Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Zdravim, mam tu pomerne zapeklite zadani ukolu:
1) mejme dva servery spojene gigabitovou linkou
2) kazdy ze serveru je pripojen ke svemu vlastnimu SANu pomoci HBAcek
3) prvni ze serveru ma ze sveho SANu namountovanych 5 filesystemu (vsechno je ext3) ktere dohromady obsahuji cca 100 000 souboru o celkove velikosti 150GB
4) druhy ze serveru ma namountovany velky LUN ze SANu - mista je tedy dost
a otazka zni: jak dostat data z prvniho SANu na druhy pokud je na transfer dat vymezena 1 hodina? ;) (cela akce ma za ukol pouze zabackupovat data z prvniho storage, tudiz zachovani adresarove struktury, prav atd je podminkou)
Moznosti je relativne hooodne. Jde jen o to najit tu nejjednodussi a hlavne nejrychlejsi. Za kazdy napad predem diky!
Řešení dotazu:
tar
nezachovává (přinejmenším) ACL.
A jaká verze? U mne (OpenSuSE 11.2) to dopadne takto:
mike@lion:~/work/foto/canon> tar -cf out.tar --acls out tar: neznámý přepínač `--acls' Try `tar --help' or `tar --usage' for more information. mike@lion:~/work/foto/canon> tar --version tar (GNU tar) 1.21 ...
$ tar --acls --selinux -cf cosi.tgz blahblah.txt $ tar --version tar (GNU tar) 1.22 Copyright (C) 2009 Free Software Foundation, Inc. License GPLv3+: GNU GPL version 3 or later http://gnu.org/licenses/gpl.html. This is free software: you are free to change and redistribute it. There is NO WARRANTY, to the extent permitted by law. Written by John Gilmore and Jay Fenlason. $ cat /etc/issue Fedora release 11 (Leonidas)
Mám podezření, že vývoj (nebo aspoň údržba) GNU tar je poněkud problematický(á). Matně si např. vzpomínám na překvapivě dlouho přetrvávající bug v parsování parametru -L
, který měly snad všechny distribuce opravený, ale v mainstreamu pořád zůstávával.
Nemůže tam být nějaký problém s kompatibilitou? Zvládne neopatchovaný tar správně rozbalit archiv, ve kterém jsou ACL a EA?
$ tar -xzf test.tgz $ getfacl test.txt # file: test.txt # owner: karlw # group: karlw user::rw- user:nobody:-w- group::rw- mask::rw- other::r--Napište, jak jste s tím pochodili
$ tar -xzf test.tgz tar: Ignoruje se neznámé klíčové slovo „SCHILY.acl.access“ rozšířené hlavičky $ getfacl test.txt # file: test.txt # owner: martin # group: users user::rw- group::r-- other::r--
Chová se to rozumně, ignoruje to a vypíše hlášku
tar: Ignoring unknown extended header keyword `SCHILY.acl.access'
Podporu pro archivování rozšířených atributů (včetně ACL a SELinux kontextů) přidává do taru ve Fedoře patch. Nevím, proč to pořád ještě není přímo v GNU tarZaujala me ta otazka, tak jsem se po tom podival. Nove verze GNU taru vychazi v poslednich 4 letech zhruba jednou za rok. Podle poslednich zprav jsou ty patche soucasti distribuovaneho tarballu, ale nelinkuji se, protoze ani po 4 letech (!) jeste nemaji produkcni kvalitu. O tom ostatne svedci ty uvedene priklady tady (#31 a #32), kde se klicove slovo rozsirene hlavicky vypisuje jako
SCHILY.acl.access
, pojmenovane podle autora (Jörga Schillinga) predchoziho formatu rozsirene hlavicky ([1], {2]). Tedy nepouziva to hlavicku ve formatu POSIX.1-2001, ale starsi 'star'.
Stejne by ale podle POSIXu snad uz nemel byt tar pouzivan ([1]). Misto toho je v POSIXu obsazen program a predepsan format pax. GNU tar se prave snazi implementovat ten tvar paxovych hlavicek, jak ho predepisuje POSIX.
Podle Jorga Schillinga ([1]) ale POSIX zadny standard ACL neobsahuje (Unix ACL != POSIX ACL ??). Predpokladam pak tedy, ze obsahuje alespon zpusob, jak je zaznamenat do archivu.
Priznam se, ze neni jednoduche se v tom zorientovat. Nez jsem se zacetl do vsech tech podrobnosti o tar-u, tak jsem nemel ani poneti, kolik je za tim vedy.
Abych to ale nejak shrnul:
Linux pouziva nejakou nestandardni (a udajne dost jednoduchou) implementaci ACL
Nebyl by k tomuto tvrzení nějaký zdroj?
POSIX.1e ACL
, která ovšem už nejsou součástí POSIX. To je implementace, kterou má např. ext3 nebo xfs připojené s volbou acl
.
- tzv. NFSv4 ACL
, které mají řekl bych největší budoucnost. Specifikace je součástí NFS verze 4. Hlavně jsou plně kompatibilní s NTFS ACL, používá je i Sun/Oracle ZFS a další. V Linuxu podopora zatím experimentální.
- lze se setkat třeba ještě s AFS
(Andrew File System), který používá vlastní úplně speciální systém ACL v podstatě s ničím jiným nekompatibilní.
- zajímavý systém ACL měl Novell NetWare, tzv. Trustee Rights
, které považuji za uživatelsky nejpřehlednější implementaci ACL, co jsem zatím viděl. Použitelnost NetWare ACL editoru se s tím, co je součástí Windows absolutně nedá srovnávat.
Hlavní výhodna NFSv4 ACL je jejich kompatibilita s "Microsoft" ACL, které se používají u NTFS a hlavně CIFS (Sdílení souborů). POSIX ACL nemají všechny vlastnosti (třeba dědění), takže např. Samba musí dělat různá kouzla, aby zobrazení a editace ACL ve Windows editoru alespoň trochu rozumně fungovalo.
tar -cf - /co_chci_kopirovat | ssh uzivatel@server "cat | tar -C kam_chci_kopirovat -xf -"Ma jako uzke hrdlo rychlost disku. Je jenom otazka, zda to nedelat po celych diskovych obrazech - podle toho jaky ma vykon FS.
Marek
cat
tam je nadbytočný... ako aj parameter -f -
. Malo by to ísť aj takto:
tar -c /co_chci_kopirovat | ssh uzivatel@server "tar -x -C kam_chci_kopirovat"
cd /kam_chci_kopirovat ; ssh uzivatel@server "tar -cf - /co_chci_kopirovat" | tar -x
cd /kam_chci_kopirovat
Jak se jde "cd" do adresare na stroji, na ktery clovek jeste neni ani prihlaseny :)
Nemelo by to byt:
ssh uzivatel@server "cd /kam_chci_kopirovat ; tar -cf - /co_chci_kopirovat" | tar -x
tar -c /co_chci_kopirovat | ssh uzivatel@server "tar -x -C kam_chci_kopirovat"
jsem si myslel, ze pomoci ssh se pripojuji na stroj, KAM CHCI UKLADAT TU ZALOHU ??
Misto toho se tedy pomoci ssh pripojuji na stroj, odkud budu zalohovat?
nadbytočný... ako aj parameter -f -
U aktuálních verzí GNU taru ano. Obecně ne.
Marek
Pokud se ta data mění výrazně, tak bych se úplně vykašlal na soubory a přenášel bych přímo obraz těch FSMe by zajimalo, co byste doporucil delat s tim 150GB obrazem na druhe strane, tedy na tom stroji se zalohou. Ulozit to jako soubor? Flaknout to na vyhrazene misto na disku jako dalsi oddil (partition)? Ulozit to za vsechny dalsi oddily na disku jako dalsi extended partition?
Ukládání do souboru na filesystému je pomalejší o režii FSJasne. Navic pokud clovek nema ta existujici data na oddilu, kam zapisuje tu zalohu, "sklepana", tak jeste hlava disku leta sem a tam jak zaplnuje diry ve FS. V kazdem pripade vykon jde brutalne dolu. Taky bych daval prednost zapisu cele partition, kdyby ta data byla na jedne 150GB, coz zrejme nebude pripad tazatele, jak spravne uvadite.
Tiskni
Sdílej: