Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Dobrý den,
mám 32bitový systém (Ubuntu Intrepid) a chtěl bych zkusit si přeložit vlastní 64bitový kernel (kvůli 4GB paměti). Než se do toho pustím, zajímalo by mě:
-jde to vůbec? Máte s tím někdo vlastní zkušenost?
-jaké 64bit knihovny to bude vyžadovat? Nerozhodí se stávající 32bit systém?
Z různých důvodů nechci využít balíčky s 64bit kernelem z distribuce. Díky za názory.
Jirka
Nainstalujte si binutils a gcc pro křížový překlad z x86 na x86-64 a pokračujte podle návodu Cross-compilation.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede. Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol). Přechod 32->64 prostě není jen o tom překompilovat 64bitové jádro. Pokud chcete přejít na 64 bit, tak nejjednodušší cesta je zazálohovat uživatelská data a znovu nainstalovat. Ideální je pokud máte /home na zvláštní partition. Pak můžete mít jak 32bit instalaci tak 64 bit a sdílet uživatelská data, mezi oběma instalacemi.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede.
Nezkoušel jsem to v praxi, ale nevidím zásadní důvod, proč by to nemělo jít.
Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem
Staticky linkované samozřejmě budou fungovat také.
ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol).
Jejich 32-bitové verze, abychom byli konkrétní…
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Já samozřejmě také. Ale mám funkční a odladěný 32bitový systém, který si nechci rozhodit. Nemám tolik času, abych mohl zůstat pár dní bez notebooku a rozcházet to, co v amd64 prostě nechodí/chodí jinak než v x86...Pouze potřebuju víc paměti pro vmware-player a stávající jádro vidí z 4GB fyzických pouze 3GB, což mně trochu se**.
1.12.2008 19:14
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
A co -PAE jádro (nebo jak se jmenuje v Ubuntu)?
1.12.2008 19:18
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
... asi se to jmenuje ...-bigmem
Staci zapnut v jadre podporu pre 32 bitove spustitelne subory (ELF) a pojde aj s 32 bitovym systemom.
HP ML115 (dual Opteron) nám nenabootovalo žádné 32-bitové distribuční jádro. Stačilo do 32-bitového debianu nainstalovat jádro amd64 (přímo balíček 32-bitové distribuce debianu) a systém jede v pořádku. Druhý stroj jede na celém 64-bitovém debianu, také OK.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz