Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
#/etc/apt/sources.list # # deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r1 _Etch_ - Official i386 NETINST Binary-1 20070820-20:21]/ etch contrib main #deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r1 _Etch_ - Official i386 NETINST Binary-1 20070820-20:21]/ etch contrib main deb ftp://debian.cz/debian/ etch main non-free contrib #deb-src http://debian.sh.cvut.cz/debian/ etch main non-free contrib deb http://security.debian.org/ etch/updates main contrib non-free deb-src http://security.debian.org/ etch/updates main contrib non-free3-nainstaluju grafické prostředí :
aptitude update aptitude install xserver-xorg kde kdm4-nastavím v /etc/X11/xorg.conf vesa mod, abych věděl, že grafické prostředí jede
Primluvil bych se za pouziti netinstall. CD ma asi 140MB a zbytek (asi 700MB ?) stahen z netu a mas to cerstvy a i s grafickym prostredim.
aptitude update
aptitude install xserver-xorg kde kdm
fungovalo dobře, nainstalovalo se grafické prostředí a dalo mi vybrat jaké z nich má být defaultní, bohužel jsem se do nich nedostal kvůli tomu, že byl xserver zakázán.
U verze debian-40r4a-amd64-kde-CD-1.iso se mi IPv6 zobrazilo správně. Jaký je rozdíl mezi debian-40r4a-amd64-kde-CD-1.iso a debian-40r4a-amd64-CD-1.iso?
Grafická karta: NVidia GeForce 8600M GT
. Editovat xorg.conf, nastavit vesu atd. Jak už jsem psal a pomalu postupně všechno rozcházet. Pak nainstalovat ovladače od nvidie atd.Teď je otázka, zda tázající umí editovat plain text soubory v příkazové řádce.
Pro tazatele: Doporučuju se naučit editovat plain text soubory (konfigurační soubory) v příkazovém řádku pomocí např. editoru vi, resp. Vim. Pavel Satrapa napsal perfektní návod.

Máte pravdu, ale: vi je standardně obsažen v každém Unixu. To o GNU/Linuxu platí taky. Takže když se tazatel naučí ovládat vi, tak vlastně zabije víc much jednou ranou.
#grep EE /var/log/Xorg.0.log
Tiskni
Sdílej: