Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
dosud jsem pracoval je ve windows, ale chtel bych zkusit k nemu pridat linux ale nevim ktery. (je jich docela dost a ja jsem nerozhodny)
tak to se budes muset rozhodnout.. protoze tady ti kazdy poradi to co se libi jemu... zkus treba ubuntu nebo suse ... ty mi prijdou celkem v pohode pro zacatecniky.. jinak gentoo, debian nebo archlinux bych ti doporucil...
ja bych klidne doporucil ten SLACKWARE. sam jsem na nem, jako uplny zacatecnik v linuxu bez jakychkoli znalosti a informaci o nem, zacinal.
opravdu te hodne nauci. ze stejneho duvodu bych volil i ten DEBIAN (vlastni zkusenost) ci UBUNTU (dle reakci jinych uzivatelu)
pokud jsi vsak zvykly si veskera nastaveni naklikat, pak opravdu nelpesi bude MANDRIVA ci SUSE
kdyby ses rozhodnul pro slackware, treba ti pomuze tento navod na instalaci, ktera se stale nemeni :)
tiez som zacinal na Slackware a len vdaka tomu sa teraz v Linuxe vyznam, zo zaciatku je to dost hardcore, ale donuti to cloveka robit si v systeme skoro vsetko samja bych klidne doporucil ten SLACKWARE. sam jsem na nem, jako uplny zacatecnik v linuxu bez jakychkoli znalosti a informaci o nem, zacinal.
a muzu jako uplny zacatecnik zacit vubec na pokrocilejsich systemech nebo bych to nezvladal?
dost zalezi na tom, kolko casu si ochotny do toho investovat a aku mas "vydrz", pokial uvazujes nad Gentoo, tak tu je podrobny navoda muzu jako uplny zacatecnik zacit vubec na pokrocilejsich systemech nebo bych to nezvladal?
Žádný Linux nevolte. Pokročilejší systém zcela určitě nezvládnete, pokud nemáte špičkové znalosti angličtiny, programování a Unixů. Userfriendly distribuce jsou problematické a hardcore. Zvládnout opravit jejich chyby také nezvládnete, a to ani po poradě v poradně. Sám se přesvěčte stažením liveCD Ubuntu (balast o 700MByte) co je to zač.
Nejlepší je používat systém, který znám. GNU/Linux je o ladění, marném reportování chyb, časté kompilaci. Žebrání na fórech apod. Nepřináší vůbec nic navíc - všechno důležité, co běží na GNU/Linuxu něží ve Windows a to mnohem lépe.
Tady bych dodal, že Ubuntu (staré stable) na staré mašině může (nový HW to zvládat nebude) být výhodné pro některé chudší studenty, ženy v domácnosti, starobní důchodce za předpokladu, že mají minimální požadavky na OS, aplikace a štěstí, že jim jde to, co potřebují (chtějí).
Vás jsme tu potřebovali.
Máte-li štěstí, pak Vám vše co potřebujete funguje. To je ovšem celkem řídký jev. K rozhodnutí Linux používat vede většinou odpor vůči společnosti (rodičům) a to je špatně. Snaha ušetřit na nepravém místě je taky špatná. Místo práce a zábavy se neustále řeší problémy how-to rozchodit úplně základní věc. Čas jsou peníze, proto Linux ne.
Jinak si do terminálu napište : setxkbmap cz
Aby Vám tu lidé rozuměli.
tak to rozhodne nesouhlasim.
a usetrit na nespravnem miste? jakoze usetrit tim, ze nebudu nehoraznou sumou financovat neco, co nefunguje tak jak ma a jez support stoji za h****? nehoraznou sumou mam na mysli
sumu neodpovidajici kvalite.
a ze nekde neco nefunguje? vzdyt je to stejny jako na woknech. nemas ovladace, nebude ti to fungovat. v tom neni zadnej rozdil. poznamka tebou uvedena je tedy irelevantni.
pripomina mi to, jak mi kolegyne rekla, ze na linuxu ji veci nefungujou tak, jako na oknech, ze si treba otevirala xls soubor a ono se to oteviralo v excelu, kdezto na linuxu se ji to otvira
v kspread, namisto OOcalcu. tak jsem ji musel taky vysvetlovat, ze se musi zmenit asociace typu souboru, jako na woknech. nemas-li nainstalovane office na woknech a nebo spatnou asociaci,
asi se ti tezko bude xls soubor otevirat v excelu, ze? :)
Ha, ha, ha,
Hu, hu, hu...
Není. Ještě tam chybí hi hi a he he. 
Pro nechápavého:
Hu, Hu, Hulán
jo pán je tzv. prudič :) tak to joooo ... viz. http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/253270#5
Nojo, Jirka všemu rozumí. Já například nepracuji v IT, programování nerozumím ani zbla a jediné, co trochu znám je anglilčtina. Přesto mohu v Linuxu celkem bez problémů pracovat, na začátku je určitá časová investice (ano - je třeba poznat základy, pokud člověk v Linuxu pracovat chce), později se však ztráty vracejí zpět ve formě stability, funkčnosti a především téměř nulovými náklady na upgrade a licence. Nepočítaje v to žádné nebezpečí virů, napadených stránek apod. Díky sníženým nákladům mohu jako společník malé výrobní firmy napomoci ke konkurenceschopnosti výrobků, které jinak se valí z Asie po kamionech. Dnes, v době krize se počítá každá koruna. Ne všechny aplikace lze v Linuxu spustit, to je pravda. Ale lze je buď nahradit a i když ne, lze v pohodě kombinovat stroje s Windows a Linuxem v jedné síti. A pro domácnost? tam také má své místo, pokud není člověk vyložený pařan nejnovějších her. Pro multimédia Linux vyhovuje dobře. Je pravda, že někdy bývá zejména u notebooku pro začátečníka problém s rozchozením wifi karty.
Použití distribuce není rozhodující, ale já osobně bych uživateli Wndows doporučil Kubuntu. Rozložení na monitoru je podobné jako u Windows a podobné je i ovládání spouštění programů apod. V každém případě ten, kdo by se chtěl věnovat Linuxu déle než jen se na něj "kouknout", bych stejně doporučoval nějakou příručku nebo aspoň návody na internetu, kde jsou základy Linuxu popsány. A znalosti pár základních příkazů v příkazové řádce také rozhodně nejsou na škodu.
Tiskni
Sdílej: