Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Lepší zvukovka podporuje třeba více nezávislých kanálů pro přehrávání a mixuje je sama.Aha. To znamená, že všechny zvukovky na trhu kromě těch od creative jsou "horší zvukovky". Díky, že jsi mi otevřel oči, hned v pondělí odnesu svoje M-Audia do bazaru a koupím si daleko lepší SB Live.
Toho, že by snad OSS měl být nějaký pět let nepodporovaný přežitek, jsem si zatím nějak nevšiml a často se pořád pužívá.Používá se maximálně tak OSS emulace v alse právě jenom kvůli pár zoufalcům (např Skype), kteří zaspali dobu.
Pokud chápete slovo příklad následované dvojtečkou jako výraz uvozující výčet všech možností, které mohou nastat, je to váš problém.Jediný můj "problém" je ten, že o zvukovkách něco vím, takže mě nazdvedávají bludy typu, že "lepší zvukovky mají HW mixování". To prostě není pravda. HW mixování je specialita karet creative (jejichž architektura se příliš nezměnila od dob pomalých CPU, kdy tato funkce ještě měla nějaký smysl) a pokud se náhodou najde i nějaká další s touto vlastností, bude to akorát výjimka potvrzující pravidlo.
Mimochodem, zkratka ALSA znamená Advanced Linux Sound Architecture. Takže podle vás jsou asi všichni uživatelé BSD a dalších unixových systémů zoufalci.Co se používá na jiných systémech je naprosto irelevantní (a OSS to navíc stejně většinou není). Na linuxu je už hezkých pár let standard Alsa a pokud někdo vypustí v roce 2005 program, který tohle ignoruje, tak je to prostě zoufalec.
Naučte se číst. Nikde jsem nepsal, že všechny lepší zvukovky mají hardwarové mixování.Já vím přesně co jsi psal a každý si to může přečíst o pár příspěvků výš. A je to naprostá blbost. Naopak se dá tvrdit, že žádná lepší karta HW mixování nepodporuje.
Také hodně pochybuji o tom, že jde o specialitu karet firmy Creative.Tak najdi alespoň dvě další a pak diskutuj. Teoretizování je na nic.
A to, že tato vlastnost dnes nemá smysl, není pravda.No jasně, asi proto to nikdo kromě Creative dneska už nedělá. A i ten to teď u nových x-fi karet konečně umožňuje vypnout. Ono to totiž přináší řadu problémů a omezení a daleko lepší je to dělat v ovladači, případně to nědělat vůbec.
Pokud se dnes vyskytne program, který Alsu nepodporuje, nikdo nikoho nenutí jej používat. Ale zasypávat jeho tvůrce urážkami není na místě.Je to na místě, protože je to stejné, jako kdyby někdo vydal nový program, co by vyžadoval nějakou featuru z kernelu 2.0.
Tak najdi alespoň dvě další a pak diskutuj. Teoretizování je na nic.Teoretizování není na nic. A má jich být víc než dvě? Tuhle stránku sem opisovat nebudu.
No jasně, asi proto to nikdo kromě Creative dneska už nedělá. A i ten to teď u nových x-fi karet konečně umožňuje vypnout. Ono to totiž přináší řadu problémů a omezení a daleko lepší je to dělat v ovladači, případně to nědělat vůbec.Je zajímavý přístup hodnotit užitečnost podle toho, jestli se to dělá nebo ne. Ale hlavně je levnější to nedělat.
Je to na místě, protože je to stejné, jako kdyby někdo vydal nový program, co by vyžadoval nějakou featuru z kernelu 2.0.Je to asi takové, jako nadávat tvůrcům Debianu za to, že jejich balíčky jsou kompilované pro i386 (nebo třeba u Slackwaru za i486), protože takové kraksny už přece desetiletí nikdo nepoužívá.
Teoretizování není na nic. A má jich být víc než dvě? Tuhle stránku sem opisovat nebudu.A jak souvisí seznam karet podporovaných alsou se seznamen karet, které podporují HW mixování, na které jsem se ptal já?
Je to asi takové, jako nadávat tvůrcům Debianu za to, že jejich balíčky jsou kompilované pro i386 (nebo třeba u Slackwaru za i486), protože takové kraksny už přece desetiletí nikdo nepoužívá.To je hodně debilní argument, nezdá se ti?
A jak souvisí seznam karet podporovaných alsou se seznamen karet, které podporují HW mixování, na které jsem se ptal já?Lepší je podívat se ještě jednou.
To je hodně debilní argument, nezdá se ti?Je plně srovnatelný s tvrzením o Linuxu 2.0.
Lepší je podívat se ještě jednou.Nevím, co tam mám vidět. Buďto jsi sem dal špatný link nebo nechápeš, na co jsem se ptal. Nejspíš to ale chápeš dobře a jenom mlžíš. Proč prostě neuznáš, že jsi se s tou podporou HW mixování seknul?
Je plně srovnatelný s tvrzením o Linuxu 2.0.Ale houby. Ty si snad nucen používat emulátor i386, abys mohl používat binárky zkompilované pro 386? Asi ne co. Tak příště mysli.
Treba jednou bude i graficka karta s HW akceleraci minulostiNo já doufám.
HW mixování má určitě smysl...proč nepřenést část zátěže procesoru na zvukovou kartu?Protože ta zátěž je v případě zvuku pár promile a nemá tudíž smysl to řešit.
A co HW akcelerace 3D grafiky? Ta vám přijde taky zbytečná?Nikoliv. Situace s 3D grafikou je v dnešní době ekvivalentní situaci se zvukem v době 286-386. Tehdy přehrávání čtyřhlasých modulů sežralo značnou část procesorového času a tudíž měla akcelerace zvuku v kartě smysl. Dneska je to bepředmětné a přináší to víc problémů než užitku.
Jak o koze a voze? Vy prohlašujete, že HW mixování nemá smysl, protože SW mixování CPU (téměř) nezatěžuje.Ano, to je pravda.
Já tvrdím, že CPU to zatěžuje, tohle mi docela zvedá FPS v UT2004 (které používá OpenAL).Tohle taky není HW mixování, ale obecný DSP engine. Ten může klidně sežrat i 100% libovolně silné mašiny (kdo dělá s VST, ladspa apod. ví o čem mluvím). Přesto je to ale výhodné dělat na CPU, protože ty se dají velmi jednoduše upgradovat nebo i přidávat a je to celé zcela nezávislé na nějaké konkrétní kartě konkrétního výrobce.
Dneska je to bepředmětné a přináší to víc problémů než užitku.Tak problémů jsem si opravdu nevšimnul.
Jenže ono se dá obojí dělat hardwarově přímo na zvukovce, takže je dobré to tady zmínit taky.Já bych řekl, že jsem to zmínil: A staré hry (z dob 386,486) většinou nemixovaly softwarově - když se podíváš třeba na setup Duke Nukem, ptá se tě na počet kanálů. Krom toho debata se vede na téma, jestli je HW mixování v souačsnosti zbytečné, přičemž diskuzi na tohle se úspěšně vyhýbáš.
A tomu ořezu bych se nebránil, pokud těch kanálů není příliš mnoho, nezní to špatně. Navíc s přidáváním kanálů neklesá hlasitost.Si to zkus přepočítat a zjistíš, že s tím poklesem hlasitosti kecáš (hint: dvě maximální výchylky děleno dvěma neboli (1+1)/2)
A
pak však dá A/N
, kde N
je počet kanálů.
A
, dá A/N
, kde N
je počet kanálů, v danou chvíli tedy N = 1
.
Samozřejmě, pokud se připojí další program, který chce přehrávat, N
se zvýší. Dovolil bych si tipnout, že ALSA takhle funguje.
Tato vlastnost je široce využívána všude.K tomu jsi přišel kde? Nikdo soudný se nemůže při programování spolehnout na to, že nějaká situace nemůže nastat. Situace, které nemůžou nastat, nastávají při předvádění produktu zákazníkovi v devíti případech z deseti. A zrovna u zvuku není dostatečné, že zkreslení "obvykle není slyšet" - pokud pracuješ se zvukem, je jakékoliv zkreslení (obzvlášť při digitálním zpracování) naprosto nevratná a nežádoucí ztráta informací.
Toho, že by snad OSS měl být nějaký pět let nepodporovaný přežitek, jsem si zatím nějak nevšiml a často se pořád používá.5 lět sice ne, ale už dost dlouho se připravuje odstranění z jádra. Viz např. JN 322.
aplay něco.wavNení-li WAV k dispozici, stačí i MPtrojka nebo Ogg:
lame --decode soubor.mp3 - | aplay oggdec -o - soubor.ogg | aplayPokud to lze provést ze dvou konzolí zaráz a jsou slyšet dva zvuky, je možné bez obav zakázat (nebo - ještě lépe - vyhodit, je-li to možné) aRts i Esound.
pcm.via82xx { type hw card 0 } ctl.via82xx { type hw card 0 }Předtím mi s tímhle mixování nefungovalo a teď funuguje a dmix tudíž ani není potřeba
aplay
nebo ogg123
podle toho, jaký bude formát oněch zvuků. Pokud oba, bude to horší.
sox soubor -t wav - | aplaySoX sice Alsu podporuje, nicméně používá vlastní ovladač a s DMIXem se nezatěžuje. Lze přehrávat přímo SoXem, ale přes OSS:
sox soubor -t ossdsp /dev/dsp sox soubor -t ossdsp /dev/adsp
AlsaPlayer spouští nějaké škaredé GUICož je ovšem záležitost nastavení. Alsaplayer má k dispozici i čistě textové rozhraní pro příkazovou řádku.
music123
, jestli jej máte v distribuci. Alsaplayer a podobné přehrávače jsou zbytečně velké na přehrávání událostí v KDE.
Opravdu kvůli tomu musím psát skript, který bude poznávat typ souboru a posílat ho příslušnému přehrávači?V debianu stačí nainstalovat balíček
music123
, který to udělá za Vás. Rozpoznáva soubory podle přípony. Relevantní část konfiguráku:
tool ogg123 ogg,Ogg,OGG "-d alsa09" tool mpg123 mp3,MP3,Mp3 "-o alsa09" tool aplay wav,Wav,WAV ""
V domovskem adresari v .asoundrc jsem si nastavil softwarove mixovani pomoci dmix - vice programu muze naraz zapisovat na zvukovku, alsa si to sama namixuje. A aRts jsem nechal klidne zapnute, pouze nesmi byt full duplex, to pak nejede s dmix. a jedou mi programi vyuzivajici jak aRts tak primo alsu klidne naraz. Jinak jako nahradu za aRts treba JACK, ale tam jsou zase problemy s realtimem pod normalnim userem. S pozdravem Pavel Navrkal
pcm.!default { type plug slave.pcm "duplex" }
pcm.dsnoops { type dsnoop ipc_key 2048 slave { pcm "snd_card" # Possible artsd full duplex fix: period_time 0 period_size 1024 buffer_size 8192 } bindings { 0 0 1 1 } }
Tiskni Sdílej: