Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Pro některá hesla používám správce hesel (password managery). Problém je, že nevím o žádném slušném správci hesel, který by byl multiplatformní (konkrétně mi jde o Linux a Windows, MacOS X by byl prima, ale není to úplně nutné).
Co používáte vy?
Velmi potřebnou funkcí je minimalizace do ikony na liště a „auto fill“, tzn. vložení uživatelského jména a hesla a odeslání formuláře při stisku klávesové zkratky.
Jo, o KeePass vím. Windows verze vypadá opravdu hodně dobře. Bohužel, unixová verze (KeePassX) už zdaleka tak pěkná není. Má podstatně méně funkcí, nejsem si jistý, jestli je vůbec ještě vyvíjena (verzi 0.2.2 už jsem zkoušel před hodně dlouhou dobou a pořád je to nejnovější dostupná verze). A když jsem KeePassX zkoušel, tak jsem měl problémy ho na svém systému vůbec rozchodit. Celý program na mě navíc nepůsobil vůbec dobře a „důvěryhodně“ (což je u bezpečnostního software dost podstatná vada na kráse).
.
Nemá auto fill.
Tak mi to nakonec nedalo a vyzkoušel jsem pod Linuxem KeePassX znovu, když už jsem na KeePass přešel na Windows (mimochodem na této platformě jednoznačně doporučuju – spousta funkcí, bezva provedení, open-source).
Tentokrát instalace proběhla bez problémů z RPM balíčku. (Tedy chyběla jedna knihovna a musel jsem si ručně zjistit a nainstalovat balíček, který ji obsahoval, ale to nestojí za řeč.) Program po spuštění funguje a tváří se stabilně. Chybí sice možnost minimalizace do ikony a ani auto fill není úplně spolehlivý (a pohodlí provedení Windows verze se ani nepřibližuje), ale použitelné to je. Pořád je to lepší než libovolné jiné řešení, o kterém bych věděl.
Navíc se na stránce KeePassX objevila informace, že vývoj není mrtví a pracuje se na další verzi. Snad se tedy KeePassX ještě časem zvrávorá.
Tímto tedy měním status dotazu na „vyřešeno“.
Tiskni
Sdílej: