Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Jestli si myslíš, že máš právo rozhodovat o cizích životechAFAIK ani to ne. Kody musis pouze poskytnout na pozadani — GPL nerika, ze musi byt na netu. Tzn. muzes vzit distribuci, zkompilovat, prodavat, nedat ke stazeni binarky, ale nedat ke stazeni ani kod. Proste temer klasickej closed-source
Pokud vim, GPL neomezuje prodej programu pod touhle licenci, akorat k nim musis dat zdrojaky.
Proste temer klasickej closed-source
To moc ne, klasický closed source by znamenal, že se ke zdrojákům nedostane ani ten, komu poskytnu zkompilovanou podobu. Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně). V tom vidím ten nejpodstatnější rozdíl, jednotlivé open source licence už pak upravují jen podmínky, za kterých to dotyčný může nebo nemůže dále šířit.
Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně).Tak samozrejme, ze jsem si toho vedom. Jde ale o vysledny efekt. To, co jsem popsal, se celkem uspesne pouziva jako business taktika a vzhledem k tomu, ze o zdrojaky si pozada minimum lidi, vysledek je, ze na trhu se ten produkt na prvni pohled tezko rozezna od ostatnich. Jiste, ze kdo zdrojaky chce, dostat je podle GPL musi, o tym zadna.
jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?
Pokud tam nebude nic, co nemáte právo distribuovat dál, a pokud si dáte pozor, aby tam nezůstalo nic (název, loga), na co má příslušná firma (nevím přesně, jak se jmenuje) ochranné známky, tak ano. Zkuste potrápit Google, tato otázka se probírala dost důkladně v době, kdy QCM coby český distributor (tehdy) Mandrake začala trochu aktivněji vystupovat proti jeho nelegálním přepalovatelům.
Pokud se o tomto tématu chcete bavit podrobněji, doporučuji nejdřív jasně vymezit, o které kategorii komerčních distribucí se bavíme. Tedy jestli je řeč o krabicích za víceméně režijní cenu 1000-3000 Kč nebo o enterprise verzích distribucí (RHEL, SLES), kde je cena úplně někde jinde. Protože obchodní model je v každém případě úplně jiný.
Podotázka: jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?Možné by to nebylo, protože GPL se vztahuje na jednotlivé programy, ne na distribuci jako celek. Vy klidně můžete vzít ty samé programy, jako jsou v Mandrivě, a udělat si vlastní distribuci. Ale nemůžete vzít samotnou Mandrivu a tu přejmenovat, protože ta distribuce je autorské dílo samo o sobě – někdo vybral programy, uspořádal je, upravil je bay fungovaly společně, napsal k nim společné startovací skripty, instalátor, konfigurační programy… A velká část z toho pravděpodobně nebude zveřejněna pod GPL.
Tiskni
Sdílej: