Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
a netvrdte me, ze tech par radku navic na vypnuti PC by mplayer neprezil
Za prvé: je nutné si položit otázku, zda je žádoucí, aby aplikace zpracovávající pomocí kodeků pochybného původu video pochybného původu byla automaticky oprávněna k tak vysoce privilegované operaci, jakou je ukončení celého systému, kdykoli si zamane. Moje odpověď zní: jednoznačně ne. Za druhé: jednak vypnutí počítače není zdaleka jediná akce, kterou by uživatel mohl chtít provést po skončení přehrávání, jednak vypnutí počítače by mohl chtít provést i po dokončení mnoha jiných programů, zdaleka ne jen MPlayeru. Takže druhá otázka zní: je lepší do každého jednotlivého programu přidávat funkci vypínání (uspávání, stahování, …) po dokončení jeho normální funkce, nebo raději vytvořit obecný mechanismus, který umožní spustit libovolný program B po dokončení libovolného programu A? Moje odpověď zní: jednoznačně to druhé.
Tim se prece jednotlive aplikace odlisuji (tim co umi), jinak by prece byl jeden prehravac video, jeden audio, jeden prohlizec fotek a umel by jenom to svoje. Podivejte se jakym smerem se ubirali programy jako winamp, acdsee atd..dnes uz to neni jen prehravac audia a prohlizec fotek.
A já si vůbec nemyslím, že je to dobře. Když např. Netscape při přechodu z Netscape Navigatoru verze 3 na Netscape Communicator verze 4 do webového prohlížeče integroval spousty naprosto nesouvisejících funkcí (rádoby-WYSIWYG editor HTML, mailový klient, IRC klient atd.), považoval jsem to - a dodnes to považuji - za nejhorší designové rozhodnutí v historii tohoto programu. Když jednotlivé aplikace budou dobře plnit své stěžejní funkce a budou umět spolupracovat s ostatními k dosažení těch dalších, ve výsledku dostane uživatel všechno, co ve vaší koncepci "každý dělá všechno", dostane i mnohem víc a celek bude podstatně flexibilnější.
Nepopiram, ze jsem soucasny a budouci uzivatel MS Windows.
To mne nepřekvapuje. V prostředí Windows je vytváření molochů, kteří se snaží umět všechno v jednom, v podstatě normou a nikdo se neodváží jít proti proudu. Ale i tam existují zárodky zdravého rozumu: chce-li třeba aplikace zobrazit HTML dokument, nemusí sama implementovat rendering stránky, ale může si na to zjednat MSIE (a možná i jiný prohlížeč).
cat ~user/tmp/roura ; halt # (pod rootem) ... ; echo > ~/tmp/roura # (pod uživatelem)(případně
netcat, běží-li úloha na jiném počítači) nebo
while [ -d /proc/$pid ]; do sleep 60; done; halt
Pro původního tazatele: výhoda oproti implementaci vypínání do MPlayeru je kromě bezpečnostních otázek i v tom, že podle nálady místo halt mohu použít třeba s2disk nebo s2ram.
uzivatel ALL=(root) NOPASSWD: /sbin/shutdown *ad přidání funkce do přehrávače: Opravdu je to blbost a odporuje to snad všemu na čem unix stojí. Nauč se používat aspoň základ shellu, jak si napsat jednoduchý script, jak funguje atd, cron a nějaký zaškrtávátko na vypínání ti bude připadat děsně primitivní a neuniverzální.
mplayer film.avi && sudo /sbin/shutdown +5 -h
logout ponúkanú session managerom:
mplayer ... ; dcop ksmserver ksmserver logout 0 2 0
Tiskni
Sdílej: