V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Debian se dá nastavit jen pomocí textových souborů, což by vám nemuselo vyhovovat.Nie je pravda. Nejako som si rozhadzal na notebooku fedoru a zacal som kvoli tomu experimentovat s debianom. Momentalne ho mam na stolnom kompe, k plnej spokojnosti si klikam v KDE nastaveniach. Jedine veci, ktore som zatial editoval v textakoch, bolo pridanie riadku do
/etc/apt/sources.list
a editacia mojho .bashrc
. Pritom v synapticu ide urcite nastavit aj ten paskage source pomocou nejakeho klikatka...
Som skor zvedavy, nakolko bude debian podporovat moj notebook. Skusil som live CD ubuntu, a v tom mi (konecne) isla automaticky wifina aj zvukovka. Dokonca funguju FN+ tlacitka.
Viac ma ale taha k debianu, cez vikend asi poinstalujem a vyskusam na notase najprv ten. Som z neho fakt nadseny, na stolnom ide vsetko ako po masle. Jediny problem bol, ked som z notasu presiesol vlastnu aplikaciu a nesla spustit. Nastastie mi svitlo a prekompiloval som ju bez prepinacov pre merom procesor :) a uz ide aj ta.
Jak už psali výše, jádro rozhoduje, co bude podporováno, s tím souvisí i ony ovladače a třeba alsa - podpora zvuku. Můžeš když tak nabootovat "nějakej" linux a dát sem výpis lspci? Ať vidíme, o čem mluvíš ... co potřebuješ.
To je v pořádku ... poradíme, vše víme a když ne, víme, co dělat
Pro diagnostiku se používá třeba lshw, lspci, dmidecode, když máte nějaké instalačky nebo live distribuce, tak na nich něco z toho bývá, spustíte daný program, uvidíte nějaký výpis a podle něj víte, co asi tak máte shánět za ovladače.
Zkuste se to porozhlídnout v sekci hardware - uvidíte tam dost příkladů.
1. Nějak mi uniká význam instalace tisíce a jedné distribuce.
2. Ubuntu je počeštěné velmi dobře. Pokud po instalaci něco česky není, stačí jenom pár kliknutí v nastavení systému, nebo:
sudo apt-get install language-pack-cs language-pack-gnome-cs language-support-cs
3. Pokud bych měl někomu doporučit jednoduchou distribuci, řeknu mu ať si hodí korunou mezi Kubuntu a Mandriva One KDE. KDE se mi sice moc nelíbí, ale aplikace jako např. K3b a "jednolitost" prostředí mi příjdou jako celkem zajímavý argument. Jediné, co KDE chybí je Gimp, takže zůstávám jinde...
Rozhodnutí je podmíněno manuálemA co takhle manualove Wiki, nebo Eng. http://ubuntuguide.org/wiki/Ubuntu:Feisty (preklad se pry pripravuje)
nazev_toho_programu
a mel by se spustit.
locate
Pred jeho pouzitim je nutne vytvorit databazu nazvov: updatedb
(treba rootovske prava)
V pripade instalacie dalsieho SW je dobre znovu updatnut databazu rovnakym sposobom.
Podle stupně zabezpečení je možná přístup roota na přihlášení v konzoli zakázaný?
Ubuntu se chova uplne jinak a je mi to neprijemny.No nevim spis je to problem vyberu pracovniho prostredi - Gnome vs. KDE. Tebou zminovana Mandriva a OpenSuse pouziva jako vychozi prostredi KDE, Ubuntu je vychozi Gnome. (s KDE je Kubuntu) - jinak jestli je to KDE v Mandrive, OpenSuse, Kubuntu, nebo napr. FreeBSD, tak se chova +- stejne - na distribuci nezalezi.
...Nejvíce mě to táhne k SuSe ale trochu mi vadí, že pro něj nejsou manuály jako k Mandrivě...Nechci nějak mystifikovat, ale k SuSE vždycky bývala tištěná knížka (respektive knížky 3), možná už to tak není, ale bývalo to ke krabicové verzi, která se musela kupovat. Milda
Tiskni
Sdílej: