Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Ahoj.
Na Debian stable mam nastavenou proxy na 2 parent proxy. Kazda z nich je je na jine PPTP lince.
Potrebuji zabezpecit, aby kdyz padne jedna linka, aby to slo pres druhou. V tuto chvili to nejak nejde a nevim kde mam chybku. Dnes spadla linka u te prvni parent proxy a trafic se zasekl. Predpokladal jsem ze to pujde pres tu druhou, ale nic. Co delam spatne?
Nastaveni v tuto chvili je standardni. cache_peer na dve parent proxy
cache_peer netstrategyProxy parent 3128 0 no-query no-digest cache_peer pxpr01fi parent 80 0 weight=2 no-query no-digest cache_peer_domain pxpr01fi .enso.com .storaenso.com
Tady fitruju urcite IP nebo DOMENY, ktere musi jit pres jednu nebo druhou proxy.
acl netstrategyNet-dstdomain dstdomain "/etc/squid/cache_peer_access_deny_domain_netstrategyProxy" acl storaNet-dstdomain dstdomain "/etc/squid/cache_peer_access_deny_domain_storaProxy" acl netstrategyNet-dst dst "/etc/squid/cache_peer_access_deny_ip_netstrategyProxy" acl storaNet-dst dst "/etc/squid/cache_peer_access_deny_ip_storaProxy" cache_peer_access netstrategyProxy deny netstrategyNet-dstdomain cache_peer_access netstrategyProxy deny netstrategyNet-dst cache_peer_access pxpr01fi deny storaNet-dstdomain cache_peer_access pxpr01fi deny storaNet-dst
Jen tak odhaduju ze mam problem ve cache_peer_domain pxpr01fi .enso.com .storaenso.com. Nejsem si jisty jestli to rika, ze jen tyto domeny jdou pres tu proxy, nebo tyto musi a ty ostatni muzou take.
Jeste dodam, proc jsem cache_peer_domain pxpr01fi .enso.com .storaenso.com zaimplementoval.
Puvodne jsem chtel prikazat v acl, jak jsou uvedene nahore, ze tyto adresy jsou zakazane na jednu z tech proxy (slo by to tedy automaticky pres druhou, jak mi tam ted chodi jine), ale nejak mi to nebralo WILD CARDs, tedy *.enso.com a *.storaenso.com, kdyz jsem je zapsal do tech souboru v ACL. Tak jsem to cache_peer_domain obesel.
Ale myslim, ze to mi prave dela ten problem, ze kdyz jedna proxy padne (ta prvni), tak pak to blokuje vse na tu druhou a jen .enso.com a .storaenso.com pusti
Dokumentace ovsem rika, ze ty WILD CARDs by mely v ACL fungovat. Tak nevim. Muzete take s timto poradit?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz