Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
The Trump Organization spustila ve Spojených státech mobilní síť Trump Mobile s neomezeným tarifem The 47 Plan za 47,45 dolarů měsíčně a představila vlastní značku telefonů The T1 Phone s Androidem za 499 dolarů.
Vývojáři KiCadu se na svém blogu rozepsali o problémech KiCadu v desktopových prostředích nad Waylandem. KiCad běží, ale s významnými omezeními a problémy, které podstatně zhoršují uživatelský komfort a vývojáři je nedokážou vyřešit na úrovni KiCadu. Pro profesionální používání doporučují desktopová prostředí nad X11.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
find
, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.
Pokud byste chtěl dělat skutečně inkrementální zálohy (rozdíly), musíte vždy buď stáhnout zálohu zpět na lokální počítač, rozšifrovat a porovnávat s ní, nebo poskytnout vzdálené straně klíč, aby mohla zálohu rozšifrovat ona (pak už stačí přes síť přenášet jen hashe). Teoreticky by bylo možné hashe zálohovaných bloků si uchovat v nešifrované podobě (ať už na vzdálené straně, nebo lokálně), ale to byste si musel nejspíš napsat vlastní zálohovací software, protože externalizovat hashování podle mne žádný zálohovací software neumí. Ono by asi stačilo jenom implementovat protokol rsync, kde by se hashe nepočítaly ze souborů na disku, ale použily se ty zapamatované.
Tedy např. pomocí data modifikace. Takové soubory vám dokáže vyhledat i find, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory. Asi si budu muset napsat nějaký skriptík. Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?
Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory.Podle mne je nejlepší na začátku si udělat timestamp (
touch
na nějaký soubor) a pak porovnávat soubory pomocí find
-anewer
, -cnewer
nebo -newer
. Jenom je potřeba před vytvořením timestampu si ten původní zazálohovat a porovnávat vůči němu Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?Nevím, pokud máte s něčím zkušenosti, použijte to, jinak bych zkusil udělat nějaký test rychlosti obou variant, případně s čím se bude lépe pracovat…
Tar umí také jen soubory od určitého data (parametr --newer-mtime), používá to např. backuppc. Inkrementální záloha na velkých adresářových stromech je pak mnohem rychlejší než rsync.
rsync
najde na staré a nové záloze nějaké stejné bloky, ten šifrovací program rovnou zahoďte.
for i in `seq 1 97`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl jsem rsync. Znovu jsem vše připojil a provedl 10MB změn:
rm 6?.bin for i in `seq 60 69`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl rsync s parametrem -P.
sent 10544457 bytes received 71711 bytes 1930212.36 bytes/sec total size is 104857600 speedup is 9.88To je dobrý výsledek...
A co použít EncFS? Takhle:
server – sshfs – EncFS – rsync – tvoje data
#!/bin/sh sshfs -p 4011 user@stroj:/kam/ /mnt/někam/ encfs /mnt/někam/enc /mnt/někam/open rsync --whole-file --delete --progress -z --compress-level=9 -av co /mnt/někam/ sync fusermount -u /mnt/někam/open fusermount -u /mnt/někam
a neměl bys zálohovat spíš do /mnt/někam/open ?
Tiskni
Sdílej: