Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Intel Celeron CPU 2,80 GHz, 224 MB RAM, Mobility Radeon 9000 IGP
Nešlo to, zřejmě kvůli opravdu malé operační paměti. Má cenu snažit se tam instalovat Lubuntu z Alternate CD, nebo byste doporučili nějakou specializovanou osekanou distribuci pro starší stroje?
Počítač by měl sloužit jako přehrávač hudby, k čemu jinému by také byl. Ovládání prostředí by mělo být zkousnutelné pro běžného usera bez předchozí zkušenosti s GNU/Linuxem.
Díky moc,Řešení dotazu:
Tohle je na prehravani MP3, cokoli jineho na tom utrapi.Je to Celeron na 2,8 GHz.
aby stalo za to rvat tam nove ubuntuJak se tam nové Ubuntu „rve“? Podle mě instalace bude jednodušší, než instalace toho prehistorického Debianu.
Vždyť to je nesmysl. Především člověk potřebuje mít současný software pro současné audio formáty a současné kodeky. Kromě toho, představa počítače, který nepůjde na net, je naprosto absurdní.
).
Spíš se bojím toho SW pro ovládání a podpory hardware.
Nechybi tomu nejake instrukce, ktere to distro vyzaduje? To CPU je hoodne stary, hadam generace Northwood nebo Prescott (ciste 32-bit). Ze by http://ark.intel.com/products/27182/Intel-Celeron-Processor-2_80-GHz-128K-Cache-400-MHz-FSB ?
Doporučuji koupit na E-bay tolik RAM, kolik ten stroj může mít (což bude, obávám se, 768 MB nebo tak něco). Jinak to nedává smysl. Počítač má sloužit člověku, ne člověk počítači.
Má-li na tom běžet něco, co připomíná GUI a co není k uzoufání, někdy se vyplatí dát pár $ nebo € za nějakou tu RAM. Pokud chce tazatel počítač jenom na přehrávání hudby, nejspíš by to ten počítač měl umět mnohem lépe než nějaký mplayer. Kdyby tam běžel například amarok, pak by se dalo říct, že počítač dělá jednu věc a dělá ji dobře. Jednoúčelový stroj, jehož jediný účel je stále ve vleku kompromisů, mi nepřipadá smysluplný.
Pro upřesnění, tohle je i s volbou správné kategorie, ať se tam nepletou desktopové paměti. Pokud je to Celeron z rodiny NetBurst, o čemž svědčí frekvence, možná má jiný typu modulů, těžko říct. (Už si nepamatuju, jak to tenkrát bylo.) Každopádně pointa zůstává — RAM stojí pár set korun a ušetří pár desítek hodin vzteku.
Netvrdím, že je absolutně nezbytná nebo že by na té stávající Linux neběžel, ale u každého počítače si musí člověk ujasnit, zda bude sloužit počítač jemu nebo on počítači.
)
botnet je neco trochu jineho ne? Ja na webove scrapery a podobne veci pouzivam nekolik VPS, poustet to z moji domaci IP je zbytecne riziko.
Tiskni
Sdílej: