Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Díky za názory (můžete doporučovat i hry).
Řešení dotazu:
Je možné že při větším obrazu je třeba malinko více (určitě to nebude 100fps), ale problém amatérské videokamery bude i jinde, a to ve kvalitě jednotlivých snímků.To není technikou. Full HD kamery se v lepším amatérském/poloprofi provedení nesmírně zvedly za poslední cca 3 roky. V současnosti jsou jistě výš čistě v technické kvalitě jednotlivých snímků, než byly profi kamery před tak 7-8 lety. (Samozřejmě v ovladatelnosti, pohotovosti a mnoha dalších parametrech těch starých profi nedosahují.) Technika je nyní nesmírně dostupná. Jen poznámka na okraj. Je to stejné jak s foťáky. Profi fotoaparát z roku 2004 v technických parametrech snímku nedosahuje ani zdaleka současné amatérské zrcadlovky. A stejně tak profi foťák i když starý je schopen fotit v mnoha situacích kdy si amatérská zrcadlovka ani neškrtne.
Rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími snímky < 0.04 sec, → celkem > 25 snímků za sec. pravidelně rozmístěných, to je právě problém valné většiny ukazatelů fps, bo je to v průměru za nějakou jednotku, která je vyšší než 0.04sec (snad 1sec) a nezobrazuje se minimum, které je nejdůležitější.To, že rozdíl mezi snímky je 0,04 sec, je sice pravda, ale s kvalitou zobrazení a pocitu z filmu to nic neřekne. Podle argumentace mi totiž připadá, že jste fakticky nikdy skutečný full HD film neviděl. Tím skutečný myslím takový, že při zastavení jsou opravdu v rozlišení 1920x1080 na každém snímku vidět jedno pixelové detaily. (samozřejmě pokud je zaostřeno a není tam pohybová neostrost.) Ne žádné rozplizlé hroudy, které sice byly převzorkovány na full HD, ale fakticky rozlišení nemají. Pak je rozdíl vidět na první pohled. Díky možnosti vidět mnohem více ostrých detailů se jednotlivé snímky musí lišit méně než u filmu s nízkým rozlišením a toho se dá dosáhnout buď tak, že pohyby a změny jsou pomalé, nebo tak, že snímků bude za jednotku času více. Proto full HD filmy vyžadují významně vyšší snímkové frekvence. A například mnoho současných i amatérských kamer natáčí 1080/50i a stejně tak většina výrobců televizí má 100, 200 i 600Hz technologie, kdy provedou analýzu dvou následujících snímků detekují pohybující se objekty a dopočítávají mezisnímky.
, ale nemám televizi přes celou zeď.
(Hmyz vnímá nějakých 200 snímků…)
Možná jsem jen mimořádně neschopný vyjádřit svou myšlenku tak, aby byla pochopitelná.Z tohoto postupu jsem doceal dobře pochopil, co máš namysli a zní to zajímavě.
Snažím se to pobrat, pokud opravdu jsme schopni pobrat cca. 25 snímků, tak by toto snad nemělo mít vliv, když ty mezi-snímky stejně nepobereme, takže buď je pobereme, nebo nejsme synchronizovaní s promítací frekvencí…Ta hodnota 25 FPS je takový kompromis, který u filmu většinou funguje docela dobře. Vnímání pohybu ale ovlivňuje spousta faktorů, nejdůležitější jsou asi ostrost (čím ostřejší je obraz, tím větší FPS je potřeba, proto u filmu 25 FPS nevadí, ale u hry je to málo) a rychlost pohybu (na lezoucího šneka stačí jen pár FPS, protože pohyb mezi snímky je malý, u rychlého pohybu, kde je pohyb mezi snímky velký, jak už tu psal lertimir, je potřeba mít větší FPS). Tyhle dva faktory jdou svým způsobem proti sobě. Pokud máme rychlý pohyb, ale je rozmazaný, stačí méně FPS. Pokud je rychlý pohyb a obraz je perfektně ostrý, je potřeba velká hodnota FPS. Ani ne tak proto, že by člověk viděl obraz perfektně ostře, ale protože v prvním případě do oka šel rovnou rozmazaný obraz, kdežto v druhém případě se rozmazání dělá až „na straně klienta“ na sítnici a je potřeba mít mezi čím rozmazávat*. * rozmazání pohybem není způsobeno nějakou predikcí ve smyslu „objekt byl vpravo, teď je vlevo, tak to nějak rozmažu“, ale tím, že lidskému zraku chvilku trvá, než zareaguje na změnu obrazu. Proto když po obraze letí kulička, člověk už vnímá její novou pozici, ale zároveň ještě částečně vnímá „otisk“ předchozí pozice.
.
Jen mě baví jak sem lidi píšou 60 FPS jako kdyby šlo o nějakou magickou neměnnou konstantu.
Aspoň z toho nebolely oči
Každopádně nechápal jsem nikdy jak může někdo pracovat na menší frekvenci než 85 Hz, to by mi po půl hodině upadla hlava.
Když vypneš CRT v temný místnosti tak ještě chvíli slabě svítí, hlavně veprostřed.To je tím, že vychylovací cívky už nejsou napájeny, ale kolem katody a v přilehlých kondenzátorech je ještě hromada elektronů, které si chtějí zařádit, a tak letí na stínítko. Kdyby to bylo setrvačností luminoforu, tak svítí celá plocha. Btw, když zmrazíš kalkulačku nebo mobil, tak uvidíš, jak krásně ryché LCD je.
Tiskni
Sdílej: