Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
find, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.
Pokud byste chtěl dělat skutečně inkrementální zálohy (rozdíly), musíte vždy buď stáhnout zálohu zpět na lokální počítač, rozšifrovat a porovnávat s ní, nebo poskytnout vzdálené straně klíč, aby mohla zálohu rozšifrovat ona (pak už stačí přes síť přenášet jen hashe). Teoreticky by bylo možné hashe zálohovaných bloků si uchovat v nešifrované podobě (ať už na vzdálené straně, nebo lokálně), ale to byste si musel nejspíš napsat vlastní zálohovací software, protože externalizovat hashování podle mne žádný zálohovací software neumí. Ono by asi stačilo jenom implementovat protokol rsync, kde by se hashe nepočítaly ze souborů na disku, ale použily se ty zapamatované.
Tedy např. pomocí data modifikace. Takové soubory vám dokáže vyhledat i find, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory. Asi si budu muset napsat nějaký skriptík. Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?
Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory.Podle mne je nejlepší na začátku si udělat timestamp (
touch na nějaký soubor) a pak porovnávat soubory pomocí find -anewer, -cnewer nebo -newer. Jenom je potřeba před vytvořením timestampu si ten původní zazálohovat a porovnávat vůči němu
Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?Nevím, pokud máte s něčím zkušenosti, použijte to, jinak bych zkusil udělat nějaký test rychlosti obou variant, případně s čím se bude lépe pracovat…
Tar umí také jen soubory od určitého data (parametr --newer-mtime), používá to např. backuppc. Inkrementální záloha na velkých adresářových stromech je pak mnohem rychlejší než rsync.
rsync najde na staré a nové záloze nějaké stejné bloky, ten šifrovací program rovnou zahoďte.
znalostni prolomit nejde.
for i in `seq 1 97`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; done
Odpojil jsem a provedl jsem rsync.
Znovu jsem vše připojil a provedl 10MB změn:
rm 6?.bin
for i in `seq 60 69`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; done
Odpojil jsem a provedl rsync s parametrem -P.
sent 10544457 bytes received 71711 bytes 1930212.36 bytes/sec total size is 104857600 speedup is 9.88To je dobrý výsledek...
A co použít EncFS? Takhle:
server – sshfs – EncFS – rsync – tvoje data
)
#!/bin/sh sshfs -p 4011 user@stroj:/kam/ /mnt/někam/ encfs /mnt/někam/enc /mnt/někam/open rsync --whole-file --delete --progress -z --compress-level=9 -av co /mnt/někam/ sync fusermount -u /mnt/někam/open fusermount -u /mnt/někam
a neměl bys zálohovat spíš do /mnt/někam/open ?
Zkusím patchnout a zkompilovat ten rsync...
Tiskni
Sdílej: