Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Dobrý večer,
pomocí cp -avx
jsem zkopíroval celý obsah kořenového adresáře, kde sídlí Archlinux (x86_64), na jednu primární jednotku externího pevného disku (jedná se o rámeček, ve kterém je klasický SATA 3,5" pevný disk). Do adresáře /boot
je připojena samostatná jednotka, takže jsem musel tento adresář (jeho obsah) zkopírovat zvlášť. (Na externím pevném disku jsem nevytvořil zvlášť jednotku pro /boot
.)
Upravil jsem fstab
, mkinitcpio.conf
, menu.lst
na externím pevném disku. Vygeneroval jsem kernel26.img
pomocí mkinitcpio
a nainstaloval grub
do MBR externího pevného disku.
Když se ale pokouším nastartovat Archlinux z toho externího pevného disku, tak bootování skončí s chybou (viz příloha). Do přílohy jsem dal i fstab, mkinitcpio.conf a menu.lst; které se nacházejí na externím pevném disku.
Poznámka: Používám systém souborů ext3.
Předem děkuju za odpovědi. Informace dle potřeby doplním.
Řešení dotazu:
Myslím si, že obsah adresáře /dev
zabezpečuje udev
. Takže by se /dev/console
mělo vytvořit automaticky.
Kořen jsem zkopíroval s parametrem -x, --one-file-system
, takže logicky se obash adresáře /dev nezkopíroval.
Jinak když normálně nastartuju Archlinux z interních pevných disků (mám dva v softwarovém RAIDu level 1), tak mount
mj. ukazuje:
udev on /dev type tmpfs (rw,nosuid,relatime,size=10240k,mode=755)
Zkusím to. Zatím děkuju.
Děkuju moc! Natvrdo jsem zkopíroval obsah adresáře
/dev
na ten externí disk a jede to! (Tohle mě vůbec nanapadlo.)
Speciální háčky a jaderné moduly tam jsou, viz připojený konfigurační soubor mkinitcpio.conf
.
Co se týká druhé otázky, tak jsem trochu bezradný. Mám v PC dva interní pevné disky SATA — /dev/sda a /dev/sdb. Musím podat vysvětlení: /dev/sda má kapacitu 750 GB, /dev/sdb 320 GB. /dev/sdb je rozdělen následovně:
Výpis fdisk -l /dev/sdb: Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sdb1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sda má první tři oddíly stejně veliké jako /dev/sdb. Pro jistotu podávám výpis fdisk -l /dev/sda
:
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda4 38914 91201 420003360 83 Linux
Takže 1. oddíl na /dev/sdb je "spárován" s 1. oddílem na /dev/sda v softwarovém RAIDu level 1. To samé platí pro 2. a třetí oddíl. Pro jistotu připojuju /etc/mdadm.conf
.
V rámci /dev/md3 jsem vytvořil (lvm2) skupinu array a v rámci této skupiny "jednotku" root.
A proto nevím, zda vůbec a jak lze dd použít.
Už jsem to vyřešil i přes jenom "obyčejné" cp
(viz výše). Děkuju za snahu mi pomoct. (Postup mám uveden v blogu, viz Kterak jsem Archlinux na externí pevný disk zkopíroval.)
Jenom mě napadla ještě taková věc: Všechny operace (kopírování...) jsem prováděl v režimu eSATA (ten rámeček má jak USB, tak i eSATA). Ale bootuju Archlinux přes USB, protože v BIOSu ten pevnej disk, pokud je připojenej přes eSATA, nevidím.
Nemohlo to zapříčinit tyhle problémy?
mknod -m 600 /mnt/arch/dev/console c 5 1
mknod -m 666 /mnt/arch/dev/null c 1 3
Tiskni
Sdílej: