Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Fosilní verze nějaké distribuce je rozhodně naprosto špatná volba. Zjednodušeně řečeno, najdete tam zastaralé knihovny, staré prohlížeče s bugy a bezpečnostími nedostatky a šance dostat tam nějaké aktualizace prakticky neexistuje.
Z té frekvence, kterou uvádíte, soudím, že se jedná o nějaké Pentium II nebo jiný tenkrát populární procesor (Cyrix?). Na tomto stroji by stále ještě měl běžet například dnešní ArchLinux.
Potíž bude s RAM. Jak jistě víte, na všech aukčních serverech se dají starší RAM moduly dokoupit doslova za pár korun. To bych vřele doporučoval. Ten motherboard bude pravděpodobně umět maximálně 768 MB, ale i to je pořád lepší než nějakých 256 MB.
U takto starých strojů jsem vždy kompiloval vlastní kernel. Je tam hned několik vychytávek, které zlepší výkon při použití s relativně malou pamětí. Dál taky důsledně povypínám SMP, MSI, PCI-E a desítky (stovky?) udělátek, které takový hardware zkrátka mít nemůže. Taktéž mám velmi dobré zkušenosti s plánovačem BFS, který je pro toto nasazení ideální, případně s různými méně obvyklými, méně férovými, ale mimořádně efektivními I/O schedulery.
Bohužel neuvádíte, k čemu má ten stroj být. Má-li sloužit jako router a firewall, pak si s tou RAM nemusíte lámat hlavu. Nicméně v takovém případě bych opět nevolil fosilní distribuci, ale něco současného. Koneckonců, proč vlastně Linux? Pomocí OpenBSD se router s firewallem vytvoří možná i rychleji.
Pokud chcete na tom stroji provozovat X server a používat ho například pro surfování, jediné, na čem opravdu záleží, je RAM. Pomalejšího procesoru si možná všimnete u hodně náročných flashových animací a ani to nemusí být pravda, pokud tam je rozumná grafická karta, která aspoň něco akceleruje. Zato nedostatek RAM je konec. Jakmile takový stroj začne swapovat, budete mít chuť ho vyhodit oknem.
Známí se mě občas na možnosti provozu těchto starých počítačů ptají. Já jim většinou říkám jednoduchou zásadu: Pokud na tom nespustíte dnešní distribuci, už nemá smysl takový hardware provozovat. (Pokud ovšem neprovozujete muzeum s funkčními exponáty...) Například počítač s Pentiem III na 1000 MHz dnes v aukci koupíte při troše štěstí za cenu kolem 500 Kč. A to je stroj, který vám ještě dobré dva roky bude stoprocentně fungovat. Myslím si, že to není špatná investice, zejména vzhledem k tomu, kolik vzteku a nepříjemností si tak můžete ušetřit.
což je ovšem v tomto případě spíše plusObzvláště, když se provozovatel chce stát spambotem, nahraj-vira-na-ftp botem, zkoušej-ssh botem a podobně.
Zkusil jsem Xubuntu 6.06.1 LTS (Dapper Drake) ...... a vyhovuje Ti? Ak ano, tak ho spokojne uzivaj. Ak nie, tak ries skor konkretny problem. Nic ako "najlepsia distribucia" neexistuje; keby existovala, bola by jedina.
Tiskni
Sdílej: