Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
#/etc/apt/sources.list # # deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r1 _Etch_ - Official i386 NETINST Binary-1 20070820-20:21]/ etch contrib main #deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r1 _Etch_ - Official i386 NETINST Binary-1 20070820-20:21]/ etch contrib main deb ftp://debian.cz/debian/ etch main non-free contrib #deb-src http://debian.sh.cvut.cz/debian/ etch main non-free contrib deb http://security.debian.org/ etch/updates main contrib non-free deb-src http://security.debian.org/ etch/updates main contrib non-free3-nainstaluju grafické prostředí :
aptitude update aptitude install xserver-xorg kde kdm4-nastavím v /etc/X11/xorg.conf vesa mod, abych věděl, že grafické prostředí jede
Primluvil bych se za pouziti netinstall. CD ma asi 140MB a zbytek (asi 700MB ?) stahen z netu a mas to cerstvy a i s grafickym prostredim.
aptitude update
aptitude install xserver-xorg kde kdm
fungovalo dobře, nainstalovalo se grafické prostředí a dalo mi vybrat jaké z nich má být defaultní, bohužel jsem se do nich nedostal kvůli tomu, že byl xserver zakázán.
U verze debian-40r4a-amd64-kde-CD-1.iso se mi IPv6 zobrazilo správně. Jaký je rozdíl mezi debian-40r4a-amd64-kde-CD-1.iso a debian-40r4a-amd64-CD-1.iso?
Grafická karta: NVidia GeForce 8600M GT
Teď je otázka, zda tázající umí editovat plain text soubory v příkazové řádce.
Pro tazatele: Doporučuju se naučit editovat plain text soubory (konfigurační soubory) v příkazovém řádku pomocí např. editoru vi
, resp. Vim
. Pavel Satrapa napsal perfektní návod.
Máte pravdu, ale: vi
je standardně obsažen v každém Unixu. To o GNU/Linuxu platí taky. Takže když se tazatel naučí ovládat vi
, tak vlastně zabije víc much jednou ranou.
#grep EE /var/log/Xorg.0.log
Tiskni
Sdílej: