GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
nekde z internetu -> ABC pres gw te lokalni site
ABC:~# route -n Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.30.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth1 qwe.rty.uio.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 0.0.0.0 qwe.rty.uio.254 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0 0.0.0.0 192.168.30.252 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth1(ta pismena jsou tam abych nemusel psat verejne IP). Myslel jsem ze se bude delat nasledujici: pokud mi prijde dotaz z internetu sitovku eth0, tak budu odpovidat pomoci gatewaye qwe.rty.uio.254, jenze to bohuzel furt leze pres tu gateway 192.168.30.252. Diky za kazdy napad, David.
route
a ifconfig
, a použijte iproute2
(příkaz ip
). Tam můžete definovat různá pravidla (ip rule
), podle kterých se vybere příslušná routovací tabulka (třeba podle zdrojové IP adresy). Navíc ifconfig/route je už několik let (nebo desetiletí) zastaralý. Na vašem případě vidíte jeden z příkladů, proč.
/etc/iproute2/rt_tables
si vytvořte nový řádek, např.
100 internet_direct_tableTím vytvoříte novou routovací tabulku. Tu pak můžete upravovat příkazem
ip route
, takže default gw přes qwe.rty.uio.0
nastavíte třeba takhle:
ip route add default via qwe.rty.uio.254 table internet_direct_tableNo a nakonec přidáte nějaké pravidlo, které za jakých podmínek se daná tabulka použije – např. pokud je zdrojová adresa paketu
qwe.rty.uio.1
ip rule add from qwe.rty.uio.1 table internet_direct_tableMusíte zařídit, aby se tyhle příkazy spouštěly po startu systému (např. přes
rc.local
nebo něco obdobného ve vaší distribuci). Také je možné, že vaše distribuce má nějaký sofistikovaný konfigurační soubor, který při bootu rozparsuje a ty příkazy zavolá, pak by bylo lepší použít přímo ten.
Když pak nějaká aplikace bude nasluochat na adrese qwe.rty.uio.1
a přijme na ní TCP spojení, odpoví paketem se zdrojovou ip adresou qwe.rty.uio.1
a použije se nová routovací tabulka. Pro UDP to záleží na tom, zda aplikace odpoví ze stejné IP adresy, na kterou paket přijala, ale nevidím důvod, proč by odpovídala z jiné. U aplikací, které samy navazují spojení (např. http klient) můžete sám určit, přes kterou gateway půjde spojení ven tím, jako zvolíte zdrojovou ip adresu. Tedy on to běžný prohlížeč asi neumí, ale třeba u Squidu to nastavit můžete.
ABC:/usr/src# ip rule list RTNETLINK answers: Operation not supported Dump terminatedHadam, ze neco nebude zakompilovane v jadre. Je to tak?
rp_filter
(to je podle mne jediná možnost, kdy by se to mohlo aplikovat i na příchozí pakety, ale nikd yjsem to nezkoumal).
Problém s Apachem vyřešíte jednoduchým způsobem. Záleží na IP adrese, na kterou se klient připojí – z vnitřní sítě se musíte připojit na IP adresu síťovky ve vnitřní síti, z internetu na tu IP adresu síťovky, která vede přímo do internetu. Apache pak odpoví paketem se stejně nastavenou zdrojovou IP adresou, a zafungují pravidla pro výběr síťové karty. Když se klient bude připojovat přes tu správnou IP adresu, docílíte tím zároveň toho, že správnou cestou (tj. z internetu přímo, z vnitřní sítě rovnou na server a ne "kolem" přes internet) půjdou nejenom odpovědi, ale i dotazy.
Té volby síťové adresy nejsnáze docílíte tak, že na DNS dotazy na jméno serveru budete odpovídat různě pro počítače z internetu a jinak počítačům z vnitřní sítě. Jak to udělat jsem už kdysi popisoval. Pokud těch počítačů ve vnitřní síti není moc, můžete jim i přímo upravit soubory /etc/hosts
, ale řešení s DNS je elegantnější, nemusíte se starat o každý počítač zvlášť.
route
ale jádra. Důrazně se ale doporučuje takové konfiguraci vyhnout, protože jednak není garantováno, že to bude platit i v budoucnu, jednak je pak ve hvězdách, kterou položku si jádro vybere pro směrování příslušných paketů.
ip route add
', tak ano. Ale jsem si skoro jistý, že se mi nedávno podařilo takovou situaci (dvě routy se stejným rozsahem, ToS i metrikou) nějak podařilo nechtěně vyrobit.
src
určuje preferovanou zdrojovou adresu pro pakety směrované podle dané položky. Je potřeba použít směrovací pravidla, jak už bylo uvedeno v diskusi.
Tiskni
Sdílej: