Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
500 MB operační paměť -- to je celkem slušný. Takže by tam mohlo v pohodě běhat třeba i Ubuntu. To Ubuntu ti "nabízím", protože OpenSuse je taky dost klikací distro.
Recommended minimum requirements (Ubuntu, resp. Kubuntu).
Moje sestra má na zastaralejším notebooku, než máš ty, Kubuntu 9.04. A chodí to relativně slušně (dost to swapuje, protože má jenom 256 MB paměti). A je tam KDE 4.
na ThinkPad x31 (Icentrino 1.4MHz, 512MB RAM, 40GB HDD) jsem teď nacpal arch spolu s LXDE. Vše aktuální verze. Více než svižné....
Pokud by stečilo "mít pár aplikací", ty spustit přes alt+F2 nebo z menu (pravé tlačítko na ploše), tak ... sám jsem před nedávnem objevil windowmaker ... de facto jsem kde3 taky používal tim samym stylem, alt+F2, lišta v pravo (tam mam teď gkrellm) ... a stačí. Samotnej restart windowmakeru je záležitost "do vteřiny".
Všichni píší o distribucích a jejich parametrech. Dovolím si připomenout, že paměťové a provozní nároky "eye-candy" aplikací, open-office, firefoxu (včetně flashe!) apod. budou pravděpodobně mít markantnější vliv na provoz než samotná volba distribuce. I proto jsem přešel z kde4.x na windowmakera, tedy na muší váhu.
Doplňuju: na ibm r5e, Celeronu 1.5GHz, 2GB RAM, byly kde3.5 v pohodě, teď jsem tam zmigroval na windowmakera a je to ... spokojenost. Čili na srovnatelném stroji. 2GB paměti tam jsou nevíc, co jde narvat, DDR2, které jsou lacinější, než DDR - taky bych Vám radil paměť na max.
Tenhle výkon stačí na jakékoliv distro. Ani v běžných aplikacích nemusíš být nijak extra vybíravý.
Když to vezmu od nejrychlejších, tak IMHO:
- Openbox, PekWM a spol.: jednoznačně rychlíci
- Xfce: rozdíl celkem zanedbatelný a vyšší komfort ti to vynahradí
- Gnome: subjektivně o poznání línější proti Xfce, byť reálný rozdíl je asi minimální
- KDE4: subjektivně extrémně líné, byť reálný rozdíl proti Gnome asi menší než se zdá (zhruba jako Gnome vs. Xfce)
- Midori: jednoduchý, ale zatím příliš nedozrálý
- Arora: funguje téměř vše, pokud se rozhodneš pro ne-QT prostředí, tak trochu nešťastné závislosti
- Chromium: zatím jsem nenarazil na žádný problém, takže asi favorit
(tihle tři si jsou v rychlosti velmi podobní)
- Firefox: línější, ale zase velmi dobře podporovaný, takže je dobré mít jej v záloze
Etc, etc, etc...
Tiskni
Sdílej: