Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
maximální možná rychlost práce s databázovým souborem (i např. použití více síťových karet pro bonding)
všichni stejná práva (neomezená) v přístupu
zálohování provádím ručně, ale pokud by se nezpomalila odezva, použil bych pro jistotu i RAIDServer by běžel na stávajícím železe: Dell Precision Workstation 650, 2 x Intel XEON 2,2GHz, 2GB RAM/400MHz, HDD pro databázi 36GB/15000rpm SCSI U320, řadič LSI SCSI 1020/1030, HDD pro statická data 250GB/IDE UATA100, síťovka je jediná gigabit D-Link DGE-550T 64bit PCI, ale můžu jich použít i víc. Celá síť je gigabitová, workstationy mají síťovky D-Link DGE-530, switche jsou zatím Ovislink 8x1Gb, ale chci je nahradit něčím silnějším (čím?) Poraďte prosím, jaká je pro tuto aplikaci
nejvhodější distribuce
jaké použít typy partition
jaké použít nejnutnější instalační balíčky (server nebude dělat nic jiného)Myslím, že podobný problém řeší spousta jiných lidí, ale ve fóru jsem konkrétní odpovědi nenašel.
nejsem zas takový amatér, jak to podle dotazu nejspíš vypadalo, ale 15 let dělám sítě a jejich správu pro několik firem, kde se však výhradně používají výhradně Windows. S Linuxem jsem si hrál jen tím, že jsem na pár mašin nainstaloval Mandriva Linux 2008, ale na tom jsem se moc nenaučil, protože si to všechno nainstalovalo samo... ale zpět k fileserveru.
Včera jsem udělal první pokusy. Jelikož nejsem linuxář a složitější konfigurace by mě nejspíš odradila, musel jsem použít něco jiného. V jedné z místních diskusí jsem si našel odkaz na FreeNAS. Jak jsem se dočetl, není to Linux, ale FreeBSD, což je ale v tuto chvíli v podstatě jedno.
Použil jsem jenom stařičký pokusný disk (850MB), abych si nerozdrbal původní už vcelku vyladěné Windows. První, co mě fascinovalo, byla rychlost instalace a podpora ovladačů. Všechno si po prvotní detekci našel sám. A to ten počítač nemá úplně standartní konfiguraci. Instalace trvala jen asi 3 minuty i se čtením menu a konfigurací LAN ;)
Přes webové rozhraní z klientské stanice jsem nastavil mount point a shares, zapl Sambu a ejhle, ono to jelo. Tak jednoduchý rozběh jsem nečekal.
Testy jsem provedl tyto:
Rychlost zápisu 500MB souboru na server:
Pod FreeNAS: Zprvu 20MB/s, pak to postupně slezlo na 1,8MB/s, myslím že to ale bylo rychlostí toho malého disku.
Pod Windows XP: stejně jako na FreeNAS, jen zprvu to zapisovalo jen 8MB/s, pak 1,8MB/s
Pod Windows 2000 server: téměř stabilně to jelo 5-8MB/s
Rychlost čtení 500MB souboru ze serveru:
Pod FreeNAS: zprvu 40MB/s, pak to slezlo na 5-8MB/s
Pod Windows XP: stabilně 5MB/s
Pod Windows 2000 server: téměř stabilně to jelo 5-8MB/s
Z tohoto výsledku jsem byl docela roztrpčen a tak jsem hledal dál, hlavně proto, že stará Windows 2000 server dávala nejlepší výsledky. Další hodinou testů jsem zjistil, že úzké hrdlo není v oper. systému, ale ve switchi. On ten gigový switch v sobě nemá nejspíš dostatečný buffer, takže to dokonce i občas vyhodilo hlášku "Zápis se spožděním se nezdařil". Novější operační systémy využívaly rychlost síťovky naplno a tak zahlcovaly switch, kdežto stará windows 2000 nerozjela síťovku naplno a tak k zahlcování nedocházelo. Když jsem připojil počítače napřímo přes křížený kabel, začaly se dít divy.
Zápis a čtení na disk při přímém propojení:
Pod FreeNAS: čtení stabilně 40MB/s, zápis nejprve 40MB/s, pak slezl na 20MB/s
Pod WinXP: čtení i zápis stabilně 20MB/s
Pod Win2000 server: čtení i zápis stabilně 5-8MB/s
Takže závěr je ten, že FreeNAS je v dané situaci asi 2x rychlejší, než WinXP a rozhodně líp bufferuje. Teď by mě zajímalo, jak výkon vytunit na maximum. Chci použít dvě síťovky a koupit switch, který podporuje rozložení datového toku na více LAN v jednom PC.
Ad hw/sw RAID - hw raidy bývají v linuxu bez problémů na hp a ibm serverech (minulý měsíc jsem bojoval s nejnovějším dellem, ale nakonec úspěšně); SATA řadiče deklarující "podporu" RAID jsou v linuxu nepoužitelné - alespoň já jsem se ještě nesetkal s žádným, který byl fungoval. Pak to řeším klasickým sw raidem, ten bývá bezproblémový.
A ještě bych doplnil (k předchozím příspěvkům) - nepleťte si RAID1 (5 6 10) se zálohovacím zařízením !!! Redundatní disk nezabrání trotlovi nebo špatnému dnu ty data smazat/přepsat/zku... atd !!!
Díky za příspěvek. Myslím, že zkusím otestovat, jak se bude chovat sw raid na IDE discích a když to pošlape, tak přiměju šéfa uvolnit prostředky na druhý SCSI disk a udělám RAID1 na tom SCSI. Kdyby ty disky nebyly tak šíleně drahé, tak už ho tam mám dávno. Škoda, že mi nikdo nenapsal praktické zkušenosti, jestli ten RAID nezpomalí práci s databází.
Jinak co se zálohování týče, tak data ze SCSI disku (hlavně ta databáze), se několikrát denně kopíruje na druhý (IDE) disk a večer pak na záložní úložiště mimo server. Takže to zálohování opravdu není potřeba tady rozebírat.
S d-linkem jsem neměl na mysli ani tak poruchovost, jako spíš to, že manag. switch by měl umět věci, které ty d-linky většinou neumí. Ale asi jsem zatížen historickým případem, kdy mi do páteře, jejíž nejvzdálenější body byly od sebe cca 3km nutili "menažovatelné" d-linky, které šly "menažovat" po seriové lince. To jsem d-linku ani po 7 letech neodpustil
Konkrétně D-Linkové switche DGS-12xx mají jednu úžasnou feature - mám-li do něj zapnutý počítač s neinicializovanou síťovou kartou (např. vypnutý počítač s Wake-on-LAN, nebo prostě zapnutý počítač, který se ještě nerozjel a nedohodl si rychlost), funguje příslušný port jako 10Mb HD a CELÝ switch se degraduje do této rychlosti - takže i když ostatní zařízení mají gigový link, switch switchá jenom deset mega. Ověřeno s několika typy těchto switchů a různými zařízeními s různými síťovkami, takže to zjevně není náhodný jev
To jenom tak, abyste se s tím switchem nevydu..., ééé nezklamal.
Dobry den.
Podle meho nazoru: Pokud se vejde cely velky soubor do cache, je vpodstate jedno, na jakem je filesystemu.
Jde jenom o to, donutit ho, aby v te cache byl.
Na vcelku libovolnem UNIXU vetsinou plati, ze pokud napisete cat velky_soubor > /dev/null, mate ho v cache(pokud se tam vejde).
Co se tyka bondovani - co jsem kdy zazil - nezrychli se jedno osamocene cteni, ale zrychli se konkurencni pristup.
Nevim jak funguje MS ACCESS, ale pokud neprobiha synchronizace prilis casto (nebudou se potkavat pozadavky z ruznych stroju), pak Vam bonding nic moc neprinese.
Marek
Díky za vyčerpávající vysvětlení :) Začnu odzadu...
Ten malý disk tam byl jen na zkoušku, abych nemusel rušit Windows, kdyby si ten FreeNAS nerozuměl s řadiči. Ale naštěstí je to dost vychytaný soft, takže si našel všechno a teď už všechno jede jak na drátkách.
Databázi jsem hodil na SCSI disk (Seagate 76GB,15000rpm), pasivní data pak na velký disk na IDE a vše jede, jak má. Testy jsem dělal jen kopírováním z/do serveru na pc přímým propojením kabelem. Čtení/zápis 40MB/s (=320Mbps?), pokud šlo o jeden velký soubor. Víc jsem zkoušet nepotřeboval.
Práce se VELMI ZŘETELNĚ zrychlila. V podstatě ani není poznat, že se pracuje na databázi přes síť. Nezaznamenal jsem žádné zpomalení proti práci na lokálním disku ani při velkém výběru a filtrování položek a současné práci všech lidí. FreeNAS cachuje perfektně.
Mise byla splněna...
Taky mám vždycky radost jako malej kluk, když si na moderním železe pustím nějakou softwarovou vykopávku, a ono se to chová jako babeta s motorem z migu.Takové aplikace se dají dělat i dneska, když se chce.
Tiskni
Sdílej: