Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Fosilní verze nějaké distribuce je rozhodně naprosto špatná volba. Zjednodušeně řečeno, najdete tam zastaralé knihovny, staré prohlížeče s bugy a bezpečnostími nedostatky a šance dostat tam nějaké aktualizace prakticky neexistuje.
Z té frekvence, kterou uvádíte, soudím, že se jedná o nějaké Pentium II nebo jiný tenkrát populární procesor (Cyrix?). Na tomto stroji by stále ještě měl běžet například dnešní ArchLinux.
Potíž bude s RAM. Jak jistě víte, na všech aukčních serverech se dají starší RAM moduly dokoupit doslova za pár korun. To bych vřele doporučoval. Ten motherboard bude pravděpodobně umět maximálně 768 MB, ale i to je pořád lepší než nějakých 256 MB.
U takto starých strojů jsem vždy kompiloval vlastní kernel. Je tam hned několik vychytávek, které zlepší výkon při použití s relativně malou pamětí. Dál taky důsledně povypínám SMP, MSI, PCI-E a desítky (stovky?) udělátek, které takový hardware zkrátka mít nemůže. Taktéž mám velmi dobré zkušenosti s plánovačem BFS, který je pro toto nasazení ideální, případně s různými méně obvyklými, méně férovými, ale mimořádně efektivními I/O schedulery.
Bohužel neuvádíte, k čemu má ten stroj být. Má-li sloužit jako router a firewall, pak si s tou RAM nemusíte lámat hlavu. Nicméně v takovém případě bych opět nevolil fosilní distribuci, ale něco současného. Koneckonců, proč vlastně Linux? Pomocí OpenBSD se router s firewallem vytvoří možná i rychleji.
Pokud chcete na tom stroji provozovat X server a používat ho například pro surfování, jediné, na čem opravdu záleží, je RAM. Pomalejšího procesoru si možná všimnete u hodně náročných flashových animací a ani to nemusí být pravda, pokud tam je rozumná grafická karta, která aspoň něco akceleruje. Zato nedostatek RAM je konec. Jakmile takový stroj začne swapovat, budete mít chuť ho vyhodit oknem.
Známí se mě občas na možnosti provozu těchto starých počítačů ptají. Já jim většinou říkám jednoduchou zásadu: Pokud na tom nespustíte dnešní distribuci, už nemá smysl takový hardware provozovat. (Pokud ovšem neprovozujete muzeum s funkčními exponáty...) Například počítač s Pentiem III na 1000 MHz dnes v aukci koupíte při troše štěstí za cenu kolem 500 Kč. A to je stroj, který vám ještě dobré dva roky bude stoprocentně fungovat. Myslím si, že to není špatná investice, zejména vzhledem k tomu, kolik vzteku a nepříjemností si tak můžete ušetřit.
.
což je ovšem v tomto případě spíše plusObzvláště, když se provozovatel chce stát spambotem, nahraj-vira-na-ftp botem, zkoušej-ssh botem a podobně.
Zkusil jsem Xubuntu 6.06.1 LTS (Dapper Drake) ...... a vyhovuje Ti? Ak ano, tak ho spokojne uzivaj. Ak nie, tak ries skor konkretny problem. Nic ako "najlepsia distribucia" neexistuje; keby existovala, bola by jedina.
Tiskni
Sdílej: