Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
cd /sambamountpoint; dd if=/dev/hda | bzip2 -zkv9 | split -b 2000000000
Výsledné soubory se přepálí na (2) DVD.
S tím bych si uměl poradit, kontrola md5 proběhla taktéž ok (výstup z cat x* | bzip2 -dkv | md5sum
souhlasí s výstupem z dd=/dev/hda | md5sum
).
Pak mě ale napadlo, že nevím, jakým způsobem tu zálohu vysypat zpátky na HDD. Příkaz cat x* | bzip -d | dd of=/dev/hda
půjde použít pouze za předpokladu, že budu mít k dispozici nějaký disk, na který budu moct nahrát obsah těch záložních DVD. Ale já už teď vím, že žádný takový disk k dispozici nebude. Budu mít v rukou jen ta záložní DVD s rozřezaným bzip archivem a v notebooku HDD, který potřebuju obnovit. Ideální by bylo, kdyby bzip2 (případně gzip) uměly solid archives, pak by se ty záložní soubory mohly nahrát na HDD pěkně jedno po druhém pomocí dd s příslušně nastaveným seekem na of. Ale v manpages bzip2 ani gzip jsem takovouto možnost nenašel. Existuje nějaké řešení?
export quit=no while [ $quit != quit ]; do dd if=/dev/dvd ibs=2M; eject; read quit; done |\ bzip2 -dc | dd of=/dev/hda obs=2M
dd
by chtel vymenit za neco jako mount /mnt/cdrom; dd if=/mnt/cdrom/soubor_se_zalohou bs=2M; umount /mnt/cdrom
, pripadne jsou li soubory pojmenovane ruzne, tak bud je nejak pocitat (soubor_se_zalohou1, 2, ...) nebo k zadani jmena souboru zneuzit tu promennou quit.
tar c | bzip
. Sice zálohuje obsah filesystému a ne celou partition, ale to už dnes vidím spíš jako výhodu
.Tak jsem se nechal inspirovat dustinovým příspěvkem (díky za nakopnutí) a použil multivolume tar archive. Nejdřív jsem musel rezignovat na představu, že mi tar bude balit data, která mu přicházejí rourou od dd (jak jsem popsal výše). Využil jsem toho, že na samba disku bylo dost místa, a použil jsem už uloženou zabzipovanou a rozřezanou image (řekněme, že jde o soubory image.bz2aa
, image.bz2ab
a image.bz2ac
. K obalení tarem pak posloužil příkaz:
tar -cML2048000 -f archive1.tar i*
(pozor, hodnota "L" se udává v kiB!)
Po dosažení stanovené velikosti tar vyzve k přípravě cílového média (původně zamýšleno pro zálohování na pásku, takže bylo zapotřebí vyměnit pásku v mechanice) a zmáčknutí Enteru. Na stránkách gnu.org, na které mě odkázal dustin, je popsáno několik možností, jak na tuto výzvu taru reagovat (je např. možné vyvolat subshell). Mě se hodila volba n
, která umožňuje zvolit jiné jméno souboru, do kterého se bude další část archivu ukládat (nebylo třeba přesouvat právě vytvořený archive1.tar na samba disku do jiného adresáře:
n archive2.tar [Enter]
n archive3.tar [Enter]
První dva soubory jsem vypálil na jedno DVD, třetí soubor na druhé DVD (je to trošku krkolomé, ale nechtělo se mi laborovat s ukládáním souboru o velikosti > 2GB).
Fukčnost jsem ověřil pomocí:
tar -xMOf archive1.tar | bzip2 -dk | md5sum
Při výzvě k přípravě dalšího svazku opět použiji příkaz n
:
n archive2.tar [Enter]
n archive3.tar [Enter]
Po nahrání druhé části archivu samozřejmě navíc vyměním DVD. Checksum sedí.
Ve finále by samozřejmě obnova disku měla vypadat takto:
tar -xMOf archive1.tar | bzip2 -dk | dd of=/dev/hda
- což však nebudu zbytečně zkoušet , zatím to jede. I když jsem si pomocí md5sum ověřil, že bzip tímhle způsobem umí image korektně rozbalit, tj. nevadí mu čekání na vstupu při přerušení toku dat při výměně médií, nejsem si jist, zda něco takového nebude vadit programu dd a nezačne se třeba chovat nějak nepředvídatelně (nebo jen nepředvídaně?
). To ale ověřím až při případné ostré akci.
Mondorescue a další programy jsem nepoužil hlavně kvůli tomu, že jsem je nenašel ve Slaxu, což je jediná live distribuce, kterou aspoň trošku znám (a mám vypálenou). Teda pokud nepočítám Knoppix, ale ntb má 512MB RAM, takže tam Knoppix nepůjde do RAM vybalit.
Stejně mě ale trošku mrzí, že tar neumí vytvořit balík ze streamu, už by mu snad nic nechybělo k dokonalosti, budu muset mrknout, jestli autoři nemají někde wishlist.
A co na tom bylo asi úplně nejtěžší? Asi pořádně přečíst man tar
, aby člověk nepřehlédl přepínač -O
. A proto RTFM!
Tiskni
Sdílej: