Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Fosilní verze nějaké distribuce je rozhodně naprosto špatná volba. Zjednodušeně řečeno, najdete tam zastaralé knihovny, staré prohlížeče s bugy a bezpečnostími nedostatky a šance dostat tam nějaké aktualizace prakticky neexistuje.
Z té frekvence, kterou uvádíte, soudím, že se jedná o nějaké Pentium II nebo jiný tenkrát populární procesor (Cyrix?). Na tomto stroji by stále ještě měl běžet například dnešní ArchLinux.
Potíž bude s RAM. Jak jistě víte, na všech aukčních serverech se dají starší RAM moduly dokoupit doslova za pár korun. To bych vřele doporučoval. Ten motherboard bude pravděpodobně umět maximálně 768 MB, ale i to je pořád lepší než nějakých 256 MB.
U takto starých strojů jsem vždy kompiloval vlastní kernel. Je tam hned několik vychytávek, které zlepší výkon při použití s relativně malou pamětí. Dál taky důsledně povypínám SMP, MSI, PCI-E a desítky (stovky?) udělátek, které takový hardware zkrátka mít nemůže. Taktéž mám velmi dobré zkušenosti s plánovačem BFS, který je pro toto nasazení ideální, případně s různými méně obvyklými, méně férovými, ale mimořádně efektivními I/O schedulery.
Bohužel neuvádíte, k čemu má ten stroj být. Má-li sloužit jako router a firewall, pak si s tou RAM nemusíte lámat hlavu. Nicméně v takovém případě bych opět nevolil fosilní distribuci, ale něco současného. Koneckonců, proč vlastně Linux? Pomocí OpenBSD se router s firewallem vytvoří možná i rychleji.
Pokud chcete na tom stroji provozovat X server a používat ho například pro surfování, jediné, na čem opravdu záleží, je RAM. Pomalejšího procesoru si možná všimnete u hodně náročných flashových animací a ani to nemusí být pravda, pokud tam je rozumná grafická karta, která aspoň něco akceleruje. Zato nedostatek RAM je konec. Jakmile takový stroj začne swapovat, budete mít chuť ho vyhodit oknem.
Známí se mě občas na možnosti provozu těchto starých počítačů ptají. Já jim většinou říkám jednoduchou zásadu: Pokud na tom nespustíte dnešní distribuci, už nemá smysl takový hardware provozovat. (Pokud ovšem neprovozujete muzeum s funkčními exponáty...) Například počítač s Pentiem III na 1000 MHz dnes v aukci koupíte při troše štěstí za cenu kolem 500 Kč. A to je stroj, který vám ještě dobré dva roky bude stoprocentně fungovat. Myslím si, že to není špatná investice, zejména vzhledem k tomu, kolik vzteku a nepříjemností si tak můžete ušetřit.
což je ovšem v tomto případě spíše plusObzvláště, když se provozovatel chce stát spambotem, nahraj-vira-na-ftp botem, zkoušej-ssh botem a podobně.
Zkusil jsem Xubuntu 6.06.1 LTS (Dapper Drake) ...... a vyhovuje Ti? Ak ano, tak ho spokojne uzivaj. Ak nie, tak ries skor konkretny problem. Nic ako "najlepsia distribucia" neexistuje; keby existovala, bola by jedina.
Tiskni
Sdílej: