Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
sudo
. Umožní spustit nějaký jiný program s právy jiného uživatele. Záleží na konfiguraci, zda bude nebo nebude požadovat heslo. Takže třeba instalace programu pak může vypadat takto
sudo rpm -i aplikaceJinak obecně přidělit práva roota jinému uživateli nelze. Můžete z jiného uživatele udělat ekvivalent roota (uid=0), což ale silně nedoporučuji, navíc byste pak pracoval pořád s právy roota. Některé věci se také řeší tak, že se právo přidělí nějaké skupině a uživatel pak musí být členem této skupiny, aby mohl třeba používat dané zařízení. Pokud chcete konkrétnější odpověď, napište o jaké operace se jedná a jakou máte distribuci, ať může odpovědět někdo, jak se to správně dělá právě v té vaší distribuci.
man xhost
su
zkus sux
(to se zas někdo vyřádil na názvu příkazu Nejen z konzole. Třeba v KDE je spouštěcí dialog, kde se normálně zadá „Spustit jako jiný uživatel“. Zadáš tam uživatele a heslo a máš hned okno s právy jiného uživatele. Když takhle spustíš třeba Konqueror, pak v okně, které vznikne, máš práva roota.
Ale s velkou mocí souvisí velká odpovědnost. Je dobré si nastavit v účtu roota třeba jasně červené záhlaví oken, abys náhodou nezapomněl, že je potřeba s tím oknem zacházet opatrně. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.)
Já jsem taky kompiloval jádro 14 dní po prvním seznámení s Linuxem, mnohem dřív, než jsem věděl, co všechno umí bash, resp. daná distribuce. Proč ne? Je to zajímavé a člověk se o kernelu naučí několik základních věcí.
Kromě toho jsem potřeboval zprovoznit WiFi. To tenkrát nebyla samozřejmost. Nebylo součástí jádra. Naučil jsem se, jak použít patch, jak funguje konfigurační klikátko atd. To je přece užitečné. Rozhodně to v té době ohromným způsobem zvedlo můj zájem o Linux, který nakonec vedl až k (chtěnému ) smazání Windows několik měsíců poté.
Hlavní trik je v tom, že práva roota si uživatel bere jen na chvíli - na dobu nezbytně nutnou k provedení daného úkolu. To je důležité pro bezpečnost celého systému, neboť to minimalizuje pravděpodobnost, že se negativně projeví lidský faktor.
Práva roota pro danou konzoli můžeš (dočasně) získat příkazem su, popřípadě často používané příkazy spouštět pomocí sudo (což se nastaví v /etc/sudoers, viz man sudoers). Lze spustit i jedno okno v X-serveru (například souborového manažera) s právy roota.
Rozhodně se nedoporučuje používat rootovský účet pro běžnou práci, což v grafickém prostředí platí dvojnásob.
Tiskni
Sdílej: