Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Jestli můžeš, zkus zapojení s co nejkratšim koaxem, zkontrolovat konektory, poohlídnout se po okolí, zda neni nějakej zdroj rušení v paprsku signálu. Stejně tak si ověř, zda máš dobře zapojenou, nastavenou, polarizaci antény.
5 metrovej kabel je dooost ...
Jinak, tohle bych spíš řešil na czfree.net.
Můžeš na zařízení regulovat výkon? Tak to zkoušej, ať zjistíš meze technologie. Máš možnost zkusit ještě něco jiného pro porovnání? Tedy zda je problém v železe nebo prostředí? My v centru Prahy na 100m valili slušně, občas na 48Mbps, i podle rychlosti lze snad usuzovat na rušení a tak.
Měřil Ti někdo ten kabel, zda nemá moc velkej útlum?
Hm, konektory dolíhaj, nepršelo, nic nezateklo, kabel neni nalomenej? Napájení stabilní? A fakt nikdo v okolí se necpe do pásma a neruší? Krom toho, co víte o šíření signálu, tvaru laloků, jak moc musí být anténa nad případnou plechovou střechou apod.?
P.S. na 100 metrů se připojim a funguji i z noťasu, na přímou viditelnost ... čili jestli má ten Atheros 2dB výkon se vším všudy?
Tady v Praze prý některé firmy umožňují zapůjčit zařízení na chvíli (den?), otestovat a případně koupit nebo vrátit. Nezkoušel jsem, zatáh mne do wifi kámoš s praxí, ten doporučil HW AP Alfu AIP-W630, má qos, nat, regulaci výkonu. Začali jsme s panelovou anténou, pak přešli na 6dB yagi a skončili u 17dB yagi, při sníženém výkonu jsme tolik nechytali rušení z okolí = odstup signálu od šumu byl o dost vhodnější.
Když jsem hledal něco o wifi, našel jsem, že paprsek signálu by měl být u antény aspoň metr nad něčim, od čeho by se odrážel, paprsek vypadá jako zúžené vajíčko, v půlce trasy to může být snad 5m od osy paprsku na 100m vzdálenosti (tipuju), aby se mu nic nepletlo do trasy šíření. S panelovou anténou jsme měli sílu signálu na cca 60% a rychlost do 11Mbps, s tou 6dB yagi kolem 65% a většinou 11Mbps, s tou 17dB jsme měli až 74% a 48Mbps. Ta 17dB yagi dělá užší paprsek, proto míň chytá rušení.
Se sněhem jsme si užili co do zkušenosti jen jednou a vše šlapalo. Taky ale tady v Praze ho bylo max 2cm na anténě ... když tak lze dát nějakou plastovou trubku přes anténu. To už je horší mráz na to AP.
Navíc jsem ještě slyšel o problémech s komunikací navzájem různých čipsetů, výrobků, proti sobě, že to dělá nečekané věci, třeba onu chybovost. To je fakt ale spíš už otázka studování třeba na CzFree.net.
Tiskni
Sdílej: