Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Intel Celeron CPU 2,80 GHz, 224 MB RAM, Mobility Radeon 9000 IGP
Nešlo to, zřejmě kvůli opravdu malé operační paměti. Má cenu snažit se tam instalovat Lubuntu z Alternate CD, nebo byste doporučili nějakou specializovanou osekanou distribuci pro starší stroje?
Počítač by měl sloužit jako přehrávač hudby, k čemu jinému by také byl. Ovládání prostředí by mělo být zkousnutelné pro běžného usera bez předchozí zkušenosti s GNU/Linuxem.
Díky moc,Řešení dotazu:
Tohle je na prehravani MP3, cokoli jineho na tom utrapi.Je to Celeron na 2,8 GHz.
aby stalo za to rvat tam nove ubuntuJak se tam nové Ubuntu „rve“? Podle mě instalace bude jednodušší, než instalace toho prehistorického Debianu.
Vždyť to je nesmysl. Především člověk potřebuje mít současný software pro současné audio formáty a současné kodeky. Kromě toho, představa počítače, který nepůjde na net, je naprosto absurdní.
).
Spíš se bojím toho SW pro ovládání a podpory hardware.
Nechybi tomu nejake instrukce, ktere to distro vyzaduje? To CPU je hoodne stary, hadam generace Northwood nebo Prescott (ciste 32-bit). Ze by http://ark.intel.com/products/27182/Intel-Celeron-Processor-2_80-GHz-128K-Cache-400-MHz-FSB ?
Doporučuji koupit na E-bay tolik RAM, kolik ten stroj může mít (což bude, obávám se, 768 MB nebo tak něco). Jinak to nedává smysl. Počítač má sloužit člověku, ne člověk počítači.
Má-li na tom běžet něco, co připomíná GUI a co není k uzoufání, někdy se vyplatí dát pár $ nebo € za nějakou tu RAM. Pokud chce tazatel počítač jenom na přehrávání hudby, nejspíš by to ten počítač měl umět mnohem lépe než nějaký mplayer. Kdyby tam běžel například amarok, pak by se dalo říct, že počítač dělá jednu věc a dělá ji dobře. Jednoúčelový stroj, jehož jediný účel je stále ve vleku kompromisů, mi nepřipadá smysluplný.
Pro upřesnění, tohle je i s volbou správné kategorie, ať se tam nepletou desktopové paměti. Pokud je to Celeron z rodiny NetBurst, o čemž svědčí frekvence, možná má jiný typu modulů, těžko říct. (Už si nepamatuju, jak to tenkrát bylo.) Každopádně pointa zůstává — RAM stojí pár set korun a ušetří pár desítek hodin vzteku.
Netvrdím, že je absolutně nezbytná nebo že by na té stávající Linux neběžel, ale u každého počítače si musí člověk ujasnit, zda bude sloužit počítač jemu nebo on počítači.
)
botnet je neco trochu jineho ne? Ja na webove scrapery a podobne veci pouzivam nekolik VPS, poustet to z moji domaci IP je zbytecne riziko.
Tiskni
Sdílej: