Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Ahoj,
začínáme s podnikáním (webdesign, internetové aplikace) a rád bych sestavil, či odborníkem nechal sestavit server na míru. Mám určitou představu, přesto bych se rád zeptal na Váš názor. Zajímá mě především výběr distribuce. Hledal jsem pár hodin, ale nenašel jsem vhodné a aktuální vlákno.
Moje požadavky:
1 server a na něm 4 virtuální stroje:
1) www (apache, PHP, Typo3 CMS) a smtp
2) db (MySQL)
3) fileserver, FTP, VPN, mail úložiště
4) testerver
Nemám v plánu kupovat nic nového výkonného, podle mě to není zapotřebí. Kamarád mi doporučoval CentOS, protože má 7 letou podporu, to je i podle mě důležité. Na jiných fórech lidé doporučovali Debian.
Zajímám se o Open-source a Linux, rád si přečtu o nových zajímavých aplikacích, mám určitý přehled, ale na uživatelské úrovni jsem spíše BFU.
Osobně jsem dlouhodobě používal Fedoru a teď pracuji na Xubuntu.
Co byste doporučili za distribuci/-e Vy? Díky PE
... doporučuješ FreeBSD (jak velká je šance, že ho napoprvé rozchodí dobře, aniž by sám sobě zadělal na pozdější problémy?)Prakticky rovnaka ako v pripade Linuxu; osobne si dokonca myslim, ze FreeBSD je nadany ucel lepsie ako akakolvek Linuxova distribucia. Ono je dost rozdiel rozbehat nieco "aby to fungovalo" a nastavit nieco poriadne, aby to bolo udrziavatelne dlhodobo. Vyhoda FreeBSD oproti Linuxu je v tom, ze virtualizaciu ma out-of-box, zdokumentovanu a rokmi odskusanu. FreeBSD nie je rozstiepene do distribucii a jeho pouzivatelia zvacsa nemusia riesit dilemy "ktoru distribuciu", "ktory suborovy system" ci "aky balickovaci system" - to su otazky sice zaujimave pre studena VS, ktory nevie co s volnym casom, ale absolutne neakceptovatelne pre podnikove nasadenie. Detto Solaris; na ten je navyse relativne lahke - i ked drahe - kupit support.
A nevím, kdes přišel na to, že by zaměstnanci museli dlouhodobě dělat systémové administrátory, ...Prisiel som na tom rokmi praxe, skoleniami, praktizovanim ITIL/ITSM best practices, dizajnom sluzieb, auditom existujucich rieseni a pod, od urovne timov az po uroven nadnarodnych spolocnosti. Ale rad sa poucim, ak prides s nejakym cool riesenim.
..., když Solaris nepoužijí.Tak toto si totalne nepochopil. Od bremena administracie ich neochrani Solaris (ani FreeBSD, ani Linux, ani Windows), ale taky support, pri ktorom si kupia sluzbu, nie hardver.
To, co tazatel požaduje, je jednou nastavím a pak na to nešáhnu do doby, než budu chtít novější soft.To je ale utopia, tak to proste nefunguje. Raz sa to nastavi, pri troche stastia ten low-endovy hardver cosi vydrzi. Nikto na to nepolozi ruku, lebo na fungujuce veci sa predsa nesiaha. Ked po dvoch rokoch pridu na to, ze chcu upgradovat aplikaciu XY, tak zistia, ze nie je mozne preniest udaje z ich verzie N do novej verzie N+4, ale musia urobit postupne migracie cez niekolko verzii. Zial, ten clovek, co system pred rokmi instaloval, uz u nich nerobi a ziadnu dokumentaciu po sebe nezanechal, iba na papier nacmaral rootvoske heslo, ked odchadzal. Jednoduchy upgrade sa razom zmeni na nocnu moru. Takze sme znova nazaciatku - bud si kupia hardver a instalacne CD a budu si to naveky spravovat sami (je otazne, ake na to maju kompetencie, kedze povodny dotaz bol vobec polozeny), alebo si to kupia ako sluzbu. Netvrdim, ze jedno je nutne lepsie ako druhe vo vseobecnosti. Oni sa musia rozhodnut, co je lepsie pre ich konkretny pripad.
a jeho pouzivatelia zvacsa nemusia riesit dilemy "ktoru distribuciu", "ktory suborovy system" ci "aky balickovaci system" - to su otazky sice zaujimave pre studena VS, ktory nevie co s volnym casom, ale absolutne neakceptovatelne pre podnikove nasadenie.Tohle není žádný argument. To dilema není potřeba řešit, prostě si jednou vybereš a hotovo. Pak máš k dispozici všechno, co přisuzuješ FreeBSD.
To je ale utopia, tak to proste nefunguje.Tak to bude rukama.
Ked po dvoch rokoch pridu na to, ze chcu upgradovat aplikaciu XY, tak zistia, ze nie je mozne preniest udaje z ich verzie N do novej verzie N+4, ale musia urobit postupne migracie cez niekolko verzii.
apt-get dist-upgrade
To dilema není potřeba řešit, ...A to je tak isto utopia. Vsimni si, ze ta dilema je sucastou povodneho dotazu; niekto, kto ma (asi) zodpovedat za chod toho systemu, nie je schopny ani vyriesit tuto dilemu. Cim nechcem nijako utocit na opytujuceho sa, iba chcem poukazat na urcity aspekt "slobody", ktory existencia distribucii so sebou prinasa. Vsimni si, ze vyber distribucie je najcastejsie kladenou otazkou vo fore. Hned po nej je to vyber suboroveho systemu.
A to je tak isto utopia. Vsimni si, ze ta dilema je sucastou povodneho dotazu; niekto, kto ma (asi) zodpovedat za chod toho systemu, nie je schopny ani vyriesit tuto dilemu.OK. A proto je nejlepší nabídnout mu úplně jiný systém, který se vyznačuje tím, že žádná možnost výběru není.
Vsimni si, ze vyber distribucie je najcastejsie kladenou otazkou vo fore.Protože lidi neumí hledat, odpověď je vždy stejná.
Mas pocit, ze snad default instalace Ubuntu je treba rozchozena dobre?Vím já? Ubuntu nepovažuju za Linux, nezkoušel jsem ho a dělat to nehodlám. Ale jestli máš pocit, že není, tak proč tazateli nedoporučíš, aby ho nepoužíval (nejlépe s doporučením, co použít má)
Neuvedl jste ,zda-li onen stroj na miru budou slouzit pouze Vam uvnitr firmy nebo bude pripojet nejakym zpusobem na "verejnou" IP a bude poskytovat sluzby klientum.
---
CentOS neni vubec spatna volna distribuce, silny vitr v zadech v podobe RHEL, dlouhy zivotni cyklus, osobne jsem ho nekolikrat nasazoval a nikdy zadny problem. (je treba ovsem ovladat RedHati vlastnosti ditribuce a prijmout fakt, ze kernel i v posledni v5.4 je stale 2.6.18)
Debian, jakozto jeden z nejstarsich a dosud zijicich distruci je perfektne odladen, vynika konzervativni pristupem i za cenu pouziti starsich verzi SW. Je to rock-stable distribuce a pokud je spravne nakonfigurovan neni se ceho obavat, coz ostatne plati o vsech systemech, v zaveru je treba dodat, ze se jedna o "true" GNU/Linux.
---
Ve vasem pripade bych se nebal nasadit virtualizaci a to napr. v podobe OpenVZ. ( s OpenVZ muzete pouzit i starsi HW, predpoklad je ze budete provozovat pouze Linuxove virtualni servery ). ( OpenVZ je implementace kontejneru v prostredi linux jadra, virtualni systemy sdileji s hostitelem jadro, pamet ... , vyhodou je v podstate "nativni" beh bez rezie, OpenVZ podporuje pri vhodnem nasazeni i Live migraci )
Oddelit 1. "Produkcni" stroj (apache, PHP, MySQL...)
2. "Testovaci" stroj (apache, PHP, MySQL...)
3. xx
4. yy
(Pozn.: Osobne nevidim prilis rad, kdyz se slucuje fileserver s virtualizacnim strojem, predstava, ze budete mit napr. storage na filmy a k tomu je virtualy neni moc stastna )
---
HW: libovolne dvoujadro, dostatek pameti, alespon SW raid s disky z nejake raid edition.
Drzim palce ...
Taky preferujete řešení mít na jednom stroji současně www a databázový server?
Oddeleni DB serveru na samostny stroj neni otazka preference, ale pouziva se to z nejakeho logickeho duvodu. Ve Vasem pripade ovsem mate fyzicky jeden stroj, takze neni moc co resit. Prirozene je rozumne ve virtualnich strojich mit samostatne DB servery, preci jen nebudu na produkcnim serveru testovat kdyz mam testovaci stroj, ten kdyz padne nic se nedeje.
VPN server Vam muze vyresit to co potrebujete, "viditelnost" klientu mezi sebou lze napr. s OpenVPN nastavit, ale dle meho nazoru se stejne nevyhnete pouzitim nejakeho Groupware a idealne k tomu pribalit jeste nejaky verzovaci system, obdobne reseni jsem kdysi pouzival.
Drzim Vam palce ...
1/ WWW, SQL (VPN?) 2/ VPN, smtp, maily 3/ fileserver, FTPkdyz nejaky padne, pujde ostatni, kdyz tobe neco padne, nepujde skoro nic, padne ti DB, a bude ti k nicemu i prvni, protoze tam mas WWW, padne ti WWW, a databazovej ti sice pujde, ale k nicemu. Padne ti treti, nebudete sice pracovat s maily, ale odesilat jo. takhle dulezitej stroj si rozhodne nestav sam, ale kup, a hlavne s poradnou zarukou, NBD na tri roky zaklad. Ja mam docela dobre zkusenosti s HP, servery maji opravdu paradne udelane. A ovladace i dalsi programy pro jejich udrzbu maji i pro RHEL(CentOS).
Chlapi, nezdá se Vám, že pro začínající firmu, která se zabývá webdesignem, navrhujete oba pořádný overkill?No, pisal, ze sa zaoberaju webdizajnom a internetovymi aplikaciami. Ja som uz pracoval na vyvoji webovych aplikacii, ktore bezali na dedikovanych modernych mainframoch.
Tiskni
Sdílej: