líto.
Já jsem kdysi přetaktoval Duron 750 MHz na 810 MHz a přestalo mi jít USB
Takže jsem to musel zase vrátit a pečení se naštěstí nekonalo.
patrne bylo USB pres PCI, zvedl FSB -> zvedla se PCI a prestalo to chodit. U starych masin to byla bezna vec.. pamatuju si ze takovych 40Mhz misto 33Mhz PCI uz periferie casto nedavaly na starem amd K6 nebo co to tehda bylo 
Taky to podle toho vždycky dopadlo.
mno, já jsem takhle upekl dva durony.Tak o duronech to bylo všeobecně známé.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling".
http://www.hardwaresecrets.com/article/Pentium-4-Thermal-Throttle/104/1
Pokud jsem schopen posoudit, dělá to procesor sám o sobě, nepotřebuje k tomu spoluúčast BIOSu, ACPI, nějakých senzorů na motherboardu apod. První to měly snad P4, ale Atom to má tuším taky. Tímhle se spotřeba sníží přinejlepším na úroveň "idle" příkonu, procesor se úplně nevypne.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.
Krátkodobé přehřátí asi není problém. Zejména pokud to ani nepřekročilo horní hranici specifikace, tak je to myslím v poho (je tam tuším prakticky nějakých 10-15 stupňů rezerva). Velké procesory bych se bál provozovat úplně bez chladiče - i klidový příkon je příliš vysoký, procesor by se upekl. Pokud je na procesoru aspoň pasivní tělísko (resp. vypnutý ventilátor) tak je riziko o poznání menší. No a zrovna Atom v BGA pouzdru je mrcha poměrně úsporná, odhaduju že by se v klidovém stavu mohl uchladit přes plošák na který je naletovaný. Záleží na modelu. Nějakých 5W tepelné ztráty by se snad dalo vydržet.
Prakticky poslední dobou poměrně žasnu nad některými "průmyslovými" "fanless" počítači. Někteří výrobci šetří na odvodu tepla opravdu až nemístně. Nebo ještě líp na odvodu tepla a zároveň na elytech apod. Nebo výrobce zvládne navrhnout a vyrobit mnohavrstvý plošák v úžasné třídě rozlišení a čistotě provedení, ale mechanický design skříně je zoufalý (konkrétně koncepce odvodu tepla a design chladičů, tepelných můstků apod.).
A pak jsou taky pozoruhodné rozdíly ve spolehlivosti a zmetkovosti navenek velmi podobného hardwaru od různých výrobců (mluvím o malosériové "průmyslové" branži) - osobně si to vysvětluji neviditelnými rozdíly v úrovni zvládnutí pájecího procesu, výstupní kontroly, smyslu pro detail při návrhu.
Bylo by i dost nelogické, kdyby nějakou takovou ochranu do CPU nedávali, když už interně měří teplotu. Takže s tímhle už jsem v klidu, zbývá jen HDD, který ale zřejmě funguje úplně bez problémů (fsck nic nehlásí), i když se pěkně zahřál (je to mini ITX skříň, takže to za tu hodinu byla docela sauna). Stejně data na HDD nedrží věčně, takže časem můžu vyměnit, kdyby se začly objevovat problémy.
Moderní procesory mají fičuru zvanou "thermal throttling". ... První to měly snad P4To si vzpomínám, u P4 montovaných do notebooků to bylo trvale zapnuté (tuším že po každých 7 instrukcích se udělal jeden nop), aby se nerozpouštělo šasi, do kterého do bylo zamontované.
Kromě toho zřejmě motherboardy mívají v BIOSu schopnost provést "CPU shutdown" v reakci na "ACPI thermal event" - nejsem si jist, zda se tohle stane jenom při POSTu, nebo kdykoli za běhu (třeba pod Windows), zda se PC úplně vypne, nebo jde opět jenom o "HALTnutí" procesoru (napájení jede dál) apod.Kdysi dávno jsem měl nějakou desku QDI Kudoz s Athlonem XP a tam se to v případě přehřátí vypnulo, i když mám pocit, že si to na starost vzal už Linux (kritická teplota se nicméně furt nastavovala v BIOSu). Bohužel ten senzor byl nějakej vadnej, podle dmesg ohlásil přehřátí a vteřinu nato, že teplota je v normálu - to už ale bylo vypnutí (natvrdo) naplánované.
).
2) není vůbec vyloučeno, že skutečná teplota CPU v BIOS SETUPu může být vyšší, než v Linuxu. V několika konkrétních případech jsem si všiml, že BIOS zřejmě neřeší, zda je aplikace zvaná "BIOS SETUP" idle (většinu času, čeká na klávesu od uživatele) či nikoli. Reálně tedy BIOS SETUP většinu času "busy-waituje".Ano, to jsem zatim pozoroval na vetsine pocitacu, kde jsem wattmetrem meril prikon - v BIOSu byl podobny jako pri vytizeni CPU.
Thermtrip je ještě další (třetí?) úroveň ochrany - "poslední záchranná brzda". Viz namátkou jeden konkrétní datasheet:
http://download.intel.com/embedded/processors/thermalguide/323439.pdf
Viz signály PROCHOT a THERMTRIP (a taky třeba VID) a popis "Thermal Monitor 2".
Při dosažení "kritické provozní" teploty si Atom umí snížit clock multiplier na minimální hodnotu a zároveň si *změní VID* (to je pár pinů, které říkají motherboardímu VRM, kolik voltů má pouštět Vcore). Vždycky jsem si myslel, že VID je napevno zadrátovené. A ono není
Takže CPU může těma VID nožičkama za provozu šmidlat podle svého, bez účasti softwaru. A dělá to tak, že při překročení téhle "první" kritické teploty vedle zpomalení hodin taky sleze "schodovitě" na nějakou nižší hladinu napájení (patrně kalibrováno při výrobě, stejně jako normální VID). Po téhle reakci procesor dál běží, jenom pomaleji a úsporněji.
No a poslední záchranou je THERMTRIP. To je externí signál (výstup procesoru), který odpovídá nějaké ještě vyšší teplotě. Když procesor tenhle signál nahodí, deska má podle specifikace zareagovat tím, že procesoru vypne napájení. Čili nevypne si ho procesor sám nějakým switchem uvnitř - potřebuje k tomu spolupráci desky (patrně opět VRM). Ale ten vypínací mechanismus je opravdu primitivní = patrně spolehlivý. Zřejmě to prostě potlačí výstup PWM kontroléru ve VRM.
)
Cca jednou za rok se postupně těch 680 gramů měděných žeber jeho chladiče zanese prachem, takže v kernel logu se začne objevovat nejpozději po několika málo hodinách 100% zátěže info o self-throttlingu prociku díky překročení jeho zabudované kritické hranice (tuším je to někde okolo 92-94 st C, jsem línej se teď podívat přesně).
To je pro mne neklamná známka toho, že je potřeba comp po roce opět otevřít, přeluxovat žebra chladiče, a tím snížit pracovní teplotu procíku pod plnou zátěží zpět na cca 62-64 st C. A je zase na rok klid, než to postupně opět naroste.
Jednou za 3-4 roky juknu pod chladič, v jaké stavu je teplovodná pasta (viz teplotní gradient).
A ještě jedna důležitá. Procík je osazen v intel boardu (v té době určeném pro servery) z doby, kdy se ještě používala normální pájka/pasta pro smd, tj. před okamžikem kdy mamlasní ekofašos v EU zakázali olovo.
Se současnou deskou, používající politicky korektní ekopájkopastoblivaz bych tohle neriskoval, už jsem viděl pár strojů z posledních let, kde při tomto - dříve zcela běžném - způsobu používání odpadali chipy z mboardu a váleli se na dně case.
Takhle teplý procesor ale pořádně topí ve svém okolí a to může poškodit disk, pokud se nachází blízko CPU, takže ten bych otestoval (můj router má jenom CF karty, ty to vydrží). Taky to může poškodit zdroj, pokud se nachází blízko a nemá vlastní větráček, ale ten mívá samokontrolní mechanizmy a už by se nespustil. Nicméně vážných problémů bych se neobával, ten procesor má samozřejmě i při kritické teplotě ještě nějakou rezervu a Linux při jejím překročení (u mě 100℃) systém automaticky vypne; a pokud přeci ne (rozbité ACPI), udělá to deska.
Tiskni
Sdílej: