Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Pro některá hesla používám správce hesel (password managery). Problém je, že nevím o žádném slušném správci hesel, který by byl multiplatformní (konkrétně mi jde o Linux a Windows, MacOS X by byl prima, ale není to úplně nutné).
Co používáte vy?
Velmi potřebnou funkcí je minimalizace do ikony na liště a „auto fill“, tzn. vložení uživatelského jména a hesla a odeslání formuláře při stisku klávesové zkratky.
Jo, o KeePass vím. Windows verze vypadá opravdu hodně dobře. Bohužel, unixová verze (KeePassX) už zdaleka tak pěkná není. Má podstatně méně funkcí, nejsem si jistý, jestli je vůbec ještě vyvíjena (verzi 0.2.2 už jsem zkoušel před hodně dlouhou dobou a pořád je to nejnovější dostupná verze). A když jsem KeePassX zkoušel, tak jsem měl problémy ho na svém systému vůbec rozchodit. Celý program na mě navíc nepůsobil vůbec dobře a „důvěryhodně“ (což je u bezpečnostního software dost podstatná vada na kráse).
.
Nemá auto fill.
Tak mi to nakonec nedalo a vyzkoušel jsem pod Linuxem KeePassX znovu, když už jsem na KeePass přešel na Windows (mimochodem na této platformě jednoznačně doporučuju – spousta funkcí, bezva provedení, open-source).
Tentokrát instalace proběhla bez problémů z RPM balíčku. (Tedy chyběla jedna knihovna a musel jsem si ručně zjistit a nainstalovat balíček, který ji obsahoval, ale to nestojí za řeč.) Program po spuštění funguje a tváří se stabilně. Chybí sice možnost minimalizace do ikony a ani auto fill není úplně spolehlivý (a pohodlí provedení Windows verze se ani nepřibližuje), ale použitelné to je. Pořád je to lepší než libovolné jiné řešení, o kterém bych věděl.
Navíc se na stránce KeePassX objevila informace, že vývoj není mrtví a pracuje se na další verzi. Snad se tedy KeePassX ještě časem zvrávorá.
Tímto tedy měním status dotazu na „vyřešeno“.
Tiskni
Sdílej: