Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Přecházím z windows na linux a potreboval bych doporucit distribuci. Vim co se pise v navodech, ale ja osobne bych nechtel zacinat na jednoduche distribuci. Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"(tj ze bych ji nerad behem pouzivani menil). Rad bych zacal na distribuci pro pokrocilejsi uzivatele.Mozna to pro me nebude ze zacatku lehke, ale později si to chci opravdu uzit. Uvazoval jsem napr. o gentoo, slackware nebo debian. Poradte prosim ktery nebo mi vymluvte mou teorii děkuji.
Debian - Bude te to hodne stat,
ale stoji to za to.
NN
> Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"
Tak to musí být opravdu kouzelná distribuce. :-)
no ja sem musim protlacit Fedoru mam ji raaaaaaaaaaaaaaad
Fedoru nepovažuju za distribuci na celý život
Doporucuji debian. Stabilni a zvyknete si na nej rychle.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje? Nerozumím. Operační systém je vlastně nástroj na spouštění aplikací. Zatím nikdo přesvědčivě nesepsal rozdíly mezi distribucemi a proč konfigurák je jednou tady a podruhé támhle... Přijde mi to jako veliký zmatek.
Fakt nevím proč by mě měl stačit třeba Slackware a nestačit něco jiného. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti? Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?
Můj názor: existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatele. A pak existuje 350 velmi málo se lišících "distribucí", které jenom rozmělňují uživatele. Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému?Ano chci, dokonce to mám i jako předmět ve škole.
Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?Naučíš se toho zatraceně hodně. A ano tyto zanlosti já osobně potřebuju, a nejen já.
Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?Každá distribuce kterou jsem zkoušel mi vyhovovala jinak, takže nejsou stejné. A spoustě lidem vyhovovala distribuce, která mě nevyhovovala, takže ano je potřeba mít víc distribucí, abychom si já, Karel, Franta a Dominik mohli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje?V tom, že takzvaně „jednoduchá“ distribuce se stává složitou, pokud například nefunguje grafické rozhraní - přeci jen hledat a upravovat konfiguraci v OpenSUSE, nebo v Archu či Slackware je dost podstatný rozdíl.
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti?Každý, kdo si doma nainstaluje OS, je administrátorem. A dále viz přechozí odpověď - v okamžiku, kdy něco nefunguje, se právě tzv. "složitá" stává tou jednoduchou.
existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatelePřemýšlím, které 3 to asi mohou být. LFS (i když to není přímo distribuce), SourceMage, a ta třetí, že by Gentoo? A nebo SourceMage, Gentoo a Arch? Ale to ne! Arch jsem si zamiloval právě proto, jak je ohromně jednoduchý, protože v ostatních distribucích jsem se doslova topil a psal si poznámky, co kde mám hledat, jinak jsem byl bezradný. V Archu je vše na svém místě, přesně tam, kde to člověk hledá. Arch neoplývá milionem klikátek nejspíš proto, že je tam vůbec nikdo nepotřebuje, protože než by nastartovalo klikátko, už to má člověk nalezené a upravené…
nebo mi vymluvte mou teorii
Pokud zvolíš "složitou" distribuci jako Gentoo, Debian, Slackware (...), tak je větší pravděpodobnost, že se vrátíš zpět k Windows.
I u těch "lehčích" distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Mandriva...) můžeš "jít do hloubky".
Pro tebe bude nejlepší zpočátku něco lehčího a až se naučíš aspoň základy, tak klidně můžeš přejít na "složitější" distribuci GNU/Linuxu.
Jednu dobu jsem nemoh dopustit na Slackware, líbila se mi jeho přehlednost a "jednoduchost". A i přesto jsem skončil u Kubuntu a nestěžuju si.
Naprostý souhlas.
Tiskni
Sdílej: