Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobrý den,
- Hledám vhodnou distribuci pro domácí souborový server. Měl by být připojený přes 100 Mbit/s LAN k routeru, spolu s ostatnímy PC v domácnosti.
- HW serveru: CPU 400 MHz, 230 MB RAM, GPU nVidia TNT2
- HDD serveru: 800 MB IDE disk (swap), 20 GB IDE disk ( / ), 1 TB SATA disk s NTFS oblastí (sdílené úložiště)
- SATA disk je připojen do řadiče v PCI "RocketRaid 1520", ovlaače pro Fedoru, SUSE, Red Hat a ovladače v "nekompilované formě" (omlouvám se za ten výraz) www.highpoint-tech.com/usa/bios_rr1520.htm
Bohužel jsem začátečník co se týče Linuxu. Provozoval jsem na svém NTB Ubuntu, Xubuntu a Debian. Proto bych byl rád kdyby zvolená distribuce pocházela ze stejné rodiny. Má představa je taková, že bych v nějakém grafickém prostředí nastavil vše co se týká sdílení (čtení pro všechny, zápis přes SSH ?) a poté deaktivoval automatické spuštení grafického prostředí. Za tímto účelem jsem zkoušel Debian, u kterého jsem ale nebyl schopen namountovat NTFS oblast na 1TB disku.
20.9.2009 17:05
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
K tomu Vam staci sshd nebo ftpd a httpd. Ssh ma jistou vlastni rezii a tak bude mozna vhodnejsi pouzit jen ftp a vyuzit tak linku vice na rychlost. Navic CPU opravdu neni prilis vykonny a tak bych hadal rychlost prenosu po lince i polovicni oproti ftp ci http
Pouzijte klidne *buntu. Asi bude zbytecne se tu rozepisovat s podrobnostmi pac na wiki ubuntu najdete spousty kvalitne zpracovane dokumentace.
>>>Má představa je taková, že bych v nějakém grafickém prostředí nastavil vše co se týká sdílení
Doporucuji Gproftpd
Nechce se Vam s tim parat ? Zkuste Slax s modulem pro automaticke spusteni sshd a modul s nejakym ftp serverem - treba pure-ftpd.
Tyto moduly (pro Slax 6.2) dokonce mam hotove a v pripade zajmu je dam k dispozici
Soubory jen ke cteni muzete zpristupnit pomoci httpd - proste pomoci protokolu www. Pro tento ucel mohu nabidnout modul s webserverem Hiawatha.
Nahravat muzete pomoci standardniho ftp nebo jak jste uvedl tak pomoci ssh.
Ostatni uzivatele (jen ke cteni) si mohou prolezat stanovene adresare (hadam ze se bude jednat o cely disk 1 TB) a pripadne si soubory stahnout do sveho pc pomoci http pres jakykoli webovy prohlizec po zadani IP adresy serveru.
>>>u kterého jsem ale nebyl schopen namountovat NTFS oblast na 1TB disku.
A mate v systemu nainstalovanou podporu ntfs3g ? Ne vsechny distra ji maji v defaultu.
Radice PCI - SATA budou zcela jiste modernim jadrem podporovany. V naproste vetsine pripadu se jedna o standardni, obecny HW.
Windows nepouzivate evidentne vubec a tak proc se trapit s NTFS obzvlaste pokud disk nikam neprenasite a nepripojujete k stroji s windows.
Muj navrh je zcela nezavisly na platforme pc jez se budou chtit pripojovat k Vasemu serveru - webovy prohlizec je vsude, ftp ci ssh klienty obsahuji standardne vsechny distra a pro windows je lze dopnit jako volne siritelny sw.
20.9.2009 17:20
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
K tomu Vam staci sshd nebo ftpd a httpd.
No, já nevím, jestli to stačí, pro domácí server bych ještě použil nfs nebo sambu pro sdílení adresářů a souborů, já tu mám takový laický návod pro zřízení sítě v malé kanceláři, ale hodí se to určitě i pro domácnost. Možná se vám bude něco z toho hodit.
20.9.2009 18:47
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
K Vasemu navodu neni co dodat - proste vse dopodrobna popsane. Pro uplneho zacatecnika je mozna i toto obtizne. Takze jsem doporucil zakladni protokoly jez budou bezproblemu plnit ucel ihned ac jsou spis urceny pro prenos dat v prostredi internetu.
Na zalohovani dat s moznosti okamziteho pristupu to vsak zcela jiste staci.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
