Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Díky za názory (můžete doporučovat i hry).
Řešení dotazu:
Je možné že při větším obrazu je třeba malinko více (určitě to nebude 100fps), ale problém amatérské videokamery bude i jinde, a to ve kvalitě jednotlivých snímků.To není technikou. Full HD kamery se v lepším amatérském/poloprofi provedení nesmírně zvedly za poslední cca 3 roky. V současnosti jsou jistě výš čistě v technické kvalitě jednotlivých snímků, než byly profi kamery před tak 7-8 lety. (Samozřejmě v ovladatelnosti, pohotovosti a mnoha dalších parametrech těch starých profi nedosahují.) Technika je nyní nesmírně dostupná. Jen poznámka na okraj. Je to stejné jak s foťáky. Profi fotoaparát z roku 2004 v technických parametrech snímku nedosahuje ani zdaleka současné amatérské zrcadlovky. A stejně tak profi foťák i když starý je schopen fotit v mnoha situacích kdy si amatérská zrcadlovka ani neškrtne.
Rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími snímky < 0.04 sec, → celkem > 25 snímků za sec. pravidelně rozmístěných, to je právě problém valné většiny ukazatelů fps, bo je to v průměru za nějakou jednotku, která je vyšší než 0.04sec (snad 1sec) a nezobrazuje se minimum, které je nejdůležitější.To, že rozdíl mezi snímky je 0,04 sec, je sice pravda, ale s kvalitou zobrazení a pocitu z filmu to nic neřekne. Podle argumentace mi totiž připadá, že jste fakticky nikdy skutečný full HD film neviděl. Tím skutečný myslím takový, že při zastavení jsou opravdu v rozlišení 1920x1080 na každém snímku vidět jedno pixelové detaily. (samozřejmě pokud je zaostřeno a není tam pohybová neostrost.) Ne žádné rozplizlé hroudy, které sice byly převzorkovány na full HD, ale fakticky rozlišení nemají. Pak je rozdíl vidět na první pohled. Díky možnosti vidět mnohem více ostrých detailů se jednotlivé snímky musí lišit méně než u filmu s nízkým rozlišením a toho se dá dosáhnout buď tak, že pohyby a změny jsou pomalé, nebo tak, že snímků bude za jednotku času více. Proto full HD filmy vyžadují významně vyšší snímkové frekvence. A například mnoho současných i amatérských kamer natáčí 1080/50i a stejně tak většina výrobců televizí má 100, 200 i 600Hz technologie, kdy provedou analýzu dvou následujících snímků detekují pohybující se objekty a dopočítávají mezisnímky.
, ale nemám televizi přes celou zeď.
(Hmyz vnímá nějakých 200 snímků…)
Možná jsem jen mimořádně neschopný vyjádřit svou myšlenku tak, aby byla pochopitelná.Z tohoto postupu jsem doceal dobře pochopil, co máš namysli a zní to zajímavě.
Snažím se to pobrat, pokud opravdu jsme schopni pobrat cca. 25 snímků, tak by toto snad nemělo mít vliv, když ty mezi-snímky stejně nepobereme, takže buď je pobereme, nebo nejsme synchronizovaní s promítací frekvencí…Ta hodnota 25 FPS je takový kompromis, který u filmu většinou funguje docela dobře. Vnímání pohybu ale ovlivňuje spousta faktorů, nejdůležitější jsou asi ostrost (čím ostřejší je obraz, tím větší FPS je potřeba, proto u filmu 25 FPS nevadí, ale u hry je to málo) a rychlost pohybu (na lezoucího šneka stačí jen pár FPS, protože pohyb mezi snímky je malý, u rychlého pohybu, kde je pohyb mezi snímky velký, jak už tu psal lertimir, je potřeba mít větší FPS). Tyhle dva faktory jdou svým způsobem proti sobě. Pokud máme rychlý pohyb, ale je rozmazaný, stačí méně FPS. Pokud je rychlý pohyb a obraz je perfektně ostrý, je potřeba velká hodnota FPS. Ani ne tak proto, že by člověk viděl obraz perfektně ostře, ale protože v prvním případě do oka šel rovnou rozmazaný obraz, kdežto v druhém případě se rozmazání dělá až „na straně klienta“ na sítnici a je potřeba mít mezi čím rozmazávat*. * rozmazání pohybem není způsobeno nějakou predikcí ve smyslu „objekt byl vpravo, teď je vlevo, tak to nějak rozmažu“, ale tím, že lidskému zraku chvilku trvá, než zareaguje na změnu obrazu. Proto když po obraze letí kulička, člověk už vnímá její novou pozici, ale zároveň ještě částečně vnímá „otisk“ předchozí pozice.
.
Jen mě baví jak sem lidi píšou 60 FPS jako kdyby šlo o nějakou magickou neměnnou konstantu.
Aspoň z toho nebolely oči
Každopádně nechápal jsem nikdy jak může někdo pracovat na menší frekvenci než 85 Hz, to by mi po půl hodině upadla hlava.
Když vypneš CRT v temný místnosti tak ještě chvíli slabě svítí, hlavně veprostřed.To je tím, že vychylovací cívky už nejsou napájeny, ale kolem katody a v přilehlých kondenzátorech je ještě hromada elektronů, které si chtějí zařádit, a tak letí na stínítko. Kdyby to bylo setrvačností luminoforu, tak svítí celá plocha. Btw, když zmrazíš kalkulačku nebo mobil, tak uvidíš, jak krásně ryché LCD je.
Tiskni
Sdílej: