Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
Intel Celeron CPU 2,80 GHz, 224 MB RAM, Mobility Radeon 9000 IGP
Nešlo to, zřejmě kvůli opravdu malé operační paměti. Má cenu snažit se tam instalovat Lubuntu z Alternate CD, nebo byste doporučili nějakou specializovanou osekanou distribuci pro starší stroje?
Počítač by měl sloužit jako přehrávač hudby, k čemu jinému by také byl. Ovládání prostředí by mělo být zkousnutelné pro běžného usera bez předchozí zkušenosti s GNU/Linuxem.
Díky moc,Řešení dotazu:
Tohle je na prehravani MP3, cokoli jineho na tom utrapi.Je to Celeron na 2,8 GHz.
aby stalo za to rvat tam nove ubuntuJak se tam nové Ubuntu „rve“? Podle mě instalace bude jednodušší, než instalace toho prehistorického Debianu.
Vždyť to je nesmysl. Především člověk potřebuje mít současný software pro současné audio formáty a současné kodeky. Kromě toho, představa počítače, který nepůjde na net, je naprosto absurdní.
Nechybi tomu nejake instrukce, ktere to distro vyzaduje? To CPU je hoodne stary, hadam generace Northwood nebo Prescott (ciste 32-bit). Ze by http://ark.intel.com/products/27182/Intel-Celeron-Processor-2_80-GHz-128K-Cache-400-MHz-FSB ?
Doporučuji koupit na E-bay tolik RAM, kolik ten stroj může mít (což bude, obávám se, 768 MB nebo tak něco). Jinak to nedává smysl. Počítač má sloužit člověku, ne člověk počítači.
Má-li na tom běžet něco, co připomíná GUI a co není k uzoufání, někdy se vyplatí dát pár $ nebo € za nějakou tu RAM. Pokud chce tazatel počítač jenom na přehrávání hudby, nejspíš by to ten počítač měl umět mnohem lépe než nějaký mplayer. Kdyby tam běžel například amarok, pak by se dalo říct, že počítač dělá jednu věc a dělá ji dobře. Jednoúčelový stroj, jehož jediný účel je stále ve vleku kompromisů, mi nepřipadá smysluplný.
Pro upřesnění, tohle je i s volbou správné kategorie, ať se tam nepletou desktopové paměti. Pokud je to Celeron z rodiny NetBurst, o čemž svědčí frekvence, možná má jiný typu modulů, těžko říct. (Už si nepamatuju, jak to tenkrát bylo.) Každopádně pointa zůstává — RAM stojí pár set korun a ušetří pár desítek hodin vzteku. Netvrdím, že je absolutně nezbytná nebo že by na té stávající Linux neběžel, ale u každého počítače si musí člověk ujasnit, zda bude sloužit počítač jemu nebo on počítači.
Tiskni
Sdílej: