Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
deborphan
a apt-get clean
ale nejak moc to nepomohlo. Kdysi jsem se tu ptal jak je to s fragmentaci linuxovych filesystemu, protoze jsem na to byl zvykly kdys jsem pouzival win a bylo me receno ze fragmentace neexistuje a defragmentace se neprovadi./
mam 14GB velky a je vyuzitych 4GB, jsou na jednom oddile vsechny adresare krome /home
. Premyslel jsem jestli by nepomohlo sytstem preinstalovat a dat zvlast treba /usr
a /var
, ale nevim jestli by to k necemu bylo, jestli mate nekso skusenosti tak napiste.Kdysi jsem se tu ptal jak je to s fragmentaci linuxovych filesystemu, protoze jsem na to byl zvykly kdys jsem pouzival win a bylo me receno ze fragmentace neexistuje a defragmentace se neprovadi.
Tohle je mýtus, fragmentace FS celkem logicky existovat musí. Linuxové FS si s tím sice umějí poradit lépe (např. lepším vyhledáváním volných bloků při vytváření souoborů), než např. FAT, ale není to tak slavné, jak si někteří myslí. Sám jsem se tímto problémem zabýval, jediný FS, který má online defrag je XFS (a nástroj xfs_fsr). A pro ext3 jsem našel jedinou radu: překopírovat soubory jinam a nakopírovat zase zpět. Takže pokud to nemáte na XFS, tak vám nic jiného nezbude.
# hdparm /dev/sda
/dev/sda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)
geometry = 24321/255/63, sectors = 390721968, start = 0
using_dma = 1 (on)
takze DMA u toho disku zaple neni.hdparm -d /dev/sda
a nic se nezmenilo, tak nevim.hdparm -tT /dev/sda
?
# hdparm -tT /dev/sda
/dev/sda:
Timing cached reads: 1300 MB in 2.00 seconds = 649.45 MB/sec
Timing buffered disk reads: 176 MB in 3.01 seconds = 58.40 MB/sec
aptitude dist-upgrade
. Takze nechapu cim se mohlo zpusobit ze system uz nema puvodni rychlost.
ps aux
a ps aux |wc -l
?
ps aux |wc -l
napise 94. to si myslim ze neni moc. A bohuzel nejsu zas takovy exxpert abych v procesech nasel neco co muze skodit, muzu sem postnout ps aux
jestli to knecemu bude.# free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 504 370 133 0 19 212
-/+ buffers/cache: 139 364
Swap: 666 0 666
# uptime
11:33:33 up 1:41, 2 users, load average: 0.10, 0.23, 0.23
uptime
?
/mnt/system
pripojim / a do /mnt/home
dam domovsky adresar.
pak zkopiruju cely obsah /mnt/system do /mnt/home, puvodni smazu a pak to skopiruju zase zpet. cp
, ale tak aby to zachovalo vsechna opravneni. Proste aby to nezmenilo vubec nic, byl bych nerad kdyby system nenabootoval. Taky me neni jasne co se stane s adresari /proc
a /dev
, nebude to necemu vadit ?
cp -a
resp. dobre skusenosti mam s rsync -a
a nanovo vytvoril filesystem. Posli ps aux
a skontroluj dmesg
.
cp -a /mnt/system/* /mnt/home/backup
rm -rf /mnt/system/*
cp -a /mnt/home/backup/* /mnt/system/
shutdown -r now
a budu doufat ze to pojededpkg --get-selections
, nainstaluju base system, dpkg --get-set-selections
mi obnoví požadované stavy balíčků a jsem jeden apt-get od cíle Jo, tohle by mělo fungovat. Sám kopíruju systém pomocí cp -a
běžně (dokonce to jde i v mc
spouštěném pod rootem -- má tam položku zachovat práva). Jinak, místo vymazání obsahu původního /
bych raději znovu vytvořil FS (pokud ext3, tak s parametry: journal_writeback, commit=60 (klidně i víc), noatime, dir_index).
Jak někdo psal, nejprve si změř pomocí time
jak dlouho se staruje pomálá aplikace teď a zkus to samé po rekopírování. Ať vidíš, jestli to pomohlo.
cp -a
jsem prekopiroval pryc cely / a pak jsem ho dal zase zpatky, viz muj komentar vyse. system bez problemu nabootoval a je znat velky rozdil v rychlosti - spousteni aplikaci, celkova odezva systemu. mozna i boot se o neco malo zrychlil. zrejme fragmentace linuxovych FS nebude tak bezvyznamny problem jak vsichni tvrdi mkfs.reiserfs /dev/...
a skopirovat naspat.
Tiskni
Sdílej: