Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Díky za názory (můžete doporučovat i hry).
Řešení dotazu:
Je možné že při větším obrazu je třeba malinko více (určitě to nebude 100fps), ale problém amatérské videokamery bude i jinde, a to ve kvalitě jednotlivých snímků.To není technikou. Full HD kamery se v lepším amatérském/poloprofi provedení nesmírně zvedly za poslední cca 3 roky. V současnosti jsou jistě výš čistě v technické kvalitě jednotlivých snímků, než byly profi kamery před tak 7-8 lety. (Samozřejmě v ovladatelnosti, pohotovosti a mnoha dalších parametrech těch starých profi nedosahují.) Technika je nyní nesmírně dostupná. Jen poznámka na okraj. Je to stejné jak s foťáky. Profi fotoaparát z roku 2004 v technických parametrech snímku nedosahuje ani zdaleka současné amatérské zrcadlovky. A stejně tak profi foťák i když starý je schopen fotit v mnoha situacích kdy si amatérská zrcadlovka ani neškrtne.
Rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími snímky < 0.04 sec, → celkem > 25 snímků za sec. pravidelně rozmístěných, to je právě problém valné většiny ukazatelů fps, bo je to v průměru za nějakou jednotku, která je vyšší než 0.04sec (snad 1sec) a nezobrazuje se minimum, které je nejdůležitější.To, že rozdíl mezi snímky je 0,04 sec, je sice pravda, ale s kvalitou zobrazení a pocitu z filmu to nic neřekne. Podle argumentace mi totiž připadá, že jste fakticky nikdy skutečný full HD film neviděl. Tím skutečný myslím takový, že při zastavení jsou opravdu v rozlišení 1920x1080 na každém snímku vidět jedno pixelové detaily. (samozřejmě pokud je zaostřeno a není tam pohybová neostrost.) Ne žádné rozplizlé hroudy, které sice byly převzorkovány na full HD, ale fakticky rozlišení nemají. Pak je rozdíl vidět na první pohled. Díky možnosti vidět mnohem více ostrých detailů se jednotlivé snímky musí lišit méně než u filmu s nízkým rozlišením a toho se dá dosáhnout buď tak, že pohyby a změny jsou pomalé, nebo tak, že snímků bude za jednotku času více. Proto full HD filmy vyžadují významně vyšší snímkové frekvence. A například mnoho současných i amatérských kamer natáčí 1080/50i a stejně tak většina výrobců televizí má 100, 200 i 600Hz technologie, kdy provedou analýzu dvou následujících snímků detekují pohybující se objekty a dopočítávají mezisnímky.
, ale nemám televizi přes celou zeď.
(Hmyz vnímá nějakých 200 snímků…)
Možná jsem jen mimořádně neschopný vyjádřit svou myšlenku tak, aby byla pochopitelná.Z tohoto postupu jsem doceal dobře pochopil, co máš namysli a zní to zajímavě.
Snažím se to pobrat, pokud opravdu jsme schopni pobrat cca. 25 snímků, tak by toto snad nemělo mít vliv, když ty mezi-snímky stejně nepobereme, takže buď je pobereme, nebo nejsme synchronizovaní s promítací frekvencí…Ta hodnota 25 FPS je takový kompromis, který u filmu většinou funguje docela dobře. Vnímání pohybu ale ovlivňuje spousta faktorů, nejdůležitější jsou asi ostrost (čím ostřejší je obraz, tím větší FPS je potřeba, proto u filmu 25 FPS nevadí, ale u hry je to málo) a rychlost pohybu (na lezoucího šneka stačí jen pár FPS, protože pohyb mezi snímky je malý, u rychlého pohybu, kde je pohyb mezi snímky velký, jak už tu psal lertimir, je potřeba mít větší FPS). Tyhle dva faktory jdou svým způsobem proti sobě. Pokud máme rychlý pohyb, ale je rozmazaný, stačí méně FPS. Pokud je rychlý pohyb a obraz je perfektně ostrý, je potřeba velká hodnota FPS. Ani ne tak proto, že by člověk viděl obraz perfektně ostře, ale protože v prvním případě do oka šel rovnou rozmazaný obraz, kdežto v druhém případě se rozmazání dělá až „na straně klienta“ na sítnici a je potřeba mít mezi čím rozmazávat*. * rozmazání pohybem není způsobeno nějakou predikcí ve smyslu „objekt byl vpravo, teď je vlevo, tak to nějak rozmažu“, ale tím, že lidskému zraku chvilku trvá, než zareaguje na změnu obrazu. Proto když po obraze letí kulička, člověk už vnímá její novou pozici, ale zároveň ještě částečně vnímá „otisk“ předchozí pozice.
.
Jen mě baví jak sem lidi píšou 60 FPS jako kdyby šlo o nějakou magickou neměnnou konstantu.
Aspoň z toho nebolely oči
Každopádně nechápal jsem nikdy jak může někdo pracovat na menší frekvenci než 85 Hz, to by mi po půl hodině upadla hlava.
Když vypneš CRT v temný místnosti tak ještě chvíli slabě svítí, hlavně veprostřed.To je tím, že vychylovací cívky už nejsou napájeny, ale kolem katody a v přilehlých kondenzátorech je ještě hromada elektronů, které si chtějí zařádit, a tak letí na stínítko. Kdyby to bylo setrvačností luminoforu, tak svítí celá plocha. Btw, když zmrazíš kalkulačku nebo mobil, tak uvidíš, jak krásně ryché LCD je.
Tiskni
Sdílej: