Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Intel Celeron CPU 2,80 GHz, 224 MB RAM, Mobility Radeon 9000 IGP
Nešlo to, zřejmě kvůli opravdu malé operační paměti. Má cenu snažit se tam instalovat Lubuntu z Alternate CD, nebo byste doporučili nějakou specializovanou osekanou distribuci pro starší stroje?
Počítač by měl sloužit jako přehrávač hudby, k čemu jinému by také byl. Ovládání prostředí by mělo být zkousnutelné pro běžného usera bez předchozí zkušenosti s GNU/Linuxem.
Díky moc,Řešení dotazu:
Tohle je na prehravani MP3, cokoli jineho na tom utrapi.Je to Celeron na 2,8 GHz.
aby stalo za to rvat tam nove ubuntuJak se tam nové Ubuntu „rve“? Podle mě instalace bude jednodušší, než instalace toho prehistorického Debianu.
Vždyť to je nesmysl. Především člověk potřebuje mít současný software pro současné audio formáty a současné kodeky. Kromě toho, představa počítače, který nepůjde na net, je naprosto absurdní.
).
Spíš se bojím toho SW pro ovládání a podpory hardware.
Nechybi tomu nejake instrukce, ktere to distro vyzaduje? To CPU je hoodne stary, hadam generace Northwood nebo Prescott (ciste 32-bit). Ze by http://ark.intel.com/products/27182/Intel-Celeron-Processor-2_80-GHz-128K-Cache-400-MHz-FSB ?
Doporučuji koupit na E-bay tolik RAM, kolik ten stroj může mít (což bude, obávám se, 768 MB nebo tak něco). Jinak to nedává smysl. Počítač má sloužit člověku, ne člověk počítači.
Má-li na tom běžet něco, co připomíná GUI a co není k uzoufání, někdy se vyplatí dát pár $ nebo € za nějakou tu RAM. Pokud chce tazatel počítač jenom na přehrávání hudby, nejspíš by to ten počítač měl umět mnohem lépe než nějaký mplayer. Kdyby tam běžel například amarok, pak by se dalo říct, že počítač dělá jednu věc a dělá ji dobře. Jednoúčelový stroj, jehož jediný účel je stále ve vleku kompromisů, mi nepřipadá smysluplný.
Pro upřesnění, tohle je i s volbou správné kategorie, ať se tam nepletou desktopové paměti. Pokud je to Celeron z rodiny NetBurst, o čemž svědčí frekvence, možná má jiný typu modulů, těžko říct. (Už si nepamatuju, jak to tenkrát bylo.) Každopádně pointa zůstává — RAM stojí pár set korun a ušetří pár desítek hodin vzteku.
Netvrdím, že je absolutně nezbytná nebo že by na té stávající Linux neběžel, ale u každého počítače si musí člověk ujasnit, zda bude sloužit počítač jemu nebo on počítači.
)
botnet je neco trochu jineho ne? Ja na webove scrapery a podobne veci pouzivam nekolik VPS, poustet to z moji domaci IP je zbytecne riziko.
Tiskni
Sdílej: