Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
500 MB operační paměť -- to je celkem slušný. Takže by tam mohlo v pohodě běhat třeba i Ubuntu. To Ubuntu ti "nabízím", protože OpenSuse je taky dost klikací distro.
Recommended minimum requirements (Ubuntu, resp. Kubuntu).
Moje sestra má na zastaralejším notebooku, než máš ty, Kubuntu 9.04. A chodí to relativně slušně (dost to swapuje, protože má jenom 256 MB paměti). A je tam KDE 4.
). Zkusil bych xfce - není to moc "moderní" (nikde žádné WOW) a trochu mi to připomíná windows styl, ale pojede vám hezky.
na ThinkPad x31 (Icentrino 1.4MHz, 512MB RAM, 40GB HDD) jsem teď nacpal arch spolu s LXDE. Vše aktuální verze. Více než svižné....
Pokud by stečilo "mít pár aplikací", ty spustit přes alt+F2 nebo z menu (pravé tlačítko na ploše), tak ... sám jsem před nedávnem objevil windowmaker ... de facto jsem kde3 taky používal tim samym stylem, alt+F2, lišta v pravo (tam mam teď gkrellm) ... a stačí. Samotnej restart windowmakeru je záležitost "do vteřiny".
Všichni píší o distribucích a jejich parametrech. Dovolím si připomenout, že paměťové a provozní nároky "eye-candy" aplikací, open-office, firefoxu (včetně flashe!) apod. budou pravděpodobně mít markantnější vliv na provoz než samotná volba distribuce. I proto jsem přešel z kde4.x na windowmakera, tedy na muší váhu.
Doplňuju: na ibm r5e, Celeronu 1.5GHz, 2GB RAM, byly kde3.5 v pohodě, teď jsem tam zmigroval na windowmakera a je to ... spokojenost. Čili na srovnatelném stroji. 2GB paměti tam jsou nevíc, co jde narvat, DDR2, které jsou lacinější, než DDR - taky bych Vám radil paměť na max.
Tenhle výkon stačí na jakékoliv distro. Ani v běžných aplikacích nemusíš být nijak extra vybíravý.
Když to vezmu od nejrychlejších, tak IMHO:
- Openbox, PekWM a spol.: jednoznačně rychlíci
- Xfce: rozdíl celkem zanedbatelný a vyšší komfort ti to vynahradí
- Gnome: subjektivně o poznání línější proti Xfce, byť reálný rozdíl je asi minimální
- KDE4: subjektivně extrémně líné, byť reálný rozdíl proti Gnome asi menší než se zdá (zhruba jako Gnome vs. Xfce)
- Midori: jednoduchý, ale zatím příliš nedozrálý
- Arora: funguje téměř vše, pokud se rozhodneš pro ne-QT prostředí, tak trochu nešťastné závislosti
- Chromium: zatím jsem nenarazil na žádný problém, takže asi favorit
(tihle tři si jsou v rychlosti velmi podobní)
- Firefox: línější, ale zase velmi dobře podporovaný, takže je dobré mít jej v záloze
Etc, etc, etc...
Tiskni
Sdílej: