Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Přecházím z windows na linux a potreboval bych doporucit distribuci. Vim co se pise v navodech, ale ja osobne bych nechtel zacinat na jednoduche distribuci. Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"(tj ze bych ji nerad behem pouzivani menil). Rad bych zacal na distribuci pro pokrocilejsi uzivatele.Mozna to pro me nebude ze zacatku lehke, ale později si to chci opravdu uzit. Uvazoval jsem napr. o gentoo, slackware nebo debian. Poradte prosim ktery nebo mi vymluvte mou teorii děkuji.
Debian - Bude te to hodne stat,
ale stoji to za to.
NN
> Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"
Tak to musí být opravdu kouzelná distribuce. :-)
no ja sem musim protlacit Fedoru mam ji raaaaaaaaaaaaaaad 
Fedoru nepovažuju za distribuci na celý život 
, ale kazdej to bere jinak. No slackware vlastne taky
Doporucuji debian. Stabilni a zvyknete si na nej rychle.
. Typicky se totiž začátečník ptá na co nejvíc user-friendly distro. Nejlépe něco jako windows, ale aby to byl linux
. Tady kolega se chce seznámit s linuxem pořádně a hledá k tomu vhodné distro. Tak proč mu neporadit
A v čem jednoduchá distribuce omezuje? Nerozumím. Operační systém je vlastně nástroj na spouštění aplikací. Zatím nikdo přesvědčivě nesepsal rozdíly mezi distribucemi a proč konfigurák je jednou tady a podruhé támhle... Přijde mi to jako veliký zmatek.
Fakt nevím proč by mě měl stačit třeba Slackware a nestačit něco jiného. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti? Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?
Můj názor: existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatele. A pak existuje 350 velmi málo se lišících "distribucí", které jenom rozmělňují uživatele. Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?
. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému?Ano chci, dokonce to mám i jako předmět ve škole.
Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?Naučíš se toho zatraceně hodně. A ano tyto zanlosti já osobně potřebuju, a nejen já.
Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?Každá distribuce kterou jsem zkoušel mi vyhovovala jinak, takže nejsou stejné. A spoustě lidem vyhovovala distribuce, která mě nevyhovovala, takže ano je potřeba mít víc distribucí, abychom si já, Karel, Franta a Dominik mohli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje?V tom, že takzvaně „jednoduchá“ distribuce se stává složitou, pokud například nefunguje grafické rozhraní - přeci jen hledat a upravovat konfiguraci v OpenSUSE, nebo v Archu či Slackware je dost podstatný rozdíl.
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti?Každý, kdo si doma nainstaluje OS, je administrátorem. A dále viz přechozí odpověď - v okamžiku, kdy něco nefunguje, se právě tzv. "složitá" stává tou jednoduchou.
existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatelePřemýšlím, které 3 to asi mohou být. LFS (i když to není přímo distribuce), SourceMage, a ta třetí, že by Gentoo? A nebo SourceMage, Gentoo a Arch? Ale to ne! Arch jsem si zamiloval právě proto, jak je ohromně jednoduchý, protože v ostatních distribucích jsem se doslova topil a psal si poznámky, co kde mám hledat, jinak jsem byl bezradný. V Archu je vše na svém místě, přesně tam, kde to člověk hledá. Arch neoplývá milionem klikátek nejspíš proto, že je tam vůbec nikdo nepotřebuje, protože než by nastartovalo klikátko, už to má člověk nalezené a upravené…
nebo mi vymluvte mou teorii
Pokud zvolíš "složitou" distribuci jako Gentoo, Debian, Slackware (...), tak je větší pravděpodobnost, že se vrátíš zpět k Windows.
I u těch "lehčích" distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Mandriva...) můžeš "jít do hloubky".
Pro tebe bude nejlepší zpočátku něco lehčího a až se naučíš aspoň základy, tak klidně můžeš přejít na "složitější" distribuci GNU/Linuxu.
Jednu dobu jsem nemoh dopustit na Slackware, líbila se mi jeho přehlednost a "jednoduchost". A i přesto jsem skončil u Kubuntu a nestěžuju si. 
Naprostý souhlas.
. Distribuci, která vám bude vyhovovat, a "zůstane vám na celý život", vám nenajdeme my, tu si musíte najít sám. A naleznete ji tak, že zvolíte tu, která bude nejlépe vyvhovovat vašim potřebám. Ovšem to, jaké linuxové potřeby máte, nevíte teď pravděpodobně ani vy sám. To se dozvíte teprve tehdy, až Linux poznáte. Což nemůžete, dokud někde nezačnete. Proto nečekejte, že u zvolené distribuce s jistotou zůstanete, ať už bude vaše volba jakákoliv.
Nehledě na to, že vaše "linuxové potřeby" se mohou s časem měnit. Můžete být dlouho spokojen s distribucí, kde si všechno děláte sám, pak si třeba založíte rodinu a zjistíte, že máte na Linux tak málo času, že potřebujete distribuci, která "just works", a to bez nutných zásahů do konfiguráků. Nebo vás prostě ty věčné úpravy konfiguráků omrzí.
Proto si myslím, že ať už do začátku zvolíte cokoliv, stejně časem přejdete někam jinam. Nejdříve potřebujete získat rozhled, a teprve až ho získáte, budete vědět, co chcete, a která distribuce vám to splní. Jen pro ilustraci, jsem začínal na Mandrake Linuxu, který jsem používal asi rok. Přívětivost mi v začátku pomohla, ale nijak neomezovala mou tendenci pronikat do hloubky a konfigurovat lecos ručně. Pak jsem přešel na Debian. Tam už jsem musel všechno dělat sám, což jsem de facto chtěl. Po zakoupení nového stroje jsem chtěl rychle všechno zprovoznit, tak volba padla na Ubuntu. No a na notebooku jsem kvůli rychlosti přešel na Arch Linux, který jsem si tak oblíbil, že jsem ho nakonec nasadil všude. A zůstal jsem u něj. Mezitím jsem experimentoval, ale nepřičichl ke Slackware, Gentoo a FreeBSD (OK, to není Linux, ale je to Unix).
Tiskni
Sdílej: