Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Přecházím z windows na linux a potreboval bych doporucit distribuci. Vim co se pise v navodech, ale ja osobne bych nechtel zacinat na jednoduche distribuci. Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"(tj ze bych ji nerad behem pouzivani menil). Rad bych zacal na distribuci pro pokrocilejsi uzivatele.Mozna to pro me nebude ze zacatku lehke, ale později si to chci opravdu uzit. Uvazoval jsem napr. o gentoo, slackware nebo debian. Poradte prosim ktery nebo mi vymluvte mou teorii děkuji.
Debian - Bude te to hodne stat,
ale stoji to za to.
NN
> Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"
Tak to musí být opravdu kouzelná distribuce. :-)
no ja sem musim protlacit Fedoru mam ji raaaaaaaaaaaaaaad 
Fedoru nepovažuju za distribuci na celý život 
, ale kazdej to bere jinak. No slackware vlastne taky
Doporucuji debian. Stabilni a zvyknete si na nej rychle.
. Typicky se totiž začátečník ptá na co nejvíc user-friendly distro. Nejlépe něco jako windows, ale aby to byl linux
. Tady kolega se chce seznámit s linuxem pořádně a hledá k tomu vhodné distro. Tak proč mu neporadit
A v čem jednoduchá distribuce omezuje? Nerozumím. Operační systém je vlastně nástroj na spouštění aplikací. Zatím nikdo přesvědčivě nesepsal rozdíly mezi distribucemi a proč konfigurák je jednou tady a podruhé támhle... Přijde mi to jako veliký zmatek.
Fakt nevím proč by mě měl stačit třeba Slackware a nestačit něco jiného. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti? Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?
Můj názor: existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatele. A pak existuje 350 velmi málo se lišících "distribucí", které jenom rozmělňují uživatele. Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?
. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému?Ano chci, dokonce to mám i jako předmět ve škole.
Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?Naučíš se toho zatraceně hodně. A ano tyto zanlosti já osobně potřebuju, a nejen já.
Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?Každá distribuce kterou jsem zkoušel mi vyhovovala jinak, takže nejsou stejné. A spoustě lidem vyhovovala distribuce, která mě nevyhovovala, takže ano je potřeba mít víc distribucí, abychom si já, Karel, Franta a Dominik mohli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje?V tom, že takzvaně „jednoduchá“ distribuce se stává složitou, pokud například nefunguje grafické rozhraní - přeci jen hledat a upravovat konfiguraci v OpenSUSE, nebo v Archu či Slackware je dost podstatný rozdíl.
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti?Každý, kdo si doma nainstaluje OS, je administrátorem. A dále viz přechozí odpověď - v okamžiku, kdy něco nefunguje, se právě tzv. "složitá" stává tou jednoduchou.
existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatelePřemýšlím, které 3 to asi mohou být. LFS (i když to není přímo distribuce), SourceMage, a ta třetí, že by Gentoo? A nebo SourceMage, Gentoo a Arch? Ale to ne! Arch jsem si zamiloval právě proto, jak je ohromně jednoduchý, protože v ostatních distribucích jsem se doslova topil a psal si poznámky, co kde mám hledat, jinak jsem byl bezradný. V Archu je vše na svém místě, přesně tam, kde to člověk hledá. Arch neoplývá milionem klikátek nejspíš proto, že je tam vůbec nikdo nepotřebuje, protože než by nastartovalo klikátko, už to má člověk nalezené a upravené…
nebo mi vymluvte mou teorii
Pokud zvolíš "složitou" distribuci jako Gentoo, Debian, Slackware (...), tak je větší pravděpodobnost, že se vrátíš zpět k Windows.
I u těch "lehčích" distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Mandriva...) můžeš "jít do hloubky".
Pro tebe bude nejlepší zpočátku něco lehčího a až se naučíš aspoň základy, tak klidně můžeš přejít na "složitější" distribuci GNU/Linuxu.
Jednu dobu jsem nemoh dopustit na Slackware, líbila se mi jeho přehlednost a "jednoduchost". A i přesto jsem skončil u Kubuntu a nestěžuju si. 
Naprostý souhlas.
. Distribuci, která vám bude vyhovovat, a "zůstane vám na celý život", vám nenajdeme my, tu si musíte najít sám. A naleznete ji tak, že zvolíte tu, která bude nejlépe vyvhovovat vašim potřebám. Ovšem to, jaké linuxové potřeby máte, nevíte teď pravděpodobně ani vy sám. To se dozvíte teprve tehdy, až Linux poznáte. Což nemůžete, dokud někde nezačnete. Proto nečekejte, že u zvolené distribuce s jistotou zůstanete, ať už bude vaše volba jakákoliv.
Nehledě na to, že vaše "linuxové potřeby" se mohou s časem měnit. Můžete být dlouho spokojen s distribucí, kde si všechno děláte sám, pak si třeba založíte rodinu a zjistíte, že máte na Linux tak málo času, že potřebujete distribuci, která "just works", a to bez nutných zásahů do konfiguráků. Nebo vás prostě ty věčné úpravy konfiguráků omrzí.
Proto si myslím, že ať už do začátku zvolíte cokoliv, stejně časem přejdete někam jinam. Nejdříve potřebujete získat rozhled, a teprve až ho získáte, budete vědět, co chcete, a která distribuce vám to splní. Jen pro ilustraci, jsem začínal na Mandrake Linuxu, který jsem používal asi rok. Přívětivost mi v začátku pomohla, ale nijak neomezovala mou tendenci pronikat do hloubky a konfigurovat lecos ručně. Pak jsem přešel na Debian. Tam už jsem musel všechno dělat sám, což jsem de facto chtěl. Po zakoupení nového stroje jsem chtěl rychle všechno zprovoznit, tak volba padla na Ubuntu. No a na notebooku jsem kvůli rychlosti přešel na Arch Linux, který jsem si tak oblíbil, že jsem ho nakonec nasadil všude. A zůstal jsem u něj. Mezitím jsem experimentoval, ale nepřičichl ke Slackware, Gentoo a FreeBSD (OK, to není Linux, ale je to Unix).
Tiskni
Sdílej: